4 pravidla pro povlečení na postel s bočním vstupem, která se vyplatí

Pratelnost na vysoké teploty rozhoduje víc než vz

Zažloutlé záclony většinou nezničila špína, ale kombinace prachu, tuku z kuchyně a slunečního záření. Než začnete bělit, zjistěte materiál. Polyester a směsi snášejí teplejší vodu i delší máčení, zatímco len, viskóza a starší krajkové záclony potřebují chladnější vodu a kratší dobu. U neznámé tkaniny zkuste nejdřív málo viditelný rožek: ponořte ho na deset minut do roztoku, který chcete použít, a po vyprání zkontrolujte barvu i vlákna.

Alergie na roztoče není o tom, že byste měli doma špínu. Roztoči žijí v prachu, který se usazuje v textiliích, a nejvíc jim vyhovuje vlhko a teplo. Rozhodující tedy není jen materiál povlečení, ale kombinace prodyšnosti, hustoty tkaní a toho, jak často a jakým způsobem povlečení perete. Pokud řešíte rýmu, kýchání nebo svědění očí po probuzení, začněte u ložního prádla a jeho údržby.

Žehlete po mírném navlhčení nebo použijte napařovací žehličku. Len a bavlnu žehlete z rubu při vyšší teplotě, dokud je látka mírně vlhká. Hedvábí a směsi s elastanem žehlete z rubu na nejnižší stupeň, ideálně přes tenkou bavlněnou plenu. Vyšívané motivy nikdy nežehlete přímo – reliéf se rozplácne a ztratí tvar. Příliš horká žehlička způsobí lesklé skvrny, které už nelze odstranit. Pokud ubrus žehlíte nažehlený na skládání, nechte ho po vyžehlení krátce vychladnout, jinak se do záhybů vtiskne vlhkost.

Podložka pod kobereček není zbytečnost. Protišmyková mřížka drží kobereček na místě a zároveň zvedne jeho okraj, takže vlhkost může odspodu odpařovat. Bez ní se kobereček přilepí k podlaze a vytvoří se pod ním mokrá skvrna, která se projeví až po měsících. U dřevěných a laminátových podlah je to nejčastější důvod reklamací.

Postel s bočním vstupem má jednu postelovou stranu volnou a druhou přisazenou ke zdi, nábytku nebo do rohu. Povlečení se proto nevybírá podle toho, jak vypadá na obalu, ale podle toho, jak se s ním ráno manipuluje. Pokud si tohle uvědomíte předem, ušetříte si každodenní přetahování peřiny přes hlavu a hledání zipu poslepu.

Prvním osvědčeným postupem je máčení v teplé vodě s jedlou sodou. Do lavoru nalijte vodu o teplotě kolem čtyřiceti stupňů, přidejte několik lžic sody a záclony nechte dvě až tři hodiny ležet. Soda uvolní mastnotu a neutralizuje kyselé zbytky, které dodávají látce šedý nádech. Potom záclony vyperte v pračce na jemný program. Nepřidávejte aviváž, zanechává na vláknech film, který šedne rychleji.

Bavlna, nebo mikrovlákno — co zvolit v praxi Bavlna je prodyšná, dobře snáší praní na vyšší teplotu a neelektrizuje se. Pro alergiky je vhodná především ta s certifikací, hustě tkaná, ideálně v bílé nebo světlé barvě bez výrazných barviv. Mikrovlákno má výhodu v tom, že jeho vlákna jsou velmi jemná a tkanina je hustá, takže přes ni proniká méně prachu. Zároveň ale hůř odvádí vlhkost, takže se v něm může držet pot. Pokud se v noci potíte, mikrovlákno vám pravděpodobně nebude příjemné a vlhké prostředí roztočům spíš prospěje.

Kyslík, sůl a ocet: tři varianty podle typu znečištění Druhou možností je peroxid vodíku, tedy kyslíkové bělení. Na deset litrů vlažné vody stačí jedna až dvě sklenice běžného peroxidu. Záclony v roztoku nechte maximálně hodinu a míchejte, aby se bělidlo dostalo rovnoměrně do záhybů. Pozor na kovové díly a ozdobné kroužky, které mohou korodovat. Třetí postup využívá hrubou sůl: nasypete ji do vany s vodou, záclony v ní několik hodin máčíte a sůl mechanicky odírá usazeniny. Čtvrtou variantou je ocet, který odstraní vodní kámen a zbytky pracích prostředků. Použijte ho při posledním máchání, ne při praní, jinak může poškodit elastická vlákna.

Pátým a často opomíjeným krokem je sušení a finální úprava. Záclony věšejte mokré přímo na okno nebo na tyč, ještě než uschnou. Vlastní váha látku vyrovná a odstraní většinu pomačkání bez žehlení. Nikdy je nesušte v sušičce na vysokou teplotu, vlákna se srazí a zežloutnou nevratně. Pokud žehlíte, žehlete z rubu přes bavlněnou plenu a žehličku nastavte podle materiálu.

Základem je tkanina s hustou vazbou. Čím těsněji jsou vlákna utkána, tím méně se do ní dostane prach a roztoči v ní najdou úkryt. Proto se pro alergiky hodí plátno s vyšší gramáží, hustě tkaná bavlna nebo speciální antialergenní tkaniny s velmi jemnou strukturou. Naopak volně tkané materiály, hrubé froté a textilie s výrazným vlasem jsou pro roztoče jako pozvánka. U povlečení sledujte údaj o hustotě tkaniny, ne jen název materiálu.

Při výběru se ptejte na dvě věci: zda lze povlečení prát minimálně na 60 °C, a zda výrobce uvádí, že je vhodné pro alergiky. Praní na 60 °C je minimum pro usmrcení roztočů, vyšší teplota je ještě spolehlivější, ale některé materiály ji nemusí vydržet. Právě proto je potřeba číst etiketu ještě v obchodě. Typická chyba je koupit hezké povlečení z příjemného materiálu a pak zjistit, že snese jen praní na 40 °C — takové prádlo roztoče nezlikviduje, jen je částečně opláchne.