Štěně mezi lidmi a psy: co rozhoduje o tom, jak bude reagovat
Pozor na dvě typické chyby. První je nahrazení všeho jediným bodovým světlem: In the event you loved this article and you wish to get more info about úložNé prostory v malém bytě i implore you to go to our own webpage. místnost zůstane tmavá, oči se přizpůsobují kontrastu a unaví se rychleji. Druhou je příliš mnoho světla z různých směrů, které vytváří rušivé stíny a odlesky. Cílem je rovnoměrné základní osvětlení místnosti doplněné o směrované světlo na pracovní plochu. Do základu se hodí stropní svítidlo s rozptýleným světlem, doplňkové pak řeší konkrétní místo.
Chyba, která se pozná až po zabudování: zapomenutá hloubka a výš
Uvnitř myslete na výškové členění. Police nastavte tak, aby mezi nimi vznikly vrstvy podle výšky předmětů: nízká na boty, střední na košíky a rukavice, vysoká na bundy. Zásuvky nebo košíky na drobnosti zabrání tomu, aby se klíče a rukavice válaly po polici. Na dno dejte omyvatelný povrch – v předsíni se počítá se sněhem, blátem a vodou.
Při samotném přesunu držte těžiště nízko a tlačte, netahejte. Tahem se nábytek naklání a jedna noha se zvedá, takže váha přejde na hranu, která podlahu poškrábe. Pokud kus nejde po podložce posunout, je lepší ho rozebrat – vyndat police, zásuvky a dveře, případně oddělit korpus. U skříní to znamená ušetřit několik kilogramů a hlavně snížit riziko, že se při nárazu do zárubně vyvrátí. Prázdný nábytek se také snáz vejde do výtahu a nemusí se s ním smýkat po schodech.
Začněte doma a v bezprostředním okolí. Pouštějte štěně na různé povrchy – dlažbu, dřevo, koberec, trávu, kamínky, kovový rošt. Nechte ho poslouchat běžné zvuky: vysavač, mixér, zvonek, déšť, hlasitou hudbu. Při každém novém podnětu mu dejte najevo, že je to v pořádku – klidným hlasem, pamlskem nebo hrou. Pokud štěně ztuhne, nechte ho situaci pozorovat z odstupu a nepřibližujte ho násilím. Vzdálenost, ze které pes ještě reaguje na pamlsek, je ta správná.
Začněte tím, že podlahu zbavíte drobností a písku. Zrnko písku pod kusem koberce nebo pod fólií funguje jako brusivo a při hmotnosti skříně udělá v laminátu rýhu během jediného pohybu. U tvrdých podlah (dřevo, laminát, vinyl) je nejspolehlivější kombinace: spodní vrstva z měkké netkané textilie nebo filcu a na ní pevná kluzná vrstva. Filc tlumí tlak, kluzná vrstva snižuje tření. Samotná deka nebo karton se při těžkém nábytku shrne a podlaha zůstane odkrytá přesně v místě, kde to bolí nejvíc.
Typické chyby jsou stále stejné. Lidé nosí štěně v batohu nebo na ruce, takže svět vidí, ale nezažívá. Nebo ho berou na přeplněná místa, kde ho lidé obklopí a osahávají. Další chyba je trestání za bázlivost – štěně, které se bojí, potřebuje podporu, ne výtku. A poslední: socializace skončí ve čtyřech měsících. Pes potřebuje nové podněty i potom, jen v menší intenzitě a s ohledem na to, co už zná.
Lidé, psi a místa: kde se chyby dějí nejčastěji Setkání s cizími lidmi je největší zdroj problémů. Štěně by mělo poznat různé typy lidí – muže s vousy, lidi v čepici, děti, seniory, člověka s holí – ale vždy tak, aby si ho nemuselo nechat osahávat. Nechte ho, ať přijde samo. Cizí člověk ať se skloní bokem, nedívá se psovi přímo do očí a nabídne pamlsek dlaní. Nikdy nedovolte, aby někdo štěně zvedl a tiskl k sobě, i když to myslí dobře. Právě z takových zážitků vzniká nedůvěra, která se později projeví štěkotem na každého kolemjdoucího.
Socializace štěněte nezačíná prvním cvičením na cvičáku, ale okamžikem, kdy si ho přinesete domů. Rozhodující období trvá zhruba do šestnáctého týdne věku. Co se v té době nestihne, dohání se později mnohem pomaleji a někdy vůbec. Nejde o to stihnout co nejvíc podnětů, ale nabízet je v takové dávce, kterou štěně zvládne bez paniky. Pes, jak zařídit malou kuchyni který se v nové situaci okamžitě schová nebo začne vrčet, nepotřebuje víc tlaku, ale menší krok a víc času.
U psů platí totéž. Vyberte klidného, trpělivého dospělého psa, který štěněti jasně vymezí hranice, ale neshodí ho na zem. První kontakt držte krátký, na vodítkách, s možností se rozejít. Vyhněte se hlučným psím parkům, kde se štěně ocitne uprostřed smečky. Špatná zkušenost s jedním psem může ovlivnit chování na měsíce. Pokud štěně po setkání kulhá, schovává se nebo se bojí na vodítku, příště uberte.
Praktické pravidlo: každý den jedna nová věc, jedna krátká a pozitivní zkušenost. Trénink rozložte do několika minut, ne do hodin. Po každém setkání dopřejte štěněti klid a spánek, protože mozek zpracovává zážitky právě tehdy. Když pes váhá, zpomalte. Když se bojí, zvětšete odstup. Klidné štěně, které se umí zastavit a podívat, je lepší výsledek než štěně, které zvládlo deset lidí v řadě, ale třese se u toho.