Úložné Prostory V Malém Bytě For Dollars Seminar

Ne všechny druhy jsou pro vakuum vhodné. Jablka, hrušky, broskve, švestky, třešně nebo hroznové víno zvládnou vakuum bez problému, pokud jsou pevná a suchá. Naopak měkké ovoce jako maliny, ostružiny nebo zralé mango se ve vakuu snadno zmáčkne a pustí šťávu. U nich raději zvolte tvrdší nádobu nebo ovoce nejdřív zchlaďte v mrazničce, aby ztuhlo, a teprve pak odsávejte vzduch. Banány nechejte vakuovat jen oloupané a nakrájené, ve slupce příliš rychle černají.

Nejčastější chyba je plnění teplé směsi do sklenic, které nejsou určené pro horké plnění. Sklo může prasknout nebo víčko nedosedne, a pak se obsah zkazí během pár dnů. Další častou chybou je nedostatečné provaření: pokud směs jen krátce ohřeješ, zůstanou v ní aktivní enzymy a jablka ztmavnou a získají nahořklou chuť. Tmavnutí zabráníš i tím, že do nastrouhaných jablek přidáš několik kapek citronové šťávy ještě před vařením.

Základní pravidlo zní: čím méně vody na povrchu, tím lepší výsledek. Ovoce před balením omyjte, ale opravdu důkladně osušte. Kapky v záhybech sáčku vytvoří místa, kde se drží vlhko a začíná hniloba dřív než jinde. Stejně tak odstřihněte všechny otlačené části – i malý hnědý flíček se ve vakuu rozšíří rychleji, protože chlad a omezený přísun vzduchu sice zpomalí enzymy, ale nezastaví mikroby, které už v pletivu jsou. Poškozené kusy proto rovnou spotřebujte nebo zpracujte na pyré.

Nejprve dýni oloupeme, zbavíme semínek a nakrájíme na kostky o hraně asi dva centimetry. Menší kousky se snadno rozpadnou, větší se zase pomaleji prohřejí. Připravíme si nálev: na jeden litr vody dáme 250 ml octa, 200 g cukru a 20 g soli. Přidáme celý hřebíček, nové koření, kousek skořice a pár kuliček černého pepře. Nálev přivedeme k varu a necháme pět minut bublat, aby se koření rozvonělo.

Zelenina musí být ponořená. Jakmile se dostane nad hladinu, začne se na ní tvořit plíseň a kvašení se zvrhne. Použijte sklenici s těsným víkem, zelí zatížit kamenem nebo skleněnou zátkou, případně použijte plastový sáček naplněný slanou vodou. Teplota by se měla držet mezi 18 a 22 stupni Celsia. Při vyšší teplotě kvašení proběhne rychle, ale vzniká ostrá, nepříjemná chuť. Při nižší teplotě se proces zpomalí a může se zastavit úplně.

Zelí musí být vždy ponořené pod šťávou. Použijte čistý kámen, skleněnou zátěž nebo potravinářský sáček naplněný vodou. Okraje nádoby a hladinu kontrolujte každý druhý den. Bílý povlak, který se dá snadno setřít, je často kvasinky. Zelený, modrý nebo chlupatý povrch znamená, že se do procesu dostala plíseň — v takovém případě je lepší zelí vyhodit. Nepoužívejte kovové nádoby, reagují se solí a kyselinou a mohou zelí obarvit i poškodit chuť.