Oblouk ze sádrokartonu zvládnete sami, pokud dodržíte pár zásad

V koupelně je klíčové větrání. Pokud nemáte okno, nainstalujte ventilátor s dostatečným výkonem a nechte ho běžet ještě několik minut po sprchování. Vlhká místa jako záchod nebo prádelna řešte stejně – impregnované desky plus stěrka v rizikových zónách. Nikdy nepoužívejte obyčejnou desku jen proto, že je levnější. Následná oprava znamená bourání obkladu a výměnu celé konstrukce, což je několikanásobně dražší a zdlouhavější než správná volba na začátku.
Desky se šroubují k profilům kolmo, spoje musí vždy vycházet na profil, ne do vzduchu. Šrouby délky odpovídající tloušťce desky utahujte tak, aby hlavy byly mírně pod povrchem, ale papír se neprotrhl. Typická chyba je příliš dlouhý šroub, který projde skrz a zničí nosnost spoje. Další častá chyba: spáry na sebe navazují ve stejné linii přes celou místnost. Střídejte je a nechte mezi deskami mezeru asi tři milimetry rady pro rekonstrukci tmel.

If you beloved this post and you would like to acquire far more facts pertaining to kompletní návod kindly go to our own web-site. Dejte si pozor i na to, co příčka odděluje. Mezi dvěma obytnými místnostmi stačí běžná příčka s vatou. Mezi koupelnou a ložnicí je vhodné přidat další vrstvu desek nebo větší tloušťku vaty. Pokud jde o stropní konstrukci, vata se musí opřít o pevnou podložku, jinak se časem sesune a vznikne dutina, kterou zvuk prochází. Po dokončení interiéru příčky zkontrolujte, zda nikde neprosvítá spára, a případné netěsnosti zatmelte akustickým tmelem.

Desku přišroubujte k profilům vruty ve vzdálenosti asi 15 cm od sebe. Hlavy vrutů zapusťte těsně pod povrch, ale neprotrhněte karton. Spoje mezi deskami přelepte sklotextilní páskou a přetáhněte tmelem. Do tmelu pak zatlačte pásku a nechte zaschnout. Poté naneste ještě jednu vrstvu a přebruste. Rohy a hrany vyztužte rohovým profilem.

Co rozhoduje o skutečné odolnosti příčky Zásadní je izolace v dutině. Minerální vlna s vyšší objemovou hmotností a dostatečnou tloušťkou zpomaluje prostup tepla a zabraňuje zhroucení konstrukce. Vynechat izolaci nebo ji nahradit jiným materiálem znamená, že deklarovaná odolnost neplatí. Stejně tak záleží na upevnění: příčka musí být kotvena do nosné konstrukce hmoždinkami nebo vruty v předepsaných roztečích, nikdy jen „na těsno" mezi podlahu a strop. U delších příček je nutné řešit dilatační spáry, které se nesmí vyplnit tuhým materiálem přenášejícím oheň.

Parozábrana u sádrokartonu v koupelně není o tom, že se pod desky položí fólie. Pokud se spoj fólie přelepí obyčejnou izolační páskou nebo se fólie jen přehne přes profil, vlhkost si cestu najde. Cílem je vytvořit na teplé straně konstrukce souvislou, vzduchotěsnou rovinu, která zabrání pronikání vodní páry do dutiny a do izolace.

Rozhodující není jen tloušťka desky, ale celá skladba. Požární odolnost určuje počet a typ desek (standardní, impregnované, typ F nebo speciální požární), druh a rozteč nosného roštu, počet vrstev plechu, typ a hustota izolace uvnitř dutiny, způsob upevnění k podlaze, stropu a přilehlým stěnám a konečně i řešení spár a prostupů. Dvě vrstvy desek z každé strany na profilech s menší roztečí vydrží výrazně déle než jedna vrstva, i když výsledná tloušťka příčky vypadá podobně.

Sádrokartonové příčky běžně oddělují místnosti v bytech, kancelářích i rodinných domech. Jakmile ale oddělují prostory s vyšším požárním rizikem – garáž, kotelnu, technickou místnost, únikovou cestu nebo byt od společné chodby – přestává stačit obyčejná příčka z jedné vrstvy desek na kovovém roštu. Požadavek na požární odolnost přichází z projektové dokumentace a z požárně bezpečnostního řešení stavby, kde je u každé konstrukce uveden stupeň v minutách (EI 15, EI 30, EI 60, EI 120). Ten se nesmí zaměňovat s běžnou akustickou nebo mechanickou pevností.

Co se týče materiálu, vystačíte si se základními věcmi: profily, desky, vruty, páska, tmel a brusný papír. Ceny se liší podle tloušťky desek a typu profilů. Tenčí deska je levnější, ale méně pevná. Silnější deska vydrží více, ale hůř se ohne. Vždy počítejte s určitou rezervou, protože se může něco zlomit.

Nejčastější chybou je příliš rychlé ohýbání za sucha. Další chybou je málo vrutů nebo jejich přílišné utažení, což vede k prasklinám. Také se zapomíná na dilataci u stěn. Oblouk musí mít vůli asi 3 mm, jinak ho tlak roztrhá. Pokud je oblouk velký, použijte dva profily vedle sebe pro větší pevnost.

Nejprve si na podlahu narýsujte požadovaný oblouk. Pomozte si provázkem a tužkou, nebo obručí. Podle šablony pak ohněte dva ocelové profily. Ty se běžně prodávají rovné, takže je naříznete po stranách a ohne do oblouku. Naříznuté hrany pak přetmelte, aby časem nepraskly. Profily přišroubujte k podlaze a ke stropu, případně k bočním stěnám.