5 kroků, jak dostat denní světlo do spacího koutu bez okna

Druhou možností je posunout světlo od stávajícího okna. Pomůže vnitřní okno nebo prosklená příčka do vedlejší místnosti, která okno má. Sklo volte čiré, ne mléčné – mléčné sice rozptýlí pohled, ale pohltí podstatnou část světla. U pronajatého bytu je schůdnější varianta s policovým průhledem nebo světelným tunelem nad dveřmi. Vždy ale počítejte s tím, že stavební zásah do nosné konstrukce vyžaduje statický posudek.

Typická chyba je podložit jen jednu nohu a ostatní nechat být. Postel se sice přestane kývat, ale rám se zkroutí a po čase praskne v rohu. Stejně špatné je použít jako podložku složený papír, hadr nebo kus koberce. Tyto materiály se časem zmáčknou, kloužou a nerovnost se vrátí. Nepodkládejte ani nohy na straně, kde stojíte, abyste vyrovnali pocit při vstávání. Váha těla při usednutí zatíží právě tuto nohu a podložka vypadne.

Předsíň bývá nejmenší místnost v bytě a každý centimetr se počítá. Proto se válenda nebo rozkládací pohovka často tlačí právě sem, nejčastěji ke zdi se vstupními dveřmi. Vypadá to jako logické řešení: zeď je volná, nikomu nepřekáží, přes den není vidět. Jenže právě tohle umístění přináší řadu problémů, které se projeví až po měsících používání.

Druhou možností je silikonový tmel. Používá se tam, kde se obkladačky potkávají s jiným materiálem – vana, sprchový kout, umyvadlo, kuchyňská linka. Silikon zůstává pružný, takže vydrží drobné pohyby a nepuká. Kupujte ale sanitární silikon s přídavkem proti plísním, jinak vám spára do roka zčerná. Nanášejte ho na dokonale suchý a odmaštěný povrch, jinak nedrží. Přebytek seřezávejte až po vytvrzení, ne hned.

Spací kout bez okna působí stísněně a přes den se v něm nedá pořádně číst ani oblékat. Denní světlo se do něj dostane dvěma cestami: buď ho přivedete zvenčí, nebo ho uvnitř co nejvěrněji napodobíte. První krok je vždy měření – zjistěte, odkud na místnost dopadá alespoň nepřímé světlo, kde jsou nosné stěny a kudy vedou rozvody. Teprve pak má smysl cokoli vrtat nebo kupovat.

Kdy je lepší postel posunout nebo koberec upravit Pokud je rozdíl větší než jeden centimetr, podkládání přestává být spolehlivé. V takovém případě je lepší postel posunout tak, aby všechny nohy stály na stejné podlaze. Někdy stačí otočit postel o devadesát stupňů nebo ji posunout o pár centimetrů ke zdi. Když to prostor nedovolí, seřízněte koberec tak, aby pod postelí nebyl, a zakryjte hranu přechodovou lištou. Další možnost je položit pod celou postel tvrdou desku, která přemostí přechod. Deska musí být dostatečně silná, aby se neprohýbala, a musí mít sražené hrany, aby se o ni nedalo zachytit.

Nejjednodušší řešení je sjednotit podklad pod všemi nohami. Pokud je koberec měkký, podložte nohy na tvrdé části podložkami stejné tloušťky, jakou má koberec po zatížení. Když koberec tlačí, použijte tvrdé podložky z tvrdého dřeva nebo plastu, ne filcové kluzáky. Filc se časem slisuje a nerovnost se vrátí. Podložka musí být větší než průměr nohy, jinak se do koberce zařízne a vznikne důlek.

Když se matrace posouvá i po instalaci podložky a zarážky, je problém v roštu. Zkontrolujte, zda jsou lamely ve stejné výšce a zda nejsou prohnuté. Prohnutá lamela vytváří sklon, po kterém matrace sjíždí. Řešením je lamely otočit nebo vyměnit. U starších válend se často vyplatí přidat středovou lištu, která rošt zpevní. Bez toho bude jakákoli podložka jen dočasná.

Postel postavená přesně na hranici mezi kobercem a tvrdou podlahou je častý problém panelákových i rodinných ložnic. Nohy na měkkém koberci se boří, nohy na laminátu nebo vinylu stojí pevně. Výsledkem je, že se postel kýve, skřípe a postupně se posouvá. Než začnete cokoliv podkládat, změřte, o kolik se jednotlivé nohy liší. Postavte postel na rovnou podlahu mimo koberec, položte na ni vodováhu a změřte vzdálenost od podlahy ke každé noze. Rozdíl bývá dva až osm milimetrů podle tloušťky koberce a podložky.

Nakonec myslete na provoz. Světlovod se v noci „vypíná" sám, ale v létě přivádí i teplo, proto se vyplatí clona. U simulovaného světla investujte do stmívače a časovače, ať svítí jen tehdy, kdy ho skutečně potřebujete. Ať zvolíte kteroukoli cestu, nejdřív změřte, potom instalujte – ušetříte peníze i zklamání.

Před finálním dotažením zkontrolujte, že všechny nohy stojí pevně a postel se nehýbe. Zatlačte na každý roh a poslouchejte, jestli něco skřípe. Pokud ano, povolte šrouby, srovnejte rám a znovu utáhněte. U dřevěných postelí se vyplatí přidat do spojů tenkou podložku proti vrzání. Až je postel stabilní, označte si polohu nohou na podlaze, abyste při příštím úklidu věděli, kam ji vrátit.