Lesk bot, který zničíte příliš horkou vodou

Kartáč místo hadru a voda jen v krajním případě Na prach a suché šmouhy používejte výhradně kartáč s jemnými štětinami, případně speciální gumu na semiš. Hadr nebo houba zatlačí nečistoty do vlasu a vytvoří lesklá místa, která se už nedají odstranit. Když boty zmoknou, nevkládejte je k radiátoru ani na přímé slunce. Teplo vysušuje kůži příliš rychle a ta pak ztvrdne a popraská. Nechte je volně uschnout při pokojové teplotě, uvnitř vycpané novinami nebo papírem, který vsákne vlhkost a zároveň drží tvar.

Nejbezpečnější jsou nízké minimalistické modely v jednobarevném provedení – bílá, černá, tmavě modrá nebo šedá. Kožené nebo semišové svršky působí formálněji než síťovina a textil. Vyhněte se výrazným barevným kombinacím, reflexním prvkům a tlustým sportovním podrážkám, které evokují běžecký trénink. Naopak tenká gumová podrážka a jednoduchý tvar drží outfit pohromadě. Pokud máte pochybnosti, zvolte tmavší barvu – opticky se přiblíží klasickým botám.

Na odmaštění povrchu funguje ocet. Smíchejte jednu lžíci octa s půl litrem vlažné vody. Hadřík namočte, vyždímejte do polosucha a přetřete celou botu. Ocet odstraní mastnotu i zbytky silikonových přípravků, které brání novému lesku. Nechte boty uschnout přirozeně, nikdy je nestavte k topení. Horký vzduch lak vysušuje a způsobuje mikropraskliny, které lesk zabijí.

Druhý typický problém je tuhnutí materiálu kvůli nadměrné vlhkosti. Semiš potřebuje dýchat. Pokud boty nosíte dva dny po sobě, vlhkost z nohy se nestačí odpařit a kůže ztrácí pružnost. Dopřejte jim alespoň den odpočinku a střídejte je s jiným párem. Do bot vkládejte dřevěné kopyto nebo alespoň kvalitní vložku, která odvádí pot. Uvnitř boty se pak netvoří zatuchlý zápach a materiál zůstává měkký.

Suché boty pak přeleštěte měkkým kartáčem nebo hadrem z mikrovlákna. Krátkými rychlými pohyby tam a zpět zahřejete povrch jen nepatrně, což stačí k tomu, aby se lak znovu rozzářil. Pokud to nepomůže, přejděte k oleji. Lněný olej nebo olivový olej naneste na hadřík, ne přímo na botu. Vtírejte tenkou vrstvu do laku krouživými pohyby a nechte dvacet minut působit. Poté přebytek setřete suchým hadrem. Olej vyživí lak a vrátí mu pružnost, ale pozor: příliš mnoho oleje povrch zmatní a lepí se na prach.

Poslední pravidlo se týká čisticích prostředků. Vyhněte se univerzálním mýdlům, saponátům a prostředkům s oleji. Zanechávají na semiši mastné skvrny a ten pak tuhne. Používejte přípravky určené pro semiš a nubuk, nanášejte je po malých částech a vždy zkoušejte nejdřív na málo viditelném místě. Když si nejste jistí, raději boty odneste k odborníkovi než riskovat, že si je zničíte doma. Semiš je materiál, který dobře snáší trpělivost a nesnáší spěch.

Nejčastější chyby, které ženy dělají: nošení sportovního náramku k večerním šatům, míchání příliš mnoha kovů bez záměru a šperk nasazený přes silný vzor látky. Vzor i lesk šperku soutěží o pozornost. K drobnému květovanému vzoru patří hladké kovy, k jednobarevným šatům si můžete dovolit výraznější kámen. Také pozor na délku náhrdelníku vůči výstřihu – pokud končí přesně na okraji látky, vypadá to jako chyba, ne jako záměr.

U plavek platí, že střih musí odpovídat tomu, co budete dělat. Na plavání v bazénu potřebujete jiné plavky než na opalování u moře. Sportovní plavky mají vyšší podíl elastanu, pevnější gumičky a často kratší nohavičky, aby nebrzdily. Plavky na pláž mají volnější střih, ozdobné prvky a slabší elasticitu. Typická chyba je koupit si plavky podle fotky na modelce, která má jinou postavu. Zkuste si je obléknout, předkloňte se, zvedněte ruce a dřepněte si. Pokud se látka zařezává, gumičky se kroutí nebo se vršek posouvá, velikost nebo střih nesedí.

Semišové boty se neopotřebí tím, že je nosíte, ale tím, že je špatně skladujete a čistíte. Materiál je kůže s vybroušeným lícem, a jakmile jednou ztvrdne nebo se odře, už ho jen těžko vrátíte do původního stavu. Stačí přitom pár návyků, které zaberou minuty týdně.

Základem vyváženého šatníku je takzvaná kostra. Tvoří ji zhruba dvě třetiny obsahu skříně: věci, které ladí navzájem, sedí na postavu a zvládnou každodenní nošení i méně formální příležitost. Nejde o nudu, ale o barevnou a tvarovou základnu, na kterou se dá cokoli navěsit. Typická chyba je nakupovat základní kusy v unylých barvách, které se pak nedaří oživit. Neutrální tón zvolte jen tam, kde vám skutečně sluší, a zbytek postavte na dvou až třech barvách, které k sobě jdou.

Pravidelné čištění znamená odstranit prach po každém nošení a jednou za čas boty důkladně vykartáčovat. Škrábance a oděrky řešte co nejdřív, dokud jsou mělké. Pomůže jemný smirkový papír na vlákna, pak kartáč a nakonec impregnace. Jakmile oděrku přejedete hadrem nebo ji necháte déle, vlákna se slepí a vznikne světlá mapa, kterou už nerozleštíte.