5 pravidel, jak udělat herní koutek pod patrovou postelí

Nejprve změřte vnitřní prostor pod postelí. Zajímá vás nejen šířka a hloubka podlahy, ale i výška mezi matrací a podlahou. Pokud je světlá výška menší než zhruba 90 cm, sedět se tam dá jen na nízké stoličce nebo na zemi. U nižších postelí je lepší koutek pojmout jako ležení na matraci nebo na velkém polštáři. Změřte také nosné nohy a příčníky – ty určují, kam se vejde stolek, skříňka nebo věšák na sluchátka.

Na závěr: herní koutek pod patrovou postelí není o tom, co všechno se tam vejde, ale o tom, jak se tam dá v klidu sedět, hrát a dýchat. Když vyřešíte světlo, vzduch, kabely a zvuk, získáte funkční místo, které vydrží roky. Když ne, skončíte s hromadou věcí pod postelí a stejně budete hrát na gauči.

Pro malé dítě do tří let se hodí nízké police v jeho dosahu a otevřené boxy, kam samo uklidí. Pro školáka je klíčová pracovní deska u okna s možností nastavení výšky, aby u ní vydržel i za dva roky. Nezapomeňte na zásuvky mimo dosah, na pevné uchycení nábytku ke zdi a na hrany bez ostrých rohů. Skříň s posuvnými dveřmi ušetří místo, které by jinak pohltila otevírací křídla.

Dětské krabice s víčky a nízké police jsou pro teenagera past. Většina věcí se válí na zemi, protože nemají své místo. Nahraďte otevřené police uzavíratelnými skříňkami nebo zásuvkami. Teenager potřebuje schovat věci, které nechce vystavovat, a zároveň rychle najít to, co používá denně. Do jedné zásuvky dejte školní potřeby, do druhé oblečení, do třetí nabíječky a kabely. Pravidlo: co se vejde do zásuvky, nemá ležet na podlaze. Když to vydržíte dodržovat, uklidí se pokoj sám.

Druhý postup spočívá ve vertikálním ohraničení. Nízká knihovna, police nebo třeba jen napnutá šňůra s kolíčky na výkresy vytvoří stěnu, kterou dítě vidí, ale nepřeleze ji. Výška je klíčová: u batolat stačí třicet až čtyřicet centimetrů, u předškoláků kolem šedesáti. Pokud zvolíte otevřenou polici, postavte ji zády do místnosti, ne ke zdi. Získáte tak úložný prostor přístupný z koutku a zároveň bariéru. Pozor na těžké předměty nahoře – dítě se o polici bude opírat a přetahovat ji.

Nábytek vybírejte nízký a lehký. Hodí se nízká police na konzoli, malý stolek na kolečkách nebo taburet, který se dá zasunout. Police přišroubujte ke konstrukci postele, ne jen položit na podlahu – jinak při hraní spadne. Vše, co by mohlo při pohybu narazit do hlavy, umístěte mimo dosah sedícího člověka. Kabely, ovladače a nápoje držte dál od okraje, aby se nevylily na elektroniku.

Zvuk je další věc, kterou lidé podceňují. Pod postelí se zvuk odráží od matrace a vzniká dunivý efekt. Pomůže kobereček, závěs na jedné straně nebo akustická pěna na spodní straně lůžka. Sluchátka jsou praktická, ale pokud chcete hrát ve dvou, počítejte s tím, že se zvuk ponese do celé místnosti. Respektujte také to, že horní lůžko slouží ke spaní – herní koutek by měl končit dřív, než jde druhý spát.

Světlo a větrání rozhodují víc než výzdoba Pod postelí je přirozeně tma a často i vydýchaný vzduch. Bez světla si koutek neužije nikdo a bez větrání se v něm rychle usadí prach a pachy. Řešením je LED pásek nalepený ze spodní strany lůžka, napájený přes prodlužovací kabel s vypínačem. Světlo veďte vždy tak, aby nesvítilo přímo do očí – lepte ho na bok postele nebo na strop spodního prostoru. Větrání podpoříte tím, že necháte jednu stranu koutku otevřenou a nebudete ji zatahovat závěsem až k zemi. Pokud je to možné, nechte pod postelí alespoň malou mezeru u podlahy, aby vzduch mohl proudit.

Patrová postel je v malém bytě nebo dětském pokoji nejčastěji využívaná jako úložiště všeho, co se nikam nevešlo. Právě proto je spodní prostor ideálním místem pro herní koutek. Nejde ale jen o to hodit tam konzoli a polštář. Aby koutek fungoval a vydržel, musíte vyřešit světlo, větrání, hluk a bezpečnost.

Typická chyba je natahat kabely přes celou podlahu a zalepit je izolepou. Pod postelí se po nich šlape, kabel se láme a vzniká riziko. Veďte kabely po straně u nohy postele, připevněte je sponkami a přebytečnou délku svažte. Zásuvku nepoužívejte přetíženou – herní konzole, monitor i nabíječka mají dohromady větší odběr, než se na první pohled zdá.

Sedm řešení podle toho, co potřebujete ulož

Obývák: klid, ale pozor na televizi Obývák bývá nejlepší volbou, protože je tam nejvíc světla a relativně dost místa. Vyberte roh, který není v ose televize ani průchozí mezi kuchyní a dveřmi. Ideální je stůl u okna, ale ne tak, aby dítě sedělo zády k místnosti – pak ho rozptyluje každý pohyb za zády. Pomůže malý stolek nebo skládací deska, kterou po úkolech složíte a uklidíte za sedačku. Na co si dát pozor: nedávejte koutek přímo ke zdroji hluku, jako je reproduktor nebo herní konzole. Typická chyba je stolek na kolečkách, který se při psaní kýve. Další je nedostatek zásuvky na lampičku – prodlužovačka přes celý pokoj je nebezpečná.