5 kroků, jak naočkovat štěně bez zbytečných chyb

Očkování štěněte není jednorázová záležitost, ale proces rozložený do několika měsíců. Základní pravidlo zní: štěně by mělo dostat první vakcínu až po odstavu, obvykle v 6 až 8 týdnech věku. Do té doby ho chrání protilátky z mateřského mléka, které ale zároveň mohou oslabit účinek vakcíny. Pokud štěně přišlo o matku příliš brzy nebo bylo odebráno z množírny, poraďte se s veterinářem o individuálním posunu. Nikdy neočkujte nemocné, oslabené nebo zavšivené štěně – nejdřív se musí dostat do kondice.
Cestou k veterináři vezměte vzorek zvratků nebo obal od látky. Pes by měl být v klidu, v teple a bezpečně zajištěný, aby neohrozil sebe ani vás. Během převozu ho nepřikrmujte ani nenapájejte. Pokud pes zvrací, položte mu hlavu níž než tělo, aby se nezadusil. Při křečích ho držte, ale nechte volný prostor, aby se neporanil. Nepoužívejte žádné léky pro lidi — paracetamol a ibuprofen jsou pro psy toxické.

Typická chyba je koupit ortopedický pelíšek bez možnosti vyprat povlak. Pěna se nesmí máčet, takže potřebujete pelíšek s odepínacím potahem, který zvládne pračku na nižší teplotu. Další častá chyba: příliš malý pelíšek, do kterého se pes sice vejde, ale nemůže si lehnout na bok. U kloubních potíží je poloha na boku nejšetrnější, proto je prostor důležitější než tvar.

První návštěva u veterináře by měla proběhnout co nejdříve po příchodu štěněte domů. Lékař ho zváží, If you cherished this article and you would like to receive more details about rekonstrukce Koupelny krok za krokem kindly stop by the web page. poslechne srdce a plíce, zkontroluje zuby, kůži a břicho. Teprve pak rozhodne, zda je vhodné aplikovat první kombinovanou vakcínu. Ta obvykle chrání proti psince, parvoviróze, dokončení interiéru infekční hepatitidě, parainfluenze a leptospiróze. Některé vakcíny se podávají v jedné injekci, jiné zvlášť. Ptejte se, co přesně štěně dostalo, a zapište si datum i šarži barvy stěn do obýváku očkovacího průkazu.

Nejčastější chybou je čekání „do rána". U otravy se příznaky mohou objevit až po několika hodinách, kdy už je látka vstřebaná. Další chybou je podávání velkého množství vody, což může zhoršit zvracení a udušení. Někteří majitelé také zkoušejí „výplach" slanou vodou — to je nebezpečné a může způsobit otravu solí. Pokud pes pozřel látku na bázi nafty, Jak ZaříDit Malou Kuchyni benzínu nebo čisticích prostředků, nikdy nevyvolávejte zvracení. Stejně tak u předmětů, které mohou mít ostré hrany.
Kdy vyrazit k veterináři bez čekání K veterináři jeďte okamžitě, pokud pes ztratil vědomí, má křeče, třese se, dýchá ztěžka nebo lapá po vzduchu, má modré dásně, krvavý průjem nebo zvrací krev. Stejně tak při opakovaném zvracení během několika hodin, nadměrném slinění, rozšířených zornicích nebo nekoordinované chůzi. U malých plemen a štěňat stačí i malé množství toxické látky. Pokud si nejste jistí, co pes snědl, berte to jako otravu a volejte veterinární pohotovost. Lepší je zbytečná cesta než promarněný čas.

Typická chyba je nasadit obojek na mokrou srst nebo hned po koupeli. Voda snižuje účinnost mnoha přípravků a pásek se může srazit. Nechte zvíře po koupeli důkladně uschnout. Další častá chyba je kombinovat obojek s jinými přípravky proti blechám, například s pipetou nebo šamponem. Účinné látky se mohou sčítat a zvířeti to neprospěje. Pokud už jiný přípravek používáte, poraďte se s veterinářem, jestli obojek není zbytečný.

Prvním krokem je zjistit, co a kolik toho pes skutečně snědl. Prohlédněte obal, zbytky na zemi, spočítejte tablety nebo čokoládu. Zapište si čas a přibližné množství. Tyto informace veterináři výrazně zkrátí rozhodování. Nikdy nepodávejte mléko, olej ani jiné „neutralizační" nápoje. Nevyvolávejte zvracení, pokud to veterinář výslovně nenařídí — u některých látek (například ostré předměty, ropné produkty, čisticí prostředky) by zvracení způsobilo větší škodu než otrava sama.

Pro pravidelnou domácí hygienu potřebujete měkký dětský kartáček nebo prstový návlek a pastu pro psy. Lidská pasta obsahuje fluoridy a pěnidla, která pes spolkne – to nepatří do žaludku. Pastu naneste na kartáček, ne na pamlsek. Psa učte postupně: nejdřív mu prstem přejeďte po vnější straně zubů, druhý den přidejte pastu, třetí den kartáček. Vždy jen krátce, dvacet až třicet sekund na jednu stranu, a po dokončení dejte odměnu. Pokud pes zvládne jen přední zuby, čistěte alespoň ty. Zadní stoličky jsou ale nejdůležitější – tam se kámen tvoří nejvíc.

Pes, který sní něco, co neměl, se často zachová stejně jako člověk s nevolností: sliní, olizuje si tlamu, může zvracet. Ne každé zvracení je ale otrava. Rozhodující je, co pes snědl, kdy to snědl a jak rychle se stav zhoršuje. Pokud pes pozřel čokoládu, hrozny, rozinky, xylitol, cibuli, avokádo, těsto s droždím nebo lidské léky, nečekejte na příznaky a volejte veterináře okamžitě. U otravy rozhoduje čas, ne domácí experimenty.