4 kroky, jak paravánem vymezit čtecí kout, kde se dá soustředit

Kabel od lampy nebo nabíječky nemá ležet volně po podlaze, kde ho při každém pohybu zachytíte nohou. Nejjednodušší je vést ho svisle dolů k liště a odtud podél zdi k zásuvce. Pokud je zásuvka výš, použijte krátký kabel a upevněte ho k omítce nebo k zadní straně nábytku samolepicími držáky. U dřevěných a sádrokartonových stěn se vyhněte vrtačce tam, kde to není nutné – lepené úchytky stačí a při stěhování nezanechají díry.

Poslední věc, kterou lidé podceňují, je dosah kabelu. Změřte vzdálenost od zásuvky k místu, kde bude lampa stát, a přidejte rezervu na to, že křeslo někdy popojede. Kabel kratší než vzdálenost znamená napínání, vypadávání ze zásuvky a nakonec prodlužovačku na zemi. Lepší je koupit delší kabel a přebytek smotat volně, ne těsně, a upevnit ho k zadní straně nábytku. Volně smotaný kabel se méně hřeje a snáz se kontroluje.

Roh místnosti bývá při zařizování bytu tím posledním místem, které někoho napadne využít. Přitom právě nároží nabízí něco, co uprostřed pokoje jen těžko vytvoříte: dvě stěny za zády a přirozený pocit ústraní. Než ale roh osadíte křeslem a knihovnou, stojí za to zvážit, co takové řešení přinese a kde začnou problémy.

Druhá věc je hmotnost a skladovací rozměr. Skládací křeslo nemá smysl, pokud ho složíte jen na chvíli a pak ho budete přenášet jako skříň. Zvažte, kam ho budete ukládat: do úzké mezery za dveřmi, pod okno, do vestavěné skříně. Změřte si nejen složenou šířku, ale i hloubku a výšku. Často se zapomíná na to, že křeslo potřebuje při skládání určitý manévrovací prostor. Pokud ho budete skládat v úzké chodbě, může se stát, že ho složíte, ale už ho nevytáhnete.

Třetí věc je čalounění a údržba. V malém bytě se křeslo rychle stane odkladištěm a jeho povrch dostane zabrat. Volte materiál, který se dá snadno otřít nebo je snímatelný. Tmavé a vzorované látky skryjí víc než světlé hladké povrchy. U skládacích konstrukcí ale pozor: čalounění nesmí překážet při skládání. Zkontrolujte, zda se látka nezařezává do mechanismu a zda se při rozkládání nevytahuje z rohů. Pokud je křeslo určené i pro občasné spaní, ověřte, zda je sedák dostatečně rovný a zda kloub neleží v místě, kde by tlačil do zad.

Druhý častý omyl je přehlížet světlo. Vysoká zástěna postavená mezi oknem a křeslem odřízne denní světlo a čtení skončí u lampy, která oslňuje. Změřte si, kam až stínící panel dosáhne, a nechte horní část místa otevřenou, nebo zvolte nižší provedení. Pokud světlo přichází z boku, paraván ho může naopak příjemně rozptýlit a odstranit odlesky na papíře. Umístěte ho tedy tak, aby nestál přímo proti zdroji světla.

Druhá častá chyba je pevná opěrka bez možnosti nastavení. Tuhá podložka, která drží hlavu v jedné poloze, nutí svaly pracovat proti ní. Po dvaceti minutách se dostaví ztuhlost a nutkání měnit polohu. Měkká, ale tvarovatelná opěrka je lepší, protože dovolí drobné pohyby. Pozor také na příliš tlusté polštáře strkané za krk — vytlačí hlavu dopředu a vznikne přesně ten předsunutý postoj, kterému se chcete vyhnout.

Pátá věc je každodenní rutina. Skládací křeslo má smysl jen tehdy, když ho skutečně budete skládat a rozkládat. Pokud ho rozložíte a necháte tak celý týden, ztrácí výhodu a zabírá místo jako běžné křeslo. Na druhou stranu, pokud ho budete skládat několikrát denně, musí být mechanismus opravdu rychlý a jednoduchý. Vyzkoušejte si, zda ho zvládnete složit jednou rukou nebo bez návodu. Jednoduchost je tady důležitější než elegantní design.

Rozhodnutí tedy není o tom, zda je roh dobrý, ale jestli ten konkrétní roh splňuje tři podmínky: dosažitelné světlo, dost místa na vstávání a rozumná vzdálenost od zdroje tepla. Když ano, získáte nejklidnější čtecí místo v bytě. Když ne, bude lepší zůstat u stěny u okna než trvat na nároží jen proto, že je volné.

Stabilita a světlo rozhodují víc než vzhled Paraván se musí opírat o pevnou podlahu a nesmí se kývat při sebemenším doteku. Lehké skládací zástěny na tenkém rámu se hodí spíš jako dočasné řešení; pokud kolem místa procházejí děti nebo domácí mazlíčci, zvažte těžší rám nebo ukotvení knoflíkem do zdi. Pozor na panty: u starších kusů se povolují a panel pak stojí křivě. Před postavením panty prohlédněte a dotáhněte, případně panel podložte filcovými kluzáky, aby se nepoškrábala podlaha.

Čtecí místo nepotřebuje vlastní pokoj, ale potřebuje hranici. Paraván nebo zástěna pracují jinak než knihovna: nezakrývají jen výhled, ale hlavně signalizují, kde končí okolní provoz a začíná klid. Než cokoli koupíte, změřte si, kolik prostoru kolem křesla nebo stolku skutečně máte. Kolem sedadla by mělo zůstat aspoň 60 cm na každé straně pro pohodlné usednutí a dlaň nad hlavou na světlo. Paraván, který stojí půl metru od hlavy, bude působit jako past, ne jako útočiště.