Údržba kamen a čištění: co prodlužuje životnost a co ji ničí

Jak se vyhnout nejčastějším chybám a co dělat po vyčištění Častou chybou je čištění komínu zespodu pouhým kartáčem na drátě – tím se saze pouze rozhrnou, ale neodstraní. Další chybou je zapomenout na dvířka na vymetání, která jsou u některých komínů umístěna v dolní části. Během čištění je nechte otevřená a pod ně umístěte nádobu, do které saze padají. Po dokončení vždy prohlédněte celou spalinovou cestu – kontrola může odhalit praskliny, uvolněné spojky nebo vlhkost, které by mohly vést k vážnějším problémům. Nezapomeňte také vyčistit odvod kondenzátu a zkontrolovat těsnost dvířek.

Typickou chybou domácích kutilek a kutilů je použití hořlavých rozpouštědel, jako je benzín či ředidlo. Nikdy je do komína nelijte – i malá jiskra může způsobit výbuch nebo prudký požár. Stejně tak se vyhněte tzv. „vypalování sazí" ohněm z jedlového dřeva nebo novin. To může sice usazeniny spálit, ale zároveň riskujete přehřátí komínové konstrukce a vznik trhlin. Bezpečnější je postupovat pomalu a mechanicky, s případnou podporou certifikovaných odstraňovačů sazí.

Skleněné dvířka a těsnění: když ztratí průhlednost, ztrácí i účinnost Sklo kamen časem zhnědne kvůli nedokonalému spalování. Důvodem bývá příliš vlhké dřevo nebo nedostatek vzduchu. Sklo čistěte speciálními přípravky na kamna nebo pastou z jedlé sody a vody. Naneste na vychladlé sklo, nechte působit a setřete měkkým hadříkem. Rozhodně nepoužívejte drátěnku nebo ostré předměty, které sklo poškrábou. Poškrábané sklo se více špiní a hůře se čistí. Stejně důležité je kontrolovat těsnění dvířek – pokud je ztvrdlé, popraskané nebo povolené, uniká jím vzduch a kamna ztrácejí tah. Výměnu těsnění zvládnete sami: odstraňte staré, vyčistěte drážku a nové vložte silikonovým lepidlem odolným vůči vysokým teplotám.

Největší pozornost věnujte spalovací komoře a popelníku. Popel odstraňte po každém vyhasnutí, ideálně do nehořlavé nádoby s víkem. Zbytky sazí a dehtu, které se usazují na stěnách topeniště, odstraňte kartáčem s mosaznými štětinami – jsou šetrné k povrchu a účinně uvolňují nečistoty. Nikdy nepoužívejte vodu nebo chemii uvnitř spalovacího prostoru, pokud to výrobce výslovně nedoporučuje. Nánosy mastnoty a dehtu se nejlépe odstraní mechanicky před dalším zatopením.

Zanedbávání čištění kouřovodu a komína je nejčastější příčinou požárů sazí. Saze a dehet se usazují na stěnách a při vyšší teplotě se mohou vznítit. Proto alespoň jednou za topnou sezónu zkontrolujte stav kouřovodu a komín nechte vymést odborníkem. Pokud si všimnete, že kamna kouří do místnosti, špatně táhnou nebo je vidět na stěnách komína mastné skvrny, okamžitě přestaňte topit a nechte vše zkontrolovat. Podcenění tohoto kroku může mít fatální následky.

Typickou chybou je přetápění. Mnoho lidí mylně věří, že čím více dřeva najednou přiloží, tím déle vydrží teplo. Naopak – velká dávka dřeva způsobí přehřátí, praskání spár a zbytečné ztráty energie. Přikládejte menší dávky častěji, podle venkovní teploty. Optimální je, když kamna hoří svižně, ale ne divoce. Pokud si všimnete, že se sklo rychle zanáší sazemi, je to signál, že spalování není dokonalé – buď je dřevo vlhké, nebo je špatně nastavený přívod vzduchu.

Dalším tipem, který ušetří dřevo, je použít na podpal pouze tolik materiálu, kolik je nezbytně nutné. Nemusíte zapalovat celou hromadu třísek – stačí jedna malá hromádka uprostřed, kterou zapálíte sirkou. Pokud používáte podpalovač nebo voskové kostky, umístěte ho pod hranici, ne na ni. Plamen totiž stoupá vzhůru, a pokud podpal leží nahoře, oheň se šíří jen pomalu. Správně založený oheň by měl chytit do dvou minut a během pěti minut byste měli mít stabilní plamen. Pokud se tak nestane, nechte doutnat déle, ale nepřikládejte další papír – jen tím zadusíte oheň a zvýšíte množství kouře.

Typickou chybou domácností je používání kamen jako spalovny odpadu. Může to být papír, obaly nebo dokonce natřené dřevo. Tím se do ovzduší uvolňují toxické látky, které zanášejí kamna i komín a ničí katalyzátory, pokud je kamna mají. Stejně problematické je topení vlhkým nebo čerstvě pokáceným dřevem. Vlhkost způsobuje nízkou teplotu hoření, tvorbu dehtu a zanášení skla. Ideální je dřevo s vlhkostí do 20 %, které se pozná podle prasklin na koncích a světlého zvuku při zaklepání.

Nejbezpečnější metodou pro běžného domácího kutila je mechanické čištění shora. Na střechu vstupujte pouze za suchého a bezvětrného počasí, s jištěním proti pádu. Spusťte kartáč na laně do komínového průduchu a plynulými tahy vytírejte stěny. Saze se budou sypat dolů – proto si pod vyústění do topeniště umístěte pevný pytel nebo kbelík. Pracujte pomalu, abyste nezachytili kartáč o drsné spáry nebo přesahující prvky. Pokud cítíte odpor, netahejte násilím, ale zkuste kartáč mírně nadzvednout a opět spustit.