4 způsoby, jak zabránit sklopení a padání deky na místě

Na co si dát pozor: příliš mnoho světla z jednoho bodu vytváří ostré stíny a unavuje. Světlo mířící na zeď za postelí zase oslňuje toho, kdo si chce lehnout dřív. Pokud je v místnosti i druhá postel, oddělte svícení tak, aby jedno nebudilo druhé. Praktické je použít lampu s úzkým kuželem a clonou, která kryje žárovku z boku. Rozptýlené světlo bez clony je pro společné spaní nevhodné.

Druhým častým problémem je nafukování ústy. Vzduch z plic je vlhký a teplý, uvnitř matrace zkondenzuje a materiál postupně degraduje. Navíc ústy nikdy nedostanete takový tlak jako pumpou. Použijte ruční nebo elektrickou pumpu, a to i u menších matrací. Po nafouknutí vždy zkontrolujte, zda někde neuchází vzduch – stačí přejet rukou po švech a poslouchat. Drobné unikání poznáte tak, že se matrace do rána viditelně podfoukne.

Před každým použitím zkontrolujte, zda se někde neuvolnily švy nebo gumičky. Prasklá guma nebo utržený suchý zip způsobí, že deka začne padat i tam, kde dříve držela. Drobná oprava je otázkou několika minut a ušetří vám noční hledání deky na zemi.

Co je pod matrací, je stejně důležité jako matrace sama. Na holé zemi nebo na studené podlaze se vzduch uvnitř ochladí, zmenší objem a matrace povolí. Podložte ji karimatkou, dekama nebo podlahovou krytinou. Také povrch musí být rovný a bez ostrých předmětů – kamínek nebo větvička pod ní může způsobit píchnutí. Na nerovném terénu raději zvolte dvě užší matrace než jednu velkou, kterou nelze vyrovnat.

Větrat chytře, ne pořád dokola Vlhká místnost se nedá vysušit tím, že necháte okno celý den otevřené. V chladném období tím prostor ještě vychladíte a vlhkost zkondenzuje na studených površích. Větrejte krátce a intenzivně, ideálně dvakrát denně, a vždy po ránu. Pokud má místnost okno, které nelze otevřít, použijte odvlhčovač vzduchu nebo alespoň nádobu s pohlcovačem vlhkosti. Pravidelně kontrolujte, zda se v rohu místnosti netvoří mokré skvrny – to je první signál, že je vlhkosti příliš.

Když se deka klouže po povrchu, pomůže podložka Nejčastější příčinou je hladký povrch – saténové povlečení, kožená sedačka nebo umělá hmota na lehátku. Řešení je dvojí. Buď pod deku položte protiskluzovou podložku, která se používá pod koberce, a to v rozměru, který odpovídá zhruba dvěma třetinám plochy deky. Nebo použijte hrubší bavlněnou plenu či froté ručník, který pod deku vložíte. Tření se výrazně zvýší a deka vydrží na místě i při běžném pohybu.

2. Matraci nikdy nebalte do neprodyšné fólie. Tento „ochranný" trik je častá chyba. Zavřená vlhkost, která se do matrace dostane, z ní už neunikne a začne pracovat. Místo toho použijte prodyšný obal z bavlny nebo speciální prodyšnou membránu, která odpuzuje vodu, ale nechá materiál dýchat. Obal perte podle potřeby, minimálně jednou za dva měsíce.

Rozdělte prostor na tři pásma. V pásmu mezi koleny a očima skladujte to, co berete denně nebo několikrát týdně: nářadí, psací potřeby, kuchyňské potřeby, léky. Nad hlavou a pod koleny patří sezónní věci, archiv, zásoby na delší dobu. Dozadu dejte to, co potřebujete nejméně. Dodržujte pravidlo, že každá věc má jedno místo a vrací se tam okamžitě po použití. Pokud něco nemá určené místo, dřív nebo později skončí na hromadě na stole nebo na zemi.

1. Podložka místo holé země nebo studené podlahy. Matrace položená přímo na betonu nebo na zemi nasává vlhkost zdola. Použijte dřevěný rošt, paletu s deskami nebo alespoň několik centimetrů silnou podložku z materiálu, který sám nevlhne. Mezi matraci a podlahu by měla proudit vzduch. Rošt musí být suchý a zbavený prachu – vlhký prach je živná půda pro plíseň.

Deka, která se sklouzne nebo spadne na zem, dokáže potrápit hlavně v noci, když se člověk nechce budit a hledat ji po zemi. Ať už jde o klasickou deku na posteli, přehoz na sedačce nebo dekua na zahradní lehátko, princip je stejný: potřebujete zvýšit tření, ukotvit okraje nebo změnit materiál. Následující postupy vycházejí z běžně dostupných pomůcek a nevyžadují žádné speciální vybavení.

Vlhká místnost je pro matraci nepřítel číslo jedna. Ať už jde o sklep, chatu u vody nebo byt s věčně orosenými okny, kombinace vlhkosti, chladu a omezeného proudění vzduchu vytváří ideální podmínky pro plíseň a rozklad materiálů. Matrace přitom není jen kus pěny – má vrstvy, lepidla, často i kovové pružiny, a každá z těchto částí reaguje na vlhko jinak. Následující pravidla vycházejí z toho, co se v praxi opravdu osvědčuje, a vyhýbají se řešením, která matraci spíš uškodí.

Typická chyba je použít oboustrannou lepicí pásku přímo na povrch. Páska časem zanechá stopy, které se z textilu nebo kůže odstranávají jen obtížně, a navíc při praní deky ztratí lepivost.