5 funkcionalistických staveb na Novém Městě, které stojí za zajížďku

Než koupíte cokoli nového, projděte věci a vyhoďte, co rok nepoužíváte. Úložný prostor se nedá vyřešit nákupem dalších krabic, když je byt plný nepotřebných věcí. Držte se pravidla: každá nová věc musí mít své místo, jinak se do bytu nevejde. A až budete hotoví, udělejte si v uličkách a u dveří průchod – pokud se mezi nábytkem nedostanete pohodlně, úložné řešení zabralo byt místo toho, aby ho zvětšilo.

Sušit se dá několika způsoby, ale ne každý je vhodný pro všechny druhy. Nejšetrnější je sušení v tenké vrstvě na vzdušném místě bez přímého slunce, kde teplota nepřesáhne 35 °C. Bylinky s tenkými listy, jako je máta nebo meduňka, zvládnou i svazek zavěšený ve stínu. Naopak silné a dužnaté bylinky, třeba šalvěj nebo rozmarýn, potřebují rychlejší sušení — jinak začnou plesnivět. V žádném případě nepoužívejte mikrovlnku ani horkovzdušnou troubu na vysokou teplotu, protože těkavé oleje se zničí a zůstane jen seno.

Základní paleta by měla obsahovat jednu neutrální barvu na velké plochy, druhou neutrální na doplňky a jednu až dvě barvy, které vás baví. Neutrální neznamená jen černá a bílá. Může to být tmavě modrá, olivová, hnědá nebo šedá. Důležité je, aby se mezi sebou daly kombinovat bez přemýšlení. Když si nejste jistí, vezměte látky k sobě na denním světle. Umělé osvětlení v obchodě zkresluje a barvy, které se tam zdají sladěné, mohou doma vypadat mrtvě.

Skladování rozhoduje o tom, jestli si bylinka uchová vůni i za půl roku. Používejte neprůhledné sklenice s těsným uzávěrem, ideálně tmavé sklo nebo plechovky. Průhledné sklo na světle je častá chyba — barva i vůně blednou. Každou sklenici naplňte co nejvíce, aby v ní zbylo minimum vzduchu, a uzavřete. Skladujte na chladném, tmavém a suchém místě, ne nad sporákem ani v koupelně. Pokud máte bylinky různě vlhké, nikdy je nedávejte do jedné nádoby, protože vlhkost se přenese a všechno začne plesnivět.

Kuchyně snese víc, než se zdá. Mezi linkou a skříňkami bývá prázdný pás na magnety a lišty – dejte tam koření, utěrky a prkénko. Do rohu postavte otočný karusel, do kterého dosáhnete rukou. Pod dřez patří odpadkový koš a čisticí prostředky, ne jídlo. Zásuvky rozdělte přihrádkami, jinak se příbory a nože rozsypou po celé délce a polovinu prostoru promarníte. Spotřebiče, které používáte méně než jednou týdně, uložte výš a na jejich místo dejte to, co berete denně do ruky.

Základem je světlo, teplota a vzduch. Oleje patří do tmavých sklenic s těsným uzávěrem, ideálně z hnědého nebo zeleného skla, a do chladu – do sklepa, spíže nebo spodní police kuchyně. Teplo nad 25 °C a přímé sluneční světlo urychlují oxidaci tuků. Tinktury s obsahem alkoholu nad 40 % snesou pokojovou teplotu, ale i jim prospívá stálé prostředí bez výkyvů. Mraznička olejům nesvědčí, protože při tuhnutí a opětovném rozmrazování se může měnit struktura a zbytečně se do oleje dostává vlhkost.

Využijte výšku, ne podlahu V malém bytě je podlaha nejdražší plocha, kterou máte. Proto patří úložný prostor nahoru. Skříň veďte až ke stropu a horní pás použijte na sezónní věci, kufry a deky, které potřebujete dvakrát ročně. Nad dveřmi vznikne pás vysoký 30 až 40 centimetrů – stačí na police na knihy, dokumenty nebo zavařovačky. Nad postelí místo obrazu postavte úzkou polici na knihy a noční věci. Nad kuchyňskou linkou veďte skříňky až ke stropu, i když na horní police nedosáhnete každý den. Pořiďte si skládací stoličku, která sama zmizí za dveřmi.

Na závěr si naplánujte okruh tak, aby končil u celku, který je volně přístupný z ulice i z dvora. Vyhnete se tak dojmu, že vám něco uniklo. A pokud jdete s dětmi, zkraťte trasu na tři zastávky a udělejte pauzu. Funkcionalismus se nejlépe čte v klidu, ne ve spěchu mezi dvěma schůzkami.

Postel je největší kus nábytku v bytě a zároveň největší sklad. Zvedněte rošt a pod něj dejte zásuvky na kolečkách nebo vak na peřiny. Pozor na vlhkost: matrace musí dýchat, jinak se pod ní tvoří plíseň. Nechte mezi úložným prostorem a roštem mezeru a jednou za čas postel odsuňte a vyvětrejte. Do zásuvek pod postelí nepatří nic, co potřebujete denně – jinak vás přestane bavit je vytahovat.

Kolem Emy Destinnové a přilehlých bloků narazíte na dvory, které nejsou veřejně přístupné. Respektujte to. Neklikejte na domovní zvonky, neprocházejte průjezdy, kde je zavřená mříž. Řada domů má v přízemí provozovny, a ty jsou přístupné jen zákazníkům. Pokud chcete vidět interiér, hledejte veřejné budovy — banky, pošty, školy nebo pasáže. Tam se dostanete legálně a často uvidíte původní schodiště, zábradlí i mozaikovou dlažbu.