5 her v lese, které zvládnou děti bez jediné hračky

Zavírání kurníku na noc je nejlevnější opatření, ale musí být důsledné. Zavírejte vždy za soumraku a otevírejte až po rozednění, ne podle hodin. Automatická vrata podle časového spínače selžou při změně času nebo výpadku proudu. Ruční zavírání zase selže ve chvíli, kdy přijdete unavení. Kombinujte proto zavírání s druhým prvkem: pevným výběhem, který drží i přes den, kdy jsou slepice venku.

Třetí hra se jmenuje zvuková mapa. Najděte klidné místo, posaďte se a dvě minuty jen poslouchejte. Pak dítěti řekněte, ať ukáže prstem směr, odkud slyšelo ptáka, šustění listí a praskání větve. Kdo určí víc směrů, vyhrál. Pozor na to, že zvuky v lese splývají. Nenuťte dítě přesně určit, co to bylo – stačí směr. Čtvrtá hra je stopování. Vy jdete pomalu a dítě má za úkol najít tři stopy, které jste zanechali vy: otisk podrážky v hlíně, zlomenou větvičku a posun listí. Pak si role vyměňte.

Pátá hra je sběr do dlaně. Dítě dostane jednu ruku a má do ní nasbírat pět věcí, které se liší barvou. Nejdřív je musí nahlas popsat, pak je položí na zem a zkusí je poslepu poznat podle hmatu. Tady platí jedno pravidlo: nic, co by mohlo kousnout nebo píchnout. Děti sahají i do míst, kam byste nečekali. Před hrou je vždy upozorněte na jedovaté rostliny a na to, že se nic nesmí jíst. Pokud to dodržíte, máte vystaráno na celý den a doma vám zůstane jen špinavé oblečení.

Nejčastější chyba je vyhazovat podle nálady. Jednou za čas projdete šuplík, vyhodíte tři věci a zbytek vrátíte zpět. Za týden je to stejné. Druhá chyba je kupovat si úložné boxy, abyste uklidili nepořádek. Tím jen přesunete problém do krabice a zaplatíte za to. Třetí chyba je držet věci z viny. „Dostal jsem to od babičky, nemůžu to vyhodit." Věc ale nemá hodnotu jen proto, že ji někdo daroval. Vzpomínku si nesete v sobě, ne v polici.

Těsnění dveří a popelníku je místo, kde uniká nejvíc tepla i tah. Ztvrdlé, zploštělé nebo odlepené těsnění poznáte tak, že zavřete dveře na proužek papíru – pokud jde vytáhnout bez odporu, těsní špatně. Vyměňte ho za stejný typ, který tam byl, a to v celé délce, ne jen v místě, kde to nejvíc fouká. Lepidlo nanášejte na očištěný a odmastěný povrch a nechte ho před zavřením dveří chvíli zavadnout. Po výměně dveře několikrát otevřete a zavřete, abyste ověřili, že těsnění nikde nedrhne a dveře dobře doléhají.

Pátá vychytávka se týká zvyku, ne vybavení. Každý večer věnujte dvě minuty tomu, že boty srovnáte a bundy pověsíte na háčky. Pokud to neuděláte, sebelepší systém se do týdne rozpadne. Stejně důležité je nedávat do chodby nic, co tam nepatří: tašky s nákupem, kočárky, sportovní výbavu. Chodba není sklad. Když se do ní vejde jen to, co se používá denně, zůstane průchozí i při šířce jednoho metru.

Šablony a klávesové zkratky místo psaní od nuly Druhý nástroj, který ušetří nejvíc času, jsou textové šablony. Většina odpovědí se opakuje: potvrzení přijetí, žádost o doplnění, předání kolegovi. Napište si je jednou a pak už jen vkládejte a doplňujte konkrétní údaje. Klávesové zkratky pro přesun do složky, archivaci a odpověď zkrátí každou operaci o několik sekund, což je při stovkách zpráv znát. Vyhněte se ale šablonám, které zní jako robot – příjemce to pozná a odpoví vám znovu, čímž si práci zdvojnásobíte.

Třetím nástrojem je vyhledávání. Místo listování historií se naučte používat operátory: od, komu, předmět, datum, příloha. Ušetříte čas, který jinak trávíte hledáním jedné zprávy z minulého týdne. Čtvrtým je funkce sledování vláken a přiřazení úkolů – z e-mailu uděláte úkol s termínem a schránku opustíte. Pátým je blokování odesílatelů, kteří jen zaplavují schránku. Odhlášení z odběrů a přesun do spamu není neslušnost, ale úklid.

Samotné filtrování ale nestačí, pokud odpovídáte okamžitě. Nastavte si dvě až tři pevné doby denně, kdy e-maily vyřídíte. Mezi tím schránku zavřete. Většina nástrojů má funkci odložení příchozí pošty nebo plánování odeslání, což vám umožní pracovat v klidu a odpovědi rozeslat později. Pozor na to, že odklad bez vypnutých oznámení nefunguje – jedno pípnutí a jste zpátky v nekonečném cyklu.

V lese se dá hrát prakticky cokoli, jen je potřeba přestat řešit, co jsme zapomněli doma. Většina dětí se nudí hlavně proto, že čekají na podnět zvenčí. Když jim ho nedáte, do pěti minut si vymyslí vlastní hru, která vás nejspíš překvapí. Vy ale můžete být ti, kdo nabídne první impuls – a pak už jen přihlížet.

Jak využít klacky, kameny a mech bez jediné koruny Druhá hra je stavba lesního obydlí pro skřítka. Dítě má za úkol postavit z přírodnin co nejmenší dům, do kterého se vejde jen brouk. Klacky tvoří stěny, mech střechu, kameny základ. Důležité je nestavět to na stejném místě, kde jste našli materiál – jinak si děti ničí okolí. Typická chyba je nechat stavbu stát. Druhý den ji najdete rozšlapanou a dítě to mrzí. Lepší je dům po deseti minutách slavnostně „předat broukům" a zase ho rozebrat.