5 kroků, jak vypěstovat houby na slámě i v malém bytě

Z Mazovia

Po dešti nečekejte na víkend. První dva až tři dny po vydatném dešti bývají nejlepší, protože půda ještě nestačila vyschnout. Pokud přišel jen krátký přeháňkový déšť, houby často vůbec nevyrazí, protože voda zůstala na povrchu. Vyplatí se sledovat, kolik napršelo v konkrétním místě, ne v celém kraji. Déšť pět kilometrů dál už vašemu lesu nepomůže.

Pěstování hub na slámě toho, že sláma je pro mnohé druhy mnohem přístupnější potravou než dřevo. Základním předpokladem je suchá, čistá sláma bez plísní a bez chemického ošetření. Nejlépe poslouží pšeničná nebo ječná sláma z loňské sklizně. Slámu nejprve nasekejte na kousky dlouhé asi pět až deset centimetrů, aby se lépe stlačovala a houby měly více místa k prorůstání. Delší kusy se špatně propařují a vznikají v nich anaerobní kapsy, kde se myceliu nedaří.

Rozmrazujte je pozvolna v lednici nebo je rovnou vhoďte do hrnce. Nikdy je nerozmrazujte v horké vodě, jinak se rozvaří. Zmrazené houby nemusíte před vařením rozmrazovat vůbec, pokud je dáváte do polévky nebo na pánev. vydrží v mrazničce zhruba půl roku, pak začnou ztrácet chuť. Pokud po rozmrazení cítíte kyselý nebo netypický pach, houby vyhoďte — žádné dochucování to nespraví.

Žlučník najdete nejčastěji v jehličnatých a smíšených lesích, pod smrky, borovicemi i jedlemi, na kyselých půdách. Roste od června do října, často na stejných místech jako hřib smrkový, což je hlavní důvod záměny. Má rád mech, vlhčí stanoviště a okraje lesních cest. Pokud na jednom stanovišti nacházíte pěkné smrkové hřiby, prohlédněte každý kus zvlášť — žlučník se objevuje právě mezi nimi.

Celý postup vyžaduje hlavně čistotu a trpělivost. Pracujte v uzavřené místnosti bez průvanu, nádoby předem umyjte a nepřesouvejte je zbytečně. Vyhněte se přímému kontaktu substrátu s neumytýma rukama a nesnažte se urychlit růst vyšší teplotou, protože ta podporuje spíš plísně než houby. Kdo zvládne těchto pět kroků, může pěstovat houby i v panelákovém bytě a sklízet opakovaně.

Balte po menších dávkách, ideálně na jednu porci. Používejte sáčky určené pro mražení nebo pevné krabičky. Ze sáčků vytlačte co nejvíce vzduchu, jinak houby vyschnou a dostanou pachuť mrazničky. Na sáček napište datum a způsob úpravy, abyste po měsících věděli, co v něm je. Houby skladujte při stálé teplotě a nepřerušujte mrazicí řetězec — časté rozmrazování a zamrazování jim škodí nejvíc.

Blanšírování rozhoduje o tom, zda houby vydrží Surové houby lze zmrazit, ale po rozmrazení bývají houževnaté a ztrácejí chuť. Spolehlivější je krátké povaření nebo podušení. Houby vhoďte do vroucí vody na dvě až tři minuty, potom je ihned přendejte do ledové vody a nechte vychladnout. Tím se zastaví tepelné procesy a houby si zachovají barvu i pevnost. Poté je důkladně sceďte a nejlépe rozložte na utěrku, aby oschly. Mokré houby v sáčku vytvoří ledovou krustu, která při rozmrazování ničí strukturu.

Houby určené k mražení nakrájejte na plátky silné asi půl centimetru nebo na kostky podle toho, jak je budete používat. Menší kusy se zmrazí rychleji a lépe se pak dávkují do směsí. Větší kusy se uvnitř mohou zmrazit pomalu, což zhoršuje strukturu. Pokud máte houby různých druhů, klidně je promíchejte, ale oddělte ty, které pouští hodně vody, od těch pevnějších. Hřiby, klouzky a lišky se chovají jinak než třeba hlíva ústřičná.

Po sklizni blok nevyhazujte. Většina druhů plodí ve dvou až třech vlnách, pokud mu dopřejete odpočinek — přibližně týden bez vlhčení při nižší teplotě. Třetí vlna už bývá slabá a nemá smysl ji silou protahovat. Pokud se na povrchu objeví zelená nebo růžová plíseň, celý blok vyhoďte a prostor dezinfikujte. Snaha zachránit napadený substrát většinou vede k přenosu kontaminace na další pěstování.

Na co si dát pozor při naočkování a inkubaci Vychladlou slámu promíchejte s myceliem čistýma rukama nebo v rukavicích. Poměr se obvykle uvádí na obalu mycelia, držte se ho a raději mycelia dejte o něco více než méně. Směs natlačte do čisté průhledné nádoby nebo do plastového pytle s několika otvory pro výměnu vzduchu. Nádobu postavte na tmavé místo s teplotou kolem 20 až 24 stupňů Celsia. Během dvou až čtyř týdnů by se měl objevit bílý povlak mycelia. Pokud se místo něj objeví zelená nebo černá plíseň, je to známka kontaminace a materiál je lepší vyhodit, ne se ho snažit zachránit.

První plodnice se obvykle objeví za dva až tři týdny po přesunu na světlo. Sklízejte je v okamžiku, kdy jsou klobouky ještě vyvinuté, ale okraje se nezačínají otáčet vzhůru. Utrhněte je i s krátkým třeněm a zbytek substrátu nechte být. Po první vlně následuje kratší pauza a pak obvykle další sklizeň. Pokud substrát po dvou až třech vlnách přestane plodit, je vyčerpaný a patří do kompostu.