4 způsoby, jak spolehlivě zkontrolovat tlumiče

Mezi nejčastější chyby patří použití univerzálního nebo nesprávného oleje, záměna filtrů a nedodržení teploty při kontrole hladiny. Příliš mnoho oleje vede k pěnění a přehřívání, příliš málo k prokluzu a opotřebení lamel. Nikdy nemíchejte různé typy olejů, i když mají stejnou barvu. Po výměně sledujte chování převodovky: necukání při řazení, žádné prodlevy a žádné úniky pod vozem. Pokud se objeví některý z těchto příznaků, nejezděte a nechte hladinu znovu zkontrolovat.

U elektromobilů a novějších vozů se povinná výbava zužuje, protože některé díly nelze měnit na silnici. Přesto platí, že výstražný trojúhelník, vesta a lékárnička zůstávají. U vozů s uzavřeným podvozkem nebo bez rezervy se místo heveru vozí sada na opravu pneumatik, ale ta má omezenou životnost a po použití se musí vyměnit. Pokud si nejste jistí, co přesně váš typ vozu vyžaduje, ověřte to v technickém průkazu nebo v dokumentaci vozidla, ne podle toho, co má soused.

Stěrače řešte dřív, než začne sněžit. Guma ztvrdne a začne přeskočit, takže místo stírání rozmazává. Pokud guma jeví známky popraskání nebo ztratila pružnost, vyměňte ji. Ramínka nesmí být zkroucená a musí přiléhat celou plochou. Před zapnutím stěračů vždy nejprve odstraňte led a sníh ze skla i z gum — jinak je zničíte během jediné jízdy. Pozor také na to, že stěrače přimrzlé ke sklu snadno strhnou převodový mechanismus.

Povinná výbava není formalita, kterou je možné odbýt. Při silniční kontrole ji policista kontroluje pravidelně a její absence znamená pokutu i komplikace na místě. Horší je situace, kdy výbava chybí ve chvíli, kdy ji skutečně potřebujete — u nehody, defektu nebo v zimě na dálnici. Tehdy nejde o pokutu, ale o to, jestli vůbec dojedete.

Nejprve zjistěte, co v nádržce vlastně je. Pokud je v ní zbytek letní směsi a přichází mráz, nestačí dolít koncentrát — je třeba obsah co nejvíce vyčerpat a doplnit novou směsí. Tryskou se dá nádržka vyprázdnit opakovaným ostřikem, ale pozor na čerpadlo: běžet naprázdno déle než několik desítek sekund mu škodí. Některé vozy mají samostatnou nádržku pro přední a zadní okno, u jiných je společná a hadička vede přes celé auto.

Druhým krokem je test rozkmitání. Stoupněte si k rohu karoserie a zatlačte na něj celou vahou dolů. Poté prudce pusťte. Karoserie by se měla vrátit do původní polohy a zastavit, maximálně jednou se zhoupnout. Pokud se auto houpe déle než dvakrát, tlumiče na té straně už nedrží. Stejný postup zopakujte u všech čtyř kol. Pozor na chybu: mnozí řidiči testují jen přední kola, protože jsou lépe přístupná. Zadní tlumiče přitom odcházejí stejně často.

Posledním ukazatelem je opotřebení pneumatik. Vadné tlumiče způsobují nepravidelné odírání běhounu – vznikají plošky nebo šikmé vzory. Pokud se pneumatiky sjíždějí nerovnoměrně a geometrie je v pořádku, hledejte příčinu právě v tlumičích. Kontrolu nepodceňujte ani u staršího auta s nižším nájezdem. Gumové části totiž stárnou i bez pohybu a mohou ztvrdnout nebo popraskat.

Třetí metodou je jízda po nerovném povrchu. Najděte klidnou cestu s výmoly nebo příčnými prahy a projeďte ji nízkou rychlostí. Všímejte si, zda se auto po přejezdu vlny rozhoupe, zda uslyšíte rány od dorazů a zda se volant chvěje. Tlumiče v horším stavu způsobují, že se přední náprava při zrychlení zvedá a při brzdění potápí. Při zatáčení se auto naklání víc, než je obvyklé, a může mít tendenci utíkat do strany.

Od pohledu k testu na silnici Začněte tím nejjednodušším – vizuální prohlídkou. Auto postavte na rovnou plochu a prohlédněte si každý tlumič zblízka. Hledejte mastné stopy po oleji, které znamenají netěsnost. Kapalina může stékat po tělese tlumiče a usazovat se na spodní misce pružiny. Vadný díl často poznáte i podle rezavých nebo oloupaných míst. Pokud je tlumič mokrý od oleje, výměna je nevyhnutelná. Zvláštní pozornost věnujte prachovkám a dorazům, které chrání pístnici před nečistotami.

Tlumiče patří k dílům, které řidič pozná až ve chvíli, kdy přestanou fungovat. Nejsou vidět, nejsou slyšet a jejich opotřebení probíhá postupně. Přesto se vyplatí je kontrolovat pravidelně, ideálně při každé výměně kol nebo alespoň dvakrát ročně. Špatný tlumič prodlužuje brzdnou dráhu, zhoršuje stabilitu v zatáčkách a ničí pneumatiky i další díly podvozku.

Čtvrtou možností je kontrola na zvedáku v servisu. Mechanik uchopí kolo a zkouší s ním pohybovat nahoru a dolů i do stran. Vůle v horním uložení nebo v čepu se projeví klepáním. Zároveň se kontroluje stav pružin, protože prasklá pružina se často zamění za vadný tlumič. Pozor na typickou chybu: výměna pouze jednoho tlumiče na nápravě. Vždy se mění v páru, jinak auto při brzdění táhne na jednu stranu.