5 kroků, jak začít nakupovat bez obalů a nezbláznit se z toho
Největší chybou je kupovat udržitelný dárek bez rozmyslu. Typicky jde o kompostér do rekonstrukce bytu, Links.gtanet.Com.br když máma nemá balkon, When you have any concerns about where by as well as the way to make use of koukněte sem, jak zařídit malou kuchyni you are able to e mail us on our own web-page. nebo o sadu na výrobu domácí kosmetiky, která vyžaduje suroviny, jež stejně nikdo nesežene. Další častá chyba: darovat „zážitek" v podobě poukazu na kurz, který se koná v době, kdy máma hlídá děti. Udržitelnost není o tom, že něco vypadá jako ekologické, ale že to máma opravdu použije.
Bavlna dýchá. To je celý trik. Vlákno propouští vzduch i vlhkost, takže se na povrchu potravin netvoří kondenzát, který je živnou půdou pro plíseň. V igelitu se vlhkost uzavře a plody se doslova dusí ve vlastní šťávě. V bavlněném pytlíku jablka, mrkev nebo papriky vydrží v chladničce znatelně déle a nezískají tu zvláštní nakyslou pachuť, kterou zná každý, kdo někdy zapomněl okurku v mikrotenovém sáčku.
Co funguje na sýry, zeleninu a zbyt
Při plnění dbejte na to, aby nádoby byly suché a čisté. Vlhkost je nepřítel sypkých potravin – mouka, cukr nebo luštěniny v nedostatečně vysušené sklenici začnou hrudkovatět a plesnivět. Do jednoho sáčku nedávejte koření a ořechy, vůně se přenáší. Pokud nakupujete do vlastních nádob poprvé, zvolte menší množství, ať zjistíte, jak vám to doma sedí. Nekupujte rovnou zásobu na půl roku; styl nakupování se může změnit a potraviny nemají nekonečnou trvanlivost.
Bezobalové nakupování není soutěž o to, kdo vyprodukuje méně odpadu. Je to jen jiný způsob, jak nakupovat. Pokud začnete skokem do neznáma a budete chtít hned vše na sto procent, většinou to vzdáte do měsíce. Začněte pomalu a s tím, co už doma máte.
Kde začít a čemu se vyhnout Nejjednodušší je začít u suchých potravin, které se prodávají volně – luštěniny, rýže, ořechy, koření, mouka. Do prodejny si přineste vlastní nádoby a nechte je zvážit. Prodavačka vám je zváží před naplněním a pak odečte hmotnost. Na to se často zapomíná, proto se nebojte se zeptat. Pokud váš obchod vážení neumožňuje, použijte papírové sáčky, které jsou k dispozici.
Poslední rada: až přijdete domů, hned potraviny přendejte do sklenic a nádob. Nejen že vydrží déle, ale také uvidíte, co máte. A nezapomeňte, že i malá změna se počítá. Pokud si jednou týdně koupíte ořechy do vlastního pytlíku, je to úspěch. Netlačte na sebe a nedělejte z toho ideologii.
Nejčastější chybou je příliš mnoho sody. Když jí nasypete velkou hromadu, po vsáknutí octa zůstane na povrchu bílý prášek, který se mnohem hůř smývá. Další chyba je nechat pastu zaschnout – pak už nečistoty neuvolňuje, ale naopak je přilepí. Vždycky ji setřete ještě vlhkou. A pozor na koncentraci: čím kyselejší roztok, tím agresivnější účinek, proto u citlivých povrchů vždy začněte slabší směsí a teprve pak přidávejte.
Druhým krokem je ovoce a zelenina. Tady je to snadné – prostě je nedávejte do igelitových pytlíků. Při pokladně je položte přímo do košíku nebo do látkového pytlíku. Pokud jdete do běžného supermarketu, použijte vlastní síťovku a zvažte ji u pokladny. Někdy se stane, že váš pytlík je těžší než zboží, ale to se dá vyřešit tak, že ho necháte zvážit zvlášť.
Typická chyba začátečníků je, že chtějí nakupovat bez obalů všude a najednou. To vede k stresu, protože narazí na potraviny, které bez obalu prostě nejdou – mléčné výrobky, maso, některé pečivo. Ty zatím nakupujte normálně. Bezobalové nakupování není o tom, že nikdy nepoužijete plast. Jde o to, že ho používáte méně a vědomě.
Prvním krokem je projít kuchyni a zjistit, co se dá znovu použít. Sklenice od okurek, zavařovací lahve, staré plátěné tašky, papírové sáčky, které vydrží. Nekupujte hned sadu drahých nádob. Vezměte jednu tašku, dvě sklenice a jednu látkový pytlík a jděte nakoupit. Cílem není mít dokonalou výbavu, ale zjistit, co vám vyhovuje.