Čím potrápí psí drápky pohovku a co s tím?

Vrzání pohovky vzniká nejčastěji tam, kde se dvě části rámu nebo uchycení o sebe třou. Kov o kov, dřevo o kov, někdy i pružina o výplet. Než začnete něco mazat, musíte zjistit, odkud zvuk skutečně vychází. Pohovku položte na bok nebo ji obraťte, vezměte si svítilnu a zatlačte rukou do různých míst sedáku i opěradla. Vrzání se ozve vždy v místě, kde je spoj suchý nebo uvolněný. Teprve pak má smysl mazat.

Typická chyba: lidé si vyberou látku podle fotky na obrazovce. Monitory mají jiné podání barev než realita a fotografové navíc snímky upravují. Další častá chyba je dívat se na vzorek jen pod umělým světlem v obchodě. Pokud nemáte možnost vzorek získat, trvejte na tom, že si ho prohlédnete u okna – i to je lepší než nic. Nikdy nerozhodujte podle vzorníku v hale bez oken.

Postupujte tak, že pohovku nejprve očistíte od prachu a starého maziva hadříkem. Potom naneste malé množství přípravku přímo do štěrbiny spoje – stačí kapka nebo tenká vrstva. Spoj několikrát procvičte, aby se mazivo dostalo všude. Přebytek otřete, aby neprosakoval do čalounění. U kovových spojů můžete použít i grafitovou tužku, kterou potřete čep. U dřevěných spojů zvolte včelí vosk nebo klouzek. Nikdy nepoužívejte WD-40 jako trvalé mazivo, je to ředitel a odmašťovač, ne lubrikant.

Pes v domácnosti znamená víc než jen každodenní venčení. Povrch sedačky, na kterou si lehá, dostává zabrat jinak než u domácnosti bez zvířete. Než začnete vybírat, projděte si, jak přesně pes čalounění ničí. Nejde jen o chlupy. Jsou to drápky při odskoku, vlhká srst po dešti, sliny, občasné zvracení nebo „značkování" u nevykastrovaného psa. Každý z těchto faktorů má jiný dopad na materiál a jinak se z něj čistí.

Co prozradí vzorek a test oděru Většina prodejců umožňuje vzít si vzorek látky domů. Udělejte to. Vezměte vzorek domů a zkuste na něm několik věcí: přejeďte nehtem, jako by šlo o dráp, kápněte trochu vody, otřete vlhkou rukou, zkuste chlupy setřít navlhčenou rukavicí. Sledujte, zda se látka „natahuje", zda se tvoří bouličky a zda voda zůstává na povrchu, nebo se vsakuje. U testu oděru se ptejte na počet cyklů (Martindale), ale samotné číslo nestačí. Důležitější je, jak je látka utkaná a zda má úpravu proti skvrnám, která vydrží více praní.

5. Cena a životnost v souvislosti. Snímatelný povlak se vyplatí jen tehdy, když jeho životnost překoná několik praní. Levný povlak po deseti cyklech ztratí barvu i elasticitu. Dražší s certifikovanou stálostí barev vydrží i padesát praní. Než koupíte, zjistěte, zda jde povlak prát opakovaně při doporučené teplotě, a jestli výrobce uvádí počet cyklů. Pokud ne, počítejte s tím, že po roce budete kupovat nový. To je ta skrytá nevýhoda: výhoda snadné údržby se změní v povinnost neustále řešit, co s povlakem dál.

Kde se mazání vyplatí a kde naopak uškodí Mažte jen pohyblivé spoje: čepy, šroubová spojení, kovové úchytky pružin a panty sklápěcích mechanizmů. Na pevné spoje lepené nebo sešroubované natvrdo mazivo nepatří. Pokud je spoj uvolněný, mazání ho neutáhne. Nejprve dotáhněte šrouby, případně podložte tenkou podložkou, a teprve potom řešte tření. Typická chyba je nastříkat celý rám a doufat, že zvuk zmizí. Vazelína rozptýlená po dřevě jen chytá prach a za pár týdnů je problém zpět.

Barva je často podceňovaná. Světlé odstíny ukážou každou špínu, ale tmavé zase zvýrazní světlé chlupy a prach. Střední odstíny v matném provedení jsou kompromis. U vzorovaných látek platí, že drobný vzor schová víc než velké plochy jedné barvy, ale jen pokud není tkaný z velmi jemných nití, které se snadno zachytí. Kožené čalounění je na chlupy ideální, ale pozor na drápky – hladká kůže se poškrábe během chvíle a oprava je nákladná. Umělá kůže je odolnější, ale v horku se na ní pes potí a někdy ji rozkousne.

U vibrační tyče si dejte pozor na délku použití. Nadměrné vibrace mohou dráždit nervy, proto stačí jedna až dvě minuty na jednu oblast a celkově maximálně deset minut. U válce platí, že méně je více – dvě až tři minuty na svalovou skupinu obvykle stačí. Po uvolnění je vhodné sval aktivovat, například krátkým protažením nebo lehkým pohybem, který jste předtím dělali. Tím se nový rozsah pohybu zafixuje.

Největší rozdíl vzniká u syntetických potahů s hustou vazbou, jako jsou polyesterové samety, mikroplyše, koženky nebo různé "soft touch" úpravy. Ty mají často hladký, plastový povrch a téměř nepropouštějí vzduch. Naopak přírodní materiály — vlna, bavlna, len, kůže nebo kvalitní prošívané textilie — mají strukturu, která vzduch protlačí. Není to ale jen o materiálu. Stejně důležité je, co je pod ním: molitan s otevřenou pórovitou strukturou dýchá lépe než studená pěna s uzavřenými buňkami.