Rychlý odhad vs. přesný plán: jak číst náročnost trasy

Střední vrstva rozhoduje o tom, jestli vám bude tep

Poslední věc, kterou lidé podceňují, jsou hroty a sněhové košíčky. Tupý hrot na mokrém kameni nebo v kořenech klouže a vy ztrácíte jistotu v každém kroku. Vezměte s sebou náhradní hroty a vyměňte je, jakmile přestanou držet. Do bláta a sněhu patří širší talířky, jinak se hůl boří a vy zbytečně zvedáte nohu výš. Když si před odchodem nastavíte délku, vyzkoušíte aretaci v rukavicích a zkontrolujete hroty, ušetříte síly na to, co je na výstupu skutečně důležité – na rovnováhu a plynulý krok.

Než začnete vyhazovat, stanovte si pevná pravidla pro to, co zůstane. U oblečení to bývá nejtěžší. Funguje osvědčený trik: všechny věšáky v šatně otočte háčkem dozadu. Když si něco vezmete, otočíte háček dopředu. Po půl roce uvidíte, co jste si vůbec nevzali. Stejně to funguje s nádobím, knihami nebo nářadím. Uvědomte si, že minimální bydlení neznamená spartánské prázdno. Znamená to, že věci, které zůstanou, mají jasnou funkci a vy je dokážete najít do deseti vteřin.

Než vyrazíte, projděte si mapu a rozdělte trasu na úseky. U každého si poznamenejte, zda jde o asfalt, lesní cestu, pěšinu nebo suť. Asfalt a zpevněná cesta vám umožní rychlejší tempo, ale mohou bolet nohy. Kamenité pěšiny vás zpomalí klidně o polovinu. Dále sledujte, kde jsou strmé úseky – ne celkové převýšení, ale to, jak je rozložené. Stoupání 300 metrů v jednom kilometru je něco jiného než 300 metrů v pěti kilometrech.

Na české hory to znamená konkrétní pravidla. Pro jednodenní túru v Krkonoších nebo Beskydech od jara do podzimu stačí softshell jako vrchní vrstva. Když ráno svítí slunce a odpoledne přijde přeháňka, softshell zvládne obojí. Hardshell berte tehdy, když předpověď hlásí trvalý déšť, silný vítr s deštěm nebo když jdete do exponovaného terénu, kde se nedá schovat. V zimě na hřebenech je hardshell nutností při sněžení se silným větrem, protože mokrý sníh softshell po čase prosákne.

Co si vzít na konkrétní trasu Rozhodujte se podle tří věcí: délky túry, předpovědi a toho, jestli jdete v lese, nebo nad ním. Do lesa a do údolí stačí softshell, protože stromy tlumí vítr i déšť. Na hřeben, do skal nebo na dlouhý přechod berte hardshell, i když je ráno jasno. Typická chyba je vzít si na celodenní hřebenovku jen softshell s tím, že „rychle přejde". Přeháňka na českém hřebeni umí trvat hodiny a s větrem je pocitová teplota jinde než v údolí.

Další častá chyba je oblékat hardshell příliš brzy. Pokud ho navléknete hned na startu a jdete do kopce, propotíte se zevnitř a membrána přestane stíhat odvádět vlhkost. Lepší je jít v softshellu nebo v tenké vrstvě a hardshell vytáhnout, až když začne skutečně pršet nebo foukat. Stejně tak softshell není náhrada za péřovou nebo syntetickou vrstvu: je to ochranná vrstva, ne izolační. V mrazu pod nulou potřebujete pod ní ještě termo a fleece.

Softshell a hardshell nejsou konkurenti, ale dva nástroje na dvě různé situace. Softshell je pružná membránová bunda, která dýchá, chrání proti větru a zvládne krátký déšť nebo mokrý sníh. Hardshell je nepromokavá skořepina s vodním sloupcem obvykle nad 10 000 mm, kterou oblékáte ve chvíli, kdy opravdu lije nebo fouká s deštěm. Rozdíl poznáte už při prvním výšlapu: v softshellu se zpotíte méně, ale zmoknete dřív; v hardshellu zůstanete v suchu, ale bez ventilace se v něm uvaříte.

Každý, kdo někdy vyjel na horský hřeben, zná ten pocit: místo výhledů a sjezdů se z kopce stane nekonečné šlapání v nejtěžším převodu. Přitom stačí pár rozhodnutí ještě před prvním otočením klikou. Nejde o to vyhýbat se kopcům úplně, ale rozložit je tak, aby tělo dostalo šanci regenerovat a hlava si užila i něco jiného než čísla na tachometru.

Na co si dát pozor při nošení: softshell se rychle opotřebovává v místech tření batohu, proto ho po sezóně perte šetrně a obnovujte DWR úpravu. Hardshell ztrácí vlastnosti, když ho perete v aviváži nebo ho skladujete zmuchlaný. Před výstupem zkontrolujte, jestli máte obě vrstvy v batohu, ať už jdete v čemkoli. České hory nejsou Alpy, ale počasí se mění stejně rychle – a právě proto je kombinace softshellu a hardshellu v batohu to nejlepší, co můžete udělat.

Druhá častá chyba je materiál a tuhost. Skládací hole s elastickou šňůrou uvnitř jsou pohodlné na cestu v batohu, ale v ostrém svahu se mohou mírně prohýbat a ztrácíte část energie. Teleskopické hole s aretací drží lépe, ale hlídejte, jestli se šrouby nebo páčky nedají utáhnout v rukavicích. Zkuste to přímo v obchodě – nasaďte si rukavice, zmáčkněte aretaci a zatlačte hůl do země. Pokud povolí, nepůjde o spolehlivý nástroj.