Rady Pro Rekonstrukci Tip: Make Your Self Available

Z Mazovia
Wersja z dnia 01:37, 9 paź 2026 autorstwa TerryHerzog (dyskusja | edycje) (Utworzono nową stronę "Víčka řešte stejně důkladně. Kovová víčka s pryžovým těsněním se v horké vodě deformují, proto je stačí krátce ponořit nebo přelít vroucí vodou a nechat oschnout. Šroubovací víčka znovu nepoužívejte, pokud jsou promáčknutá nebo těsnění ztvrdlé. Právě netěsnící víčko je častou příčinou toho, že se plíseň objeví na hrdle i po správné sterilaci sklenice.<br><br>Sklenice před vložením do koše důkladně omyjte…")
(różn.) ← poprzednia wersja | przejdź do aktualnej wersji (różn.) | następna wersja → (różn.)

Víčka řešte stejně důkladně. Kovová víčka s pryžovým těsněním se v horké vodě deformují, proto je stačí krátce ponořit nebo přelít vroucí vodou a nechat oschnout. Šroubovací víčka znovu nepoužívejte, pokud jsou promáčknutá nebo těsnění ztvrdlé. Právě netěsnící víčko je častou příčinou toho, že se plíseň objeví na hrdle i po správné sterilaci sklenice.

Sklenice před vložením do koše důkladně omyjte ručně nebo je alespoň zbavte zbytků potravin. Zbytky na dně se v myčce neuvolní tak snadno jako na talíři a mohou se při sterilaci připečet. Vložte je dnem vzhůru, aby voda mohla odtékat a para se dostala dovnitř. Pokud má myčka koš na sklenice, použijte ho. Sklenice by se neměly vzájemně dotýkat, jinak se mezi nimi drží voda a vzniká prostor, kam se horká pára nedostane.

Po druhé fázi hrnec odstavte a nechte sklenice chladnout ve vodě. Víčka se během chladnutí stáhnou a vznikne podtlak, který je známkou dobrého uzavření. Vyndávejte sklenice po jednom, otřete je suchou utěrkou a postavte na dřevěnou podložku. Krátké ponoření do horké vody nebo náhlý chlad způsobí, že víčko povolí a obsah zoxiduje. Dalším častým omylem je utahování víček během sterilace. Víčka se dotahují před vložením do hrnce a pak se nechají být.

Během prvních dvou až tří dnů se zelenina musí ponořit pod vlastní šťávu. Zelí pomačkejte a nechte pustit vodu, okurky zatížit tak, aby hladina solného nálevu sahala nad ně. Když zelenina vyčnívá, začne na ní růst plíseň. Bílý povlak na hladině není vždycky problém, ale růžový, zelený nebo chlupatý film znamená, že je třeba vrstvu odebrat a přidat čerstvý nálev. Kvašení poznáte podle bublinek, zakalené šťávy a kyselé vůně. Teplota místnosti kolem 20 °C je ideální. V horku kvašení uteče a zelenina změkkne, v chladu se naopak nikdy nerozjede.

Nejspolehlivěji se osvědčují aromatické látky, které zpomalují enzymatické reakce a zároveň brání růstu plísní. Patří sem kmín, koriandr, hořčičné semínko, bobkový list, nové koření a sušený česnek. U zeleniny, která má tendenci hořknout, používejte celá semínka, ne mletá. Celá semínka uvolňují látky pomaleji a neobalují řez tak agresivně. Mleté koření se hodí jen tam, kde zeleninu ihned tepelně upravíte.

Nejprve dýni oloupeme, zbavíme semínek a nakrájíme na kostky o hraně asi dva centimetry. Menší kousky se snadno rozpadnou, větší se zase pomaleji prohřejí. Připravíme si nálev: na jeden litr vody dáme 250 ml octa, 200 g cukru a 20 g soli. Přidáme celý hřebíček, nové koření, kousek skořice a pár kuliček černého pepře. Nálev přivedeme k varu a necháme pět minut bublat, aby se koření rozvonělo.