5 her na dvorek, které zvládnou tříleté i desetileté děti

Křída na chodníku není o dokonalé kresbě, ale o tom, že se dá kdykoli začít znovu. Když hru připravíte tak, aby se do ní vešlo víc než jedno pravidlo, vydrží děti u ní i hodinu. A když ne, vezměte houbu, smažte to a nakreslete něco jiného – to je celé kouzlo.

Šestá hra: chůze po čáře. Nalepte na zem papírovou pásku, hráč po ní jde, nesmí šlápnout vedle. Sedmá hra: přenášení vody v kelímku. Osmá hra: štafeta ve dvojicích, kdy se partneři drží za ruce a běží společně. Devátá hra: sbírání předmětů do koše. Desátá hra: štafeta s přeskokem přes lano. U všech platí: jasně vysvětlete pravidla před startem, ne během hry. Děti si musí pamatovat, kudy běží a kde je cíl.

Častou chybou je skládat tácky do vějíře a podávat je tak, že se dotýkají jídlem. Papír nasákne tuk a vlhkost i z okraje, a pak se trhá při zvednutí. Lepší je položit každý tácek zvlášť na pevnou podložku a jídlo dávat doprostřed. Další chybou je používat tácek opakovaně. Papírový tácek, který už byl od jídla, ztrácí pevnost a při druhém použití se rozpadne. Po použití ho vyhoďte, i když vypadá čistě.

Místo závodu na konec postavte hru na odrazech. Cílem je dostat míč, papírovou kouli nebo vlastní dlaň na předem určené místo na boční stěně, a to co nejmenším počtem doteků podlahy. Tím se z chodby stane křižovatka, ne tunel. Pravidla držte krátká: jeden odraz od podlahy mezi dvěma dotyky stěny, žádné skákání na nábytek, žádné dotýkání dveří. Kdo si vymyslí víc než tři pravidla, ten je za chvíli nedodrží ani sám.

U dětí od deseti let přidejte pravidla, která je nutí přemýšlet. Například zákaz ukazovat prstem nebo používat předměty. Nebo naopak přidělte každému hráči jednu emoci, kterou musí držet celou scénku. Skupina pak hádá, kdo byl naštvaný a kdo měl radost. Pozor na přehnaný tlak na výkon. Pantomima není soutěž o nejlepšího herce. Should you loved this short article and you wish to receive much more information about jak Zařídit malou kuchyni i implore you to visit our own web-page. Pokud se dítě zasekne, je lepší scénku zastavit a nabídnout mu jinou roli, třeba předvádět jen zvuky tělem, ne tváří.

2. Štafeta s předáváním. Rozdělte děti do dvojic tak, aby v každé byl jeden menší a jeden větší. Dvojice běží společně, ale nesmí se pustit za ruku – předávají si předmět (klacík, šátek) dotykem, ne hodem. Menší běží kratší úsek, větší delší, ale oba musí doběhnout do cíle současně. Chyba je nechat starší běžet napřed a čekat na mladšího na konci – vzniká tlak a vzdávání. Lepší je, když se úseky prolínají ve tvaru osmičky.

5. Tichá pošta na laně. Natáhněte mezi dvěma stromy lano ve výšce pasu nejmenšího dítěte. Na lano navlékněte kroužek nebo karabinu. Děti stojí na obou stranách a posílají kroužek tam a zpět, ale nesmí se dotknout lana rukama – jen ho posouvají foukáním nebo šťoucháním nosem. Menší mají blíž, starší dál. Hra končí, když se kroužek třikrát otočí z jednoho konce na druhý. Není to soutěž, ale společná výzva – proto ji mají rádi i ti, kdo jinde prohrávají.
U všech her platí tři pravidla, která zabrání konfliktům: pravidla se vyhlásí předem a nemění se za běhu, každý má jasně danou roli podle věku a dospělý zasahuje jen tehdy, když jde o bezpečnost. Když se děti začnou hádat o to, kdo je na řadě, je to signál, že hra trvá příliš dlouho – zkraťte kola na polovinu a střídejte hry po deseti minutách. Na dvorku tak vydrží hrát i parta, kde je nejmladšímu tři a nejstaršímu deset.

4. Kuželky z PET lahví. Naplňte pět lahví vodou do třetiny a postavte je do trojúhelníku. Menší děti házejí z metru, starší ze tří. Body se sčítají dohromady, ne jednotlivě – tým malých a velkých proti sobě. Kdo shodí víc, vyhráosvětlení v obývákuá, ale každý hází ze své vzdálenosti. Častá chyba je měnit vzdálenost během hry; rozhodněte ji před prvním hodem a označte čáry křídou.

Největší past smíšené skupiny je, že hra baví jen jednu věkovou skupinu. Malé děti u složitých pravidel pláčou, velké se u dětských her nudí a odcházejí. Řešení není hledat kompromis, ale zvolit hry, kde každý přispívá jinak – menší rychlostí a nadšením, starší silou a taktikou. Následujících pět her zvládne parta od tří do deseti let bez dozoru dospělého, který by musel neustále vysvětlovat.
Hry, které drží pohromadě 1. Rybníček s čísly. Křídou nakreslete na dvorku velký kruh a do něj deset polí s čísly 1–10. Děti stojí okolo a postupně hází kamínkem. Když trefí pole, musí udělat tolik kroků, kolik je na poli – malé skáčou, velké dělají dřepy nebo výpady. Kdo se přestane smát a začne se hádat o platnost hodu, ztrácí kolo. Typická chyba: dospělý hází za mladší, aby „to bylo fér" – tím starší ztrácejí motivaci. Nechte je házet samy, jen jim posuňte čáru blíž.