Když pes žere vše z misky, sítko to vyřeší

Kdy stačí voda a kdy už potřebujete pomocní

Obojek chrání hlavně krk a přední část těla. Blechy ale žijí i v prostředí – ve vaší posteli, v koberci, v pelíšku. Pokud jste obojek nasadili a blechy pořád vidíte, nemusí být problém v obojku, ale v tom, že se líhnou nové z vajíček v okolí. V takovém případě je potřeba vyprat pelíšek na vysokou teplotu, vysát koberce a čalounění a vysavač co nejdříve vyhodit. Bez toho bude obojek pořád jen poloviční řešení.

Voda musí být k dispozici neustále, čerstvá, v misce, která se nepřevrhne. Suché krmivo lze namočit do vlažné vody, ale ne na kaši, která by se kazila. Konzervy a čerstvé maso mají kratší trvanlivost, zbytky z misky po dvaceti minutách odstraňte. Nikdy nenechávejte štěně jíst z jedné misky spolu s dospělým psem, vzniká tlak a hádky o potravu.

Každý pes, který hltá jídlo, řeší stejný problém: než si toho všimnete, je miska prázdná a pes má nafouknuté břicho. Sítko proti žrádlu (česky „misky proti žrádlu") je jednoduchá pomůcka, která nutí psa jíst pomaleji. Není to zázrak, ale pokud ji použijete správně, dokáže snížit riziko nadýmání i zvracení.

Do tlamy nahlédněte jednou týdně. Hledejte hnědý povlak u dásně, zarudnutí, krvácení, uvolněný zub, otok nebo hnis. U koček sledujte i slinění, odmítání tvrdé stravy a jednostranné žvýkání. Tyto příznaky znamenají, že je potřeba odborné vyšetření a nejspíš odstranění kamene v celkové anestezii. Domácí škrabky na kámen jsou nebezpečné – poškodí sklovinu a zvířeti způsobí bolest.

Jak často a čím vlastně čes

Nejčastější chyby: používání lidské zubní pasty, která obsahuje fluoridy a xylitol a je pro zvířata toxická. Dále čištění jen občas, kdy se plak stačí přeměnit v kámen. A spoléhání na to, že „pes si zuby vyčistí sám" nebo že stačí pamlsek. Důležitá je i pravidelná kontrola u veterináře, ideálně jednou ročně, u starších zvířat dvakrát. Prevence zabere pár minut denně a ušetří zvířeti bolesti i zákroky v narkóze.

Se zvykáním začněte pomalu a v klidu. Nejdřív nechte psa nebo kočku olíznout zubní pastu určenou pro zvířata, poté jim prstem přejeďte po vnější straně zubů a dásní. Teprve pak vezměte kartáček s měkkými štětinami nebo návlek na prst. Čistěte vždy jen vnější plochu zubů, kde se plak tvoří nejvíc, podívejte se krouživými pohyby od dásně k hrotu zubu. Ideálně jednou denně, minimálně třikrát týdně. Kočkám stačí odhalit horní řezáky a špičáky, zbytek tlamy bývá citlivý.

Co dělat, když zvíře čištění odmítá Násilí vede k tomu, že si zvíře kartáček navždy spojí s nepříjemností. Rozdělte nácvik na několik týdnů a po každém krátkém úseku odměňte. Pokud pes nebo kočka opravdu nesnesou nic v tlamě, sáhněte po alternativách: žvýkací pamlsky s hrubou strukturou, hračky s drážkami, spreje nebo gely na redukci plaku. Ty ale plak neodstraní mechanicky, jen zpomalí jeho tvorbu. Ani kosti, tvrdé hračky nebo suché krmivo nestačí jako náhrada čištění, i když se to často tvrdí.

Zápach z tlamy je nejčastější signál, že se zuby zvířete nečistí dostatečně. U psů i koček se na povrchu zubů hromadí plak, který se během několika dní mineralizuje na tvrdý kámen. Ten už kartáčkem neodstraníte. Pod ním vzniká zánět dásní, zub se uvolňuje a bakterie se mohou dostat do krevního oběhu. Většina majitelů si toho všimne pozdě, protože zvíře žere dál a bolest neprojevuje tak jako člověk.

If you beloved this article so you would like to obtain more info with regards to více na webu please visit our own web-site.