5 kroků, jak usušit prádlo bez zápachu grilu

Nejčastější stížnost není na prádlo jako takové, ale na vodu. Kapesníky, ručníky a pleny odkápnou na balkon pod vámi, na parapet nebo na fasádu. Řešení je jednoduché: prádlo před pověšením krátce odstřeďte na vyšší otáčky a první hodinu sušte nad vanou nebo v neckách. Na balkon pak věšte až to, co už nekapе. Zároveň nevěšte prádlo přes zábradlí směrem ven do ulice — kromě estetiky tím často porušujete bezpečnostní předpisy, protože zábradlí není konstruované na zatížení a vítr s ním umí pohnout.

Pod rošt nepatří nic, co drží vlhkost. Fólie, staré koberce nebo desky položené přímo na hydroizolaci balkonu vytvoří uzavřenou vrstvu, ve které dřevo hnije zespodu. Rošt uložte na podložky nebo na distanční latě, které zajišťují odvětrání i zespodu. Pokud je balkon nad obytným prostorem, dávejte pozor, abyste šrouby neprošli hydroizolací – v tom případě volte zatížené podložky, ne kotvení do podlahy.

Dřevěný rošt na balkoně vypadá jako jednoduchá záležitost: pár latí, pár šroubů a hotovo. Jenže právě tady vzniká většina problémů, které se projeví až po jedné zimě. Rozhoduje mezera u zdi, spád, způsob uložení a to, jak rychle po dešti dřevo oschne. Kdo tyhle věci podcení, dřív nebo později řeší plíseň, napuchlé latě a rozviklanou konstrukci.

Začněte mezerou u zdi. Rošt se nesmí dotýkat fasády ani prahu dveří. Nechte kolem 10 až 20 mm volného prostoru, aby mezi dřevem a zdí mohl proudit vzduch a odtékala voda. Latě, které jsou přitlačené ke zdi, zůstávají po dešti mokré nejdéle a plíseň se na nich objeví jako první. Stejnou mezeru dodržte i u bočních stěn a u zábradlí. Pokud balkon není krytý, počítejte s tím, že voda bude stékat po fasádě přímo na okraj roštu – právě tam proto dejte latě o kousek dál od zdi, ne těsně k ní.

Na jaře rošt prohlédněte: utáhněte šrouby, zkontrolujte, zda se podložky neposunuly, a prohlédněte spáru u zdi. Pokud je tam nános listí nebo písku, vyčistěte ji. Právě tohle malé místo rozhoduje o tom, jestli rošt vydrží několik sezón, nebo jestli ho po dvou letech budete rozebírat.

První plíseň se obvykle objeví na koncích latí a na místech, kde se drží voda. Poznáte ji podle šedozeleného povlaku a zatuchlého zápachu po dešti. Nestačí ji jen otřít – je potřeba zjistit, proč tam voda zůstává. Nejčastěji je to ucpaná mezera u zdi, chybějící spád nebo latě položené na sebe bez prokladu. Dřevo ošetřete vhodnou impregnací ještě před montáží, ale nečekejte, že impregnace nahradí špatné uložení. Nátěr zpomalí nasákavost, neodvede vodu.

Koberec položte přehozený přes zábradlí nebo opřete o zeď tak, aby vzduch proudil z obou stran. Plastová vlákna snášejí vodu dobře, ale nesnášejí dlouhé stání ve vodě. Pokud to jde, nechte ho venku přes den a přes noc ho vezměte dovnitř nebo aspoň pod střechu. Na přímém slunci sušte jen krátce, delší pobyt na rozpálené dlažbě může vlákna zpevnit a koberec pak ztratí pružnost.

Prádlo, které po vyprání a usušení páchne kouřem z grilu, není náhoda ani smůla. Většinou jde o kombinaci tří věcí: mastnoty zachycené ve vláknech, dlouhého vlhka a špatného proudění vzduchu. Grilovací kouř se dostane do tkaniny při nošení, ale problém se projeví až při sušení, kdy se pachy „aktivují" teplem a vlhkem. Řešení není v drahých prostředcích, ale v pořádku kroků, které se dají zvládnout doma.

Na co se podívat u pantů a uchycení U sklopných stolů rozhoduje mechanismus. Nejjednodušší jsou sklopné konzoly, které se po uvolnění zajistí v kolmé poloze. Vyplatí se takové, které mají pojistku proti samovolnému sklopení — jinak stačí opřít se loktem a deska sjede dolů. Druhý typ je deska na dvou závěsech u zdi, která se po složení postaví svisle k wall. Tady je potřeba počítat s tím, že ve složeném stavu může deska vyčnívat do prostoru a překážet u vchodu. Uchycení do zdiva dělá nejvíc problémů: cihlová nebo panelová stěna lodžie potřebuje delší hmoždinky a předvrtání, u tenké příčky se vyplatí kotvit do nosného rámu, ne jen do omítky.

Praktické je zvolit desku z voděodolného materiálu. Dřevotříska s laminem vydrží, ale na přímém dešti a slunci po pár sezónách nabobtná na hranách. Lepší je masiv s povrchovou úpravou, případně deska z kompaktního laminátu. Hrany nechte vždy zatřít nebo olepit páskou, protože právě tam začíná vlhkost. Pokud je lodžie zastřešená, stačí běžná údržba — otřít a jednou za čas zkontrolovat šrouby, které se vibrací povolují.

Při montáži postupujte od zdi ven. Nejprve připevněte nosný rám nebo konzoly, teprve pak přišroubujte desku. Pomocník se hodí, protože deska o šířce 60 až 80 cm je těžká a při uchycení do zdi se snadno chytne špatný úhel. Po montáži zkuste stůl zatížit — položte na něj knihy nebo nádobu s vodou a nechte ho tak hodinu. Pokud se něco pohne, dotáhněte spoj. Teprve potom řešte sedačky: na úzkou lodžii se vejdou spíš skládací židle, které se po jídle zavěsí na zeď nebo složí za stůl.