Čelo postele, které zbytečně blokuje prostor a kazí dojem

Prvním krokem je změřit pohovku ve všech směrech – šířku sedáku, hloubku, výšku opěradla i tloušťku madel. Přehoz by měl být o několik centimetrů větší, aby se dal zastrčit do štěrbin mezi sedákem a opěradlem. Pokud zvolíte přesnou velikost, bude se látka vytahovat a odhalovat původní potah. U rohových sedaček se vyhněte univerzálním přehozům, které mají jen gumičku v rozích – ty na dlouhých stranách povolí. Lepší je přehoz s elastickým lemem po celém obvodu, případně s pásky, které se přivážou zezadu.

Rozhodující je i to, co pod postelí skladujete. Úložné boxy na kolečkách zvyšují vrstvu, pod kterou se drží prach, a u plné podnože se často zaseknou. Pokud boxy používáte, vysouvejte je při úklidu celé a vytřete i prostor pod nimi. U nožek stačí boxy odsunout stranou, vysát rám a nožky otřít vlhkým hadříkem. Nožky ale bývají z různých materiálů – kov, plast, dřevo – a ne všechny snesou mokré čištění. Kov může rezavět, dřevo bobtnat. Vždycky čistěte jen to, co výrobce doporučuje, a zbytek nechte suchý.

Poslední věc, kterou mnoho lidí podcení, je těsnění. Pokud jedno křídlo netěsní, vzduch si najde cestu spárou a druhé křídlo ztrácí smysl. Zkontrolujte těsnění po celém obvodu, zvlášť u svislého sloupku a u dolního rámu. Když spára drží, stačí k výměně vzduchu krátce otevřít a zavřít. Když nedrží, můžete větrat celý den a výsledek bude stejně slabý.

Montáž zvládnete sami, ale dvě věci podceňte málokdy: ukotvení do zdi a vzdálenost od zásuvky. Volně stojící čelo se časem posune a začne vrzat. Kotvení do zděné stěny je spolehlivější než do sádrokartonu, kde je nutná hmoždinka pro duté stěny. A pokud plánujete noční lampu, natáhněte prodlužovačku ještě před přišroubováním čela, ne až po něm. Ušetříte si rozebírání celé sestavy.

Nejjednodušší řešení je vložit po obvodu výplň. Použijte pevný molitan nebo filc ve stejné výšce, v jaké leží matrace, a přilepte ho ke vnitřní straně rámu oboustrannou páskou. Nesmí ale vzniknout schod – výplň musí být v jedné rovině s povrchem matrace, jinak na ni tělo narazí. U kovových rámů se místo lepení hodí suchý zip, u dřevěných stačí tenký pruh filcu přišroubovaný z boku.

Čelo postele je svislá deska u hlavy lůžka. Drží matraci na místě, chrání zeď před otlaky od polštářů a často nese noční lampu nebo budík. Jenže spousta lidí ho řeší až naposledy, kdy už je postel sestavená a oni zjistí, že se jim do ložnice nevejde nebo překáží u dveří. Přitom právě čelo rozhoduje o tom, jestli bude postel působit ukotveně, nebo jako provizorium.

Místo čela stačí prodloužená matrace k wall, tedy k pevné zdi, kterou před otlaky ochráníte třeba nátěrem nebo tapetou. Další možností je nástěnný panel z látky nebo dřeva, který se vejde i do stísněného prostoru. Pokud chcete jen opticky oddělit lože, použijte barevný pruh na zdi nebo kobereček. Všechny tyto varianty šetří hloubku místnosti a přitom drží matraci na místě.

U velmi vysokých stropů, třeba pěti metrů a více, se často vyplatí doplnit závěsná svítidla o nástěnné čtečky nebo stojací lampy s dlouhým ramenem. Nástěnné světlo ve výšce 1,2 metru nad podlahou, umístěné mezi postelí a nočním stolkem, dá přesné světlo na čtení a zároveň nezatíží strop. Stojací lampa s ramenem o délce 80 centimetrů zase umožní měnit směr světla podle potřeby, aniž byste cokoli vrtali do zdi.

Praktický tip: čelo se šuplíky nebo poličkami vybírejte jen tehdy, máte-li po stranách postele alespoň sedmdesát centimetrů volného místa na otevírání. Jinak se dostanete jen k prvnímu šuplíku a zbytek zůstane prázdný. Také pozor na výšku čela — přesahuje-li výrazně horní hranu matrace, při usednutí na postel do něj narazíte lopatkami. Ideální je, když čelo končí zhruba deset až patnáct centimetrů nad matrací.

Nejčastější chyba vzniká už při měření. Čelo se měří v nejužším místě průchodu, ne podle šířky matrace. Pokud má postel rozměr 160 × 200 cm, čelo bývá širší než matrace, klidně o deset i patnáct centimetrů na každou stranu. Kdo to podcení, narazí na kliku, parapet nebo skříň. Před koupí si proto položte na zem lepicí pásku ve tvaru budoucího půdorysu a projděte se kolem. Zjistíte, jestli vůbec otevřete šuplíky a jestli se dostanete k zásuvce.

Kdy je čelo zbytečné a co ho nahradí Čelo nepotřebujete, pokud je postel v podkroví se šikmým stropem, kde by deska narazila do střechy, nebo v malé místnosti, kde každý centimetr hraje roli. Dále tehdy, stojí-li lůžko uprostřed pokoje jako ostrov — tam čelo ztrácí funkci ochrany zdi a jen zabírá místo. A konečně u dětí, které mají postel u zdi s měkkým čalouněním, je čelo nadbytečné.