Čím méně světla, tím méně hnojiva? Co dělat s pokojovkami v zimě?
Sedm zásad, které drží rostliny v kondi
Proč v zimě škodí víc přelití než občasné přeschnut
Pokud si nejste jistí, zda rostlina hnojivo potřebuje, dejte přednost opatrnosti. Jedna vynechaná dávka rostlinu neohrozí, jedno nadbytečné hnojení ano. Do jara stačí rostliny udržet ve světle, omezit zálivku a občas otřít listy od prachu, aby lépe zachytily málo světla, které je k dispozici. S prvními delšími dny na konci února můžete dávku postupně zvyšovat a vrátit se k běžnému režimu.
Studená voda z kohoutku šokuje kořeny a zpomaluje příjem živin. Nechte vodu odstát přes noc při pokojové teplotě, nebo použijte vodu převařenou a vychladlou. Zálivku provádějte ráno, aby rostlina stihla přebytek odpařit přes den. Večerní zalévání v chladném pokoji je častou příčinou hniloby kořenů i padání poupat. Pokud máte tvrdou vodu, střídejte ji občas s vodou dešťovou nebo filtrovanou.
Základ je společný pro všechny: květináč s odtokovým otvorem, substrát, který v hloubce neplesniví, a zalévání podle stavu půdy, ne podle kalendáře. Před každou zálivkou strčte prst dva centimetry do země. Když je tam vlhko, počkejte. Většina začátečníků zalévá příliš často a málo vydatně; lepší je méně častá, ale důkladná zálivka, po níž přebytek z misky vylijete.
Co zabere na larvy a na co si dát poz
Než sáhnete po lahvičce, zjistěte, v jaké kondici rostlina je. Podívejte se na špičky nových výhonů – pokud se od posledního hnojení objevily alespoň dva nové lístky, rostlina roste a přihnojit můžete. Pokud stojí, je lepší počkat. Výjimkou jsou druhy, které kvetou právě v zimě, například vánoční kaktus nebo brambořík; ty potřebují výživu i během chladnějších měsíců, ale v nižší koncentraci, obvykle poloviční oproti letní dávce.
V zimě se většina pokojových rostlin dostává do jiného režimu, než na jaký jsou zvyklé od jara do podzimu. Krátký den, málo světla a sušší vzduch z topení znamenají, že rostliny rostou pomalu nebo vůbec. Právě proto je hnojení v tomto období nejčastější příčinou spálených kořenů a zasolené zeminy. Základní pravidlo zní: dokud rostlina aktivně neroste, nemá smysl ji krmit. Hnojivo, které rostlina nevyužije, se v substrátu hromadí a postupně škodí.
Praktický postup pro zimní přihnojování je jednoduchý. Hnojte nejvýše jednou za čtyři až šest týdnů, a to pouze rostliny, které zjevně přirůstají. Použijte hnojivo rozpuštěné ve vodě v poloviční dávce oproti návodu na obalu a aplikujte ho až po předchozím zalití čistou vodou, aby se nespálily suché kořeny. Nikdy nehnojte do zcela vyschlého substrátu a nikdy nenechávejte rostlinu stát v misce s přebytečným roztokem – přebytek ihned slijte.
Nejčastější chybou je hnojení podle zvyku z léta. Lidé zalévají stejně často jako v červenci a ke každé zálivce přidávají hnojivo, jenže rostlina v zimě vodu tolik nespotřebuje. Výsledkem je zasolená zemina, bílé krusty na povrchu substrátu a hnědé špičky listů. Další častou chybou je hnojení těsně před spaním rostliny v chladné místnosti nebo naopak ihned po přesunu z teplého obchodu domů, kdy je rostlina ve stresu a živiny neumí zpracovat.
Kdy je lepší hnojivo odložit a co místo něj udělat U rostlin v tmavých koutech, u těch, které shodily listy, a u všech, které jste právě přesadili do čerstvého substrátu, hnojení vynechte úplně. Čerstvý substrát obsahuje dost živin na několik měsíců dopředu a přídavek hnojiva může kořeny po přesazení spálit. Stejně tak nehnojte rostliny napadené škůdci nebo ty, které stojí ve studené místnosti s teplotou pod patnáct stupňů – v chladu kořeny přijímají živiny jen velmi pomalu a přebytek se ukládá v zemině.