5 kroků, jak ovládnout světlo a vrátit se z tmavého bytu

Čtvrtý krok je o barvách a materiálech. Teplé bílé a krémové odstíny odrážejí světlo lépe než studené šedé, které ho pohlcují. Dřevo, len a bavlna v přírodních odstínech působí vzdušněji než těžké samety a tmavé kůže. Pokud máte tmavý nábytek, nechte ho, ale postavte ho ke stěně, ne doprostřed místnosti, kde by blokoval světlo z okna. Průhledné a poloprůhledné doplňky, jako skleněné stolky nebo lehké závěsy, nechají světlo procházet místo aby ho zastavily.

Po dokončení nechte povrch deset minut odpočinout a teprve pak na něj položte předměty. Čerstvý film leštidla se musí ustálit. Během této doby se vyhněte otírání a dotykům. Pokud se i po správném postupu objeví šmouhy, pravděpodobně jste nanesli příliš mnoho přípravku. Řešením je hadr navlhčený čistou vodou a následné vytření do sucha. Lesk, který vydrží, není o síle, ale o trpělivosti a čistých pomůckách.

Stropní svítidlo přímo nad stolem je častý viník. Vyměňte ho za nepřímé světlo, které míří na strop nebo na stěnu, případně použijte stojací lampu s krytem za monitorem. Jas obrazovky nastavte tak, aby přibližně odpovídal jasu okolí – ne silně vyšší, ale ani výrazně nižší. Příliš jasný displej v šeru unavuje oči, příliš tmavý při denním světle nutí naklánět hlavu a hledat lepší úhel. Na monitorech s matným povrchem bývá odlesk slabší, protože povrch světlo rozptyluje místo přímého odrazu.

Druhý krok se týká povrchů. Tmavé stěny, tmavé podlahy a tmavý nábytek světlo pohlcují. Nemusíte hned malovat celý byt na bílo. Stačí, když světlé budou plochy, které světlo odrážejí směrem do místnosti: strop, protilehlá stěna vůči oknu a podlaha. Světlý strop je nejlevnější a nejúčinnější úprava, jakou můžete udělat. Lesklé povrchy odrážejí víc než matné, ale u podlahy to přežeňte jen tam, kde nevadí klouzání. Zrcadlo umístěné kolmo k oknu přenese světlo do hloubky místnosti; zrcadlo naproti oknu ho naopak vrátí ven, což je častá chyba.

Základem je vrstvení. Stropní svítidlo ponechte jako základní, ale ztlumené a ideálně rozptýlené do stran, ne přímo dolů. K tomu přidejte dvě až tři menší svítidla s vlastním vypínačem. Na čtení potřebujete stojací lampu s ramenem, které dostane světlo přes rameno na stránku. Na posezení u pohovky stačí nástěnné svítidlo nebo malá lampa na stole, která osvětlí jen bezprostřední okolí. Když světlo vychází z více míst v různé výšce, prostor se opticky rozšíří a získá přirozené hranice.

Únava očí při čtení často nesouvisí s oční vadou, ale s osvětlením. Příliš slabé světlo nutí oko pracovat s maximálním úsilím, příliš silné zase vytváří oslnění a reflexy. Ideální je kombinace dostatečného celkového osvětlení v místnosti a směrového světla na čtený text. Rozdíl mezi jasem stránky a jasem okolí by neměl být velký – oko se pak nemusí neustále přizpůsobovat.

Tmavý byt není odsouzený k věčnému šeru. Rozdíl mezi prostorem, kde se člověk cítí stísněně, a místem, které působí vzdušně, často nevzniká kvůli velikosti oken, ale kvůli tomu, jak se světlo v bytě šíří a odráží. Než začnete řešit výměnu oken nebo bourání příček, projděte si pět oblastí, které mají na výsledek největší vliv. Většinu z nich zvládnete bez stavebního povolení a s minimem nákladů.

Teplota světla ovlivňuje, jak hosté vnímají prostor. Příliš studené světlo působí nemocničně, příliš teplé zase ospale. Pro orientační a odpočinkové zóny se osvědčuje teplejší odstín, pro pracovní plochy a vstupy neutrálnější. Důležitá je jednotnost v rámci jedné místnosti, jinak vzniká dojem nedokončené rekonstrukce. Směr světla je stejně podstatný: bodové světlo z jednoho zdroje vytváří ostré stíny a hosté špatně odhadují hloubku. Rozptýlené světlo z více menších zdrojů je pro orientaci vždy lepší.

Třetí krok je o umělém světle. Jedna stropní lampa uprostřed místnosti vytvoří ostré stíny a tmavé kouty. Rozložte světlo do několika zdrojů s teplejším odstínem a umístěte je tam, kde skutečně pracujete a čtete. Světlo směřujte na stěny a strop, ne přímo do očí. Podsvícení za televizí nebo za policí sníží kontrast mezi jasnou obrazovkou a tmavým okolím, takže prostor nebude působit tak uzavřeně. Vypínače rozmístěte tak, abyste nemuseli přecházet temnou místnost, než světlo rozsvítíte.

Pátý krok spočívá v pravidelnosti. Světlo v bytě se vrací postupně a snadno se zase ztratí. Jednou za čas zkontrolujte, jestli se před okny nehromadí nové předměty, jestli žárovky nevyhořely a jestli závěsy nejsou zatažené i během dne. Nejčastější chyba je udělat jednu velkou změnu a pak přestat. Malé úpravy opakované každý týden udrží byt světlý lépe než jednorázový nákup drahého osvětlení.