4 triky, jak zrcadlem a barvou opticky zvětšit malou předsíň

Boty, magnesium a co opravdu potřebuje

Island leží na rozhraní dvou litosférických desek, severoamerické a euroasijské. Ty se od sebe vzdalují přibližně o dva centimetry za rok. Podél tohoto rozhraní stoupá magma blíž k povrchu než kdekoli jinde v Evropě. Voda, která prosakuje do hornin, se proto ohřívá mnohem rychleji a vrací se na povrch v podobě horké páry nebo vody o teplotě přesahující sto stupňů. Islanďané tomu neříkají zázrak, ale geologie.

Když kapalina vře, vytvoří se v ní bublinky páry. Ty se stlačují mnohem snáz než kapalina, takže pedál klesne až k podlaze a auto téměř nebrzdí. Říká se tomu vapor lock a je to jeden z nejnebezpečnějších stavů, do kterého se můžete dostat. Nepřijde přitom po varování. Přijde ve chvíli, kdy brzdy potřebujete nejvíc.

Nakonec pamatuj, že i správně vybraná bota se musí trochu „zaběhnout". První výstup může být nepříjemný, ale pokud po deseti minutách cítíš ostrou bolest, boty vrať. Na umělé stěně se nepoužívají ponožky, ale pokud máš citlivou kůži, tenká ponožka ti pomůže. Boty po lezení vždy vyvětrej a nenechávej je v zavřené tašce. Pravidelnou péčí vydrží déle a ty se budeš soustředit na lezení, ne na nohy.

Předsíň bývá v malých bytech to nejmenší a nejtmavší místo. Přesto rozhoduje o tom, jak celý byt působí při vstupu. Pokud ji zaplníte tmavým nábytkem a necháte jí jen úzký průchod, bude se každý další prostor zdát menší, než ve skutečnosti je. Optické zvětšení předsíně není o bourání zdí, ale o práci se světlem, barvou a hloubkou. Stačí pár zásahů a prostor o několika metrech čtverečních začne dýchat.

Začněte tím, že v hrnci svaříte vodu s tukem a špetkou soli. Tuk musí být zcela rozpuštěný a směs musí skutečně vřít, než do ní vsypete mouku. Mouku přidejte najednou a ihned míchejte vařečkou. Na mírném ohni hmotu míchejte tak dlouho, dokud se na dně hrnce nezačne tvořit tenký bílý povlak a těsto se přestane lepit na stěny. Tento krok se nesmí uspěchat – právě tady se rozhoduje o tom, zda těsto udrží tvar.

Výměna se dělá odvzdušněním přes odvzdušňovací šrouby na kolech. Nikdy se nesmí dolévat jiný typ kapaliny, než jaký je v systému. Míchání kapalin s odlišnou specifikací (například DOT 3 a DOT 5) může vést k nabobtnání těsnění a únikům. Dolévání destilované vody nebo „nějaké" kapaliny z garáže je typická chyba, která brzdy poškodí víc než zanedbaná výměna.

Pozor také na víčko nádržky. Musí být po dotažení čisté a suché. Pokud kolem něj vidíte mastný film nebo krystalky, kapalina uniká nebo se do systému dostává vzduch. Vzduch v brzdovém okruhu se projeví měkkým pedálem, který jde snadno stlačit. Odvzdušnění se dělá od nejvzdálenějšího kola, obvykle pravého zadního, a pokračuje se směrem k řidiči.

Zanedbaná výměna neznamená jen horší brzdný účinek. Voda v kapalině způsobuje korozi zevnitř. Rezaví válečky, pístky v třmeni i potrubí. Oprava pak zahrnuje výměnu dílů, které by jinak vydržely celou životnost auta. Pravidelná výměna kapaliny je proto nejlevnější pojistka, kterou na brzdovém systému máte.

Brzdová kapalina pohlcuje vlhkost ze vzduchu. Za rok dokáže nasáknout jedním až dvěma procenty vody. Vypadá to jako nic, jenže voda má nižší bod varu než samotná kapalina. Zatímco čerstvá kapalina vře až kolem 230 °C, ta se dvěma procenty vody začne vřít už kolem 150 °C. Při prudkém brzdění z kopce nebo s naloženým autem se dostanete přes tuhle hranici snadno.

Jak poznat, že je kapalina po lhůtě Většina výrobců předepisuje výměnu každé dva roky, u vozidel s intenzivním provozem nebo v horských podmínkách i dřív.Řiďte se tím, co píše výrobce ve servisní knížce, ne radami typu „vydrží to pět let". Barva samotná nestačí. Kapalina sice tmavne, ale obsah vody se měří testerem, který stojí pár korun a dělá se přímo v nádržce. Pokud ukáže přes tři procenta vody, výměna nesnese odklad.