5 kroků, jak ušít prostěradlo s gumou přesně na míru

Aviváž je další častá chyba. Obsahuje látky, které obalují vlákno a postupně ho činí tvrdším a méně savým. Len místo toho změkne mechanicky. Když je povlečení po vyprání a částečném uschnutí, vezměte ho a několik minut ho prohněťte v rukou, případně ho protřepejte. Tím se vlákna uvolní. Poté ho nechte doschnout volně. Pokud chcete měkkost podpořit, přidejte do posledního máchání půl šálku octa. Neutralizuje zbytky pracího prostředku a len zůstane poddajný.

Nejčastější chyba je kupovat povlak podle vzhledu a rozměr ř doma. Druhá je volit příliš hustou tkaninu v domnění, že vydrží déle – ve skutečnosti hůř propouští vzduch a v zimě pod ní může být chladno. Třetí je ignorovat srážlivost: povlak, který po prvním vyprání zmenší o pár procent, už na přikrývku nemusí jít. Kdo si před nákupem změří přikrývku, sáhne na materiál a zkontroluje zapínání, tomu bude povlak sloužit roky bez nočního boje s přikrývkou.

Žehlení patří až na konec a jen pokud je povlečení stále mírně vlhké. Žehlete z rubu nebo přes tenkou bavlněnou látku. Vysoká teplota žehličky spálí lesk a vytvoří na lnu ploché, tvrdé plochy. Pokud povlečení uschlo úplně, navlhčete ho rozprašovačem a nechte hodinu v igelitovém sáčku, teprve pak žehlete. Skladujte ho volně, ne slisované v těsné polici. Len potřebuje vzduch, aby zůstal příjemný na dotek i po mnoha praních.

Pro běžnou návštěvu, ať už jde o odpolední kávu nebo večeři s přáteli, se nejvíc osvědčuje bavlněný nebo lněný ubrus v neutrální barvě. Tmavší odstíny a drobné vzory skryjí drobné skvrny a vydrží časté praní. Praktické je zvolit ubrus s dostatečným převisem, obvykle dvacet až třicet centimetrů na každou stranu, aby se dal pohodlně zastrčit i talíř. Když má být stůl jen na chvíli, stačí prostírky, ale ubrus působí usedleji a chrání desku před vlhkem i teplem.

Talíře umístěte tak, aby mezi hranou stolu a talířem zůstaly alespoň dva centimetry. Střed talíře by měl být v ose židle. Prostor mezi dvěma místy musí být dost velký, aby se hosté nedotýkali lokty; u stolu o šířce 90 centimetrů se počítá asi 60 centimetrů na osobu. Svícny, květiny a dekorace postavte tak, aby nepřekážely ve výhledu přes stůl. Vysoká vaza uprostřed je častá chyba, protože nutí hosty naklánět se do stran.

Prostěradlo s gumou drží na matraci jen tehdy, když sedí na její skutečné rozměry. Výrobci uvádějí rozměry matrací, ale ty se liší podle toho, jak je matrace stará, jaký má potah a jestli leží na roštu, nebo na pevné desce. Než začnete stříhat, změřte matraci metrem ve třech místech: šířku, délku a výšku. Výšku měřte v rozích i uprostřed hrany, protože matrace bývá uprostřed vyšší. K největšímu rozměru připočítejte dvě až tři procenta na sražení látky po vyprání.

Sušení rozhoduje o tom, zda len zůstane měkký Sušička je pro len riziko. Horký vzduch vlákno vysuší natolik, že ztvrdne a začne se lámat. Pokud sušičku použít musíte, volte nejnižší teplotu a vyndejte povlečení, dokud je ještě mírně vlhké. Ideální je sušit venku ve stínu nebo na sušáku v místnosti s prouděním vzduchu. Přímé slunce len vyběluje a oslabuje, proto ho nestavte na jižní parapet na celý den. Pověste ho tak, aby viselo volně, ne přeložené přes tyč.

Šití na míru se vyplatí u nestandardních rozměrů, u velmi vysokých matrací, u postelí do výklenku a u vodních nebo nafukovacích matrací, které mění tvar. Stejně tak u dvoulůžka, kde dva lidé tahají každý na svou stranu. Hotové prostěradlo tam povolí. Ušité prostěradlo z pevné bavlny s vyšší gramáží vydrží i časté praní na 60 °C, což je u dětských postelí běžné.

Před praním vždy zkontrolujte etiketu. U lněného povlečení se nejčastěji setkáte s doporučením prát na 40 °C, někdy i na 30 °C. Praní na 60 °C a výš len srazí a zpevní. Pokud jde o nové povlečení, které je ještě trochu škrobené, jedna studená předpírka bez prostředku pomůže odstranit zbytky apretace. Poté perte naruby, zapnuté na zip nebo knoflík, abyste předešli zauzlování a otlakům.

Zapínání rozhoduje o tom, jak dlouho povlak vydrží Knoflíky, zip nebo chlopňová záložka – každý má své slabiny. Zip bývá nejrychlejší, ale levné plastové zipy se po pár desítkách praní rozjíždějí a zuby se zachytávají do látky. Knoflíky drží dobře, jen jich musí být dostatečně hustě, jinak mezi nimi látka odstává. Chlopňová záložka neobsahuje žádný mechanický prvek, který by se pokazil, ale při divokém spaní se přikrývka může vysouvat ven. U zipu vždy zkontrolujte, zda je krytý záložkou z látky – holý zip na tváři je nepříjemný a škrábe.