5 kroků, které tě bezpečně dostanou z lesa

Bezpečnost začíná už před výstupem. Vždy někomu řekněte, kam jdete a kdy plánujete návrat. V horách bez měsíčního svitu je snadné zabloudit nebo se zranit, a pokud se vám něco stane, pomoc bez signálu může přijít pozdě. Sbalte si do batohu teplou vrstvu navíc, čelovku s rezervními bateriemi, a hlavně – nezapomeňte na jídlo a teplý nápoj v termosce. Tělo v noci rychleji ztrácí teplo, a i když je léto, ve vyšších polohách může být zima. Také si přibalte píšťalku a malou lékárničku – to jsou věci, které běžně nevyužijete, ale v krizi rozhodují.

Jak poznáte, že už je příliš pozdě na útěk? Varovné signály přicházejí často dřív než první kapky: cítíte brnění na kůži, vlasy vám začnou vstávat na hlavě, slyšíte praskání nebo cítíte elektrický náboj ve vzduchu. To znamená, že blesk může udeřit v řádu sekund. V tu chvíli okamžitě přejděte do dřepu, odhoďte kovové věci a nepokračujte v pohybu – žádný sprint vás nezachrání, naopak zvyšujete riziko zásahu. Nepokoušejte se skrýt pod kovovou stříškou ani pod převisem, tyto prostory vedou proud přímo k zemi.

Typický začátečnický omyl je podcenit viditelnost. V dešti a mlze jsou značky na stromech méně nápadné, cesty se mění v potoky a křižovatky splývají. Nechoď bez mapy v mobilu nebo papírové, a pravidelně kontroluj, kde jsi. Když půjdeš s někým, držte se spolu – rozptýlená skupina v mlze je noční můra. Pokud se setmí dřív, než čekáš, použij čelovku, i když je den. Mnoho lidí si myslí, že v šest večer v létě nepotřebují světlo, ale v lese pod mraky je tma dřív, než bys řekl. A když uvidíš na cestě větší kaluž, nemusíš ji obcházet přes křoví – radši ji projdi, stejně už jsi mokrý, ale vyhneš se skrytým kořenům.

Když už víte, kde je sever, snažte se pohybovat podél přírodních linií, které jsou snadno rozpoznatelné a vedou k civilizaci. Údolí potoků a říček téměř vždy sestupují k větším vodním tokům a ty dříve či později vedou k mostům, cestám nebo osadám. Stoupejte po hřebenech, pokud chcete vidět, co je kolem vás, ale pozor na prudké srázy a skalní stupně – obejdete je raději po vrstevnici. Vyhněte se neprostupnému mlází a mokřadům, které vás zdrží a vyčerpají. Pokud musíte projít hustým lesem, udržujte si přímý směr podle kompasu nebo výrazného stromu v dálce a po jeho dosažení si vyberte další.

Za deště je lákavé zkrátit si cestu a sejít z trasy přímo svahem dolů. Nedělej to. Mokrá tráva a hlína jsou kluzké, jeden špatný krok může znamenat pád a zranění, které zkazí celý den. Drž se značených cest, i když jsou blátivé. Bláto se dá vyprat, ale podvrtnutý kotník ne. Další pastí je spoléhat na to, že „za chvíli přestane pršet". Nechávej si rezervu na návrat a neplánuj trasu tak, abys musel jít poslední úsek po silnici za tmy. Skutečný zážitek z deštivých Brd není o tom, že si něco dokážeš – je o tom, že si všimneš, jak se les mění, když mu dáš šanci.

Pokud se nemůžeš vrátit, zůstaň na místě. Toto je nejdůležitější pravidlo, které zachraňuje životy. Záchranáři hledají ztracené lidi, ne pohybující se tečky. Pohyb bez cíle tě unaví a vzdálí tě od míst, kde tě mohou najít. Vyber si otevřené místo s výhledem, kde tě záchranáři uvidí shora, a udělej si tam pohodlí. Pokud máš mobil, zavolej pomoc a zůstaň na lince – operátor ti poradí, ale hlavně tě může lokalizovat. Šetři baterii, vypni aplikace a displej, který nepotřebuješ.

Nejdůležitější je světlo. Čelovka by měla být samozřejmostí, ale ne každá je vhodná pro noční pohyb v horách. Vyberte si takovou, která má nastavitelný výkon a ideálně i červený režim. Červené světlo šetří oči a neruší noční vidění, což oceníte při kontrole mapy nebo foťáku. Vždy mějte s sebou náhradní baterie nebo powerbanku – v chladu baterie rychleji ztrácejí kapacitu. Zkuste si také před túrou vyzkoušet, jak dlouho světlo vydrží na nejvyšší výkon, a podle toho naplánujte jeho používání.

Největší chyba, kterou můžeš udělat, je vzít si na sebe bavlněné oblečení. Jakmile promokne, saje vodu a drží chlad u těla. Místo toho použij vrstvy: funkční triko, tenkou mikinu a nepromokavou bundu s kapucí. Na nohy patří boty s pevnou podrážkou a voděodolnou membránou, ne tenisky. Pokud jdeš po blátě, pomůže ti turistická hůl – nejen jako opora, ale i pro kontrolu hloubky kaluží. Nezapomeň na pokrývku hlavy, i když je kapuce – čepice pod ní zabrání proudění vody do krku. Po návratu si všechno převlékni, osprchuj se a dej si teplý čaj. To není rada, to je nutnost, jinak riskuješ nachlazení.

Když se přece jen rozhodneš pokračovat, nikdy nechoď potmě. V noci se orientace mění na hádání a riziko zranění stoupá. Počkej do rána, pokud nemáš čelovku a jasný plán. Přes den se drž jednoho směru – pokud víš, kde je silnice nebo vesnice, jdi k ní. Jestli ne, vyhledej vodu, která tě obvykle dovede k civilizaci, ale pozor na strmé srázy a bažiny. Dělej si značky z kamení nebo zlomených větví, abys mohl zpět, kdyby cesta nevedla správně.