5 úprav, které pomohou snížit strop v ložnici paneláku

Typické chyby: přetopená ložnice, protože se topí i v noci; závěsy přes radiátor; sušení prádla v ložnici; postel hned u dveří, kde proudí vzduch z chodby; a větrání otevřeným oknem celou noc v zimě. Další častou chybou je příliš mnoho nábytku a tmavých barev v malé místnosti — prostor pak působí stísněně a hůř se v něm dýchá.

Pro odkládání drobností se osvědčily nízké otevřené boxy nebo látkové košíky, které kopírují hloubku parapetu. Nepoužívejte vysoké uzavřené krabice, špatně se do nich sahá a brání přístupu světla. Pokud parapet slouží jako odkládací plocha v kuchyni, oddělte vlhké věci od suchých – například malý tác na koření a uzavíratelná dóza na příbory. Vlhkost z okna jinak snadno pronikne do papírových obalů.

Zvláštní pozornost věnujte větrání. Prostor pod postelí potřebuje cirkulaci vzduchu. Pokud je postel těsně u zdi a boxy blokují průchod vzduchu, může se tvořit kondenzace. Řešením je nechat alespoň pět centimetrů mezery mezi boxy a zdí a občas postel odsunout. U starších domů s vyšší vlhkostí zvažte odvlhčovač nebo alespoň pravidelné větrání celé ložnice.

Papírové krabice jsou nejčastější chyba. Vlhkost z podlahy i z betonu je postupně provlhčí, papír změkne, rozpadne se a plíseň se přenese na obsah. Totéž platí pro obyčejné igelitové tašky — uvnitř se sráží kondenzát a textil zvlhne. Místo toho používejte látkové vaky s rukojetí, uzavíratelné plastové boxy s těsněním nebo vakuační pytle. Kožené věci, kožichy, vlněné svetry bez ochrany a cokoli, co napadá mol, tam nedávejte vůbec.

Nízký strop v panelákovém bytě se obvykle pohybuje kolem 250 až 260 cm, ale v některých domech je to i méně. V ložnici to bývá znát nejvíc, protože tam trávíme hodně času vsedě i vleže a každý centimetr nad hlavou působí psychicky. Prvním krokem je změřit skutečnou výšku ne u dveří, ale uprostřed místnosti. Rozdíly bývají i několik centimetrů. Teprve pak má smysl rozhodovat, zda stačí kosmetická úprava, nebo je potřeba sáhnout hlouběji do konstrukce.

Židle je často větší problém než stůl. Pevná kancelářská židle s opěradly zabere půl metru čtverečního a nedá se nikam uklidit. Řešením je židle bez područek, která se zasune celá pod desku, nebo skládací židle, kterou po práci postavíte do skříně. Pokud si chcete zachovat pohodlí, kupte s pevnou opěrkou zad, ale bez koleček – kolečka na koberci v ložnici stejně nefungují a jen ničí podlahu.