4 intervaly, kdy prát potah matrace při alergii

Potah matrace je první místo, kde se u alergika hromadí roztoči, pyl a kožní šupinky. Roztoči potřebují vlhko a teplo, které jim lidské tělo přes noc poskytuje. Pokud potah perete příliš zřídka, stává se z něj zásobárna alergenů, i když vypadá čistě. Naopak zbytečné časté praní potah ničí a zkracuje jeho životnost. Rozhoduje proto pravidelnost, ne síla prostředku.

Po rozložení zkontrolujte, jestli jsou všechny nohy pevně dotažené a jestli lůžko stojí rovně. Pokud pohovka v rozloženém stavu vrže nebo se prohýbá, pravděpodobně jste nedotlačili aretaci na doraz. Zkuste ji znovu složit a rozložit pomalu, s citem pro odpor mechanismu. Nikdy nepoužívejte sílu tam, kde to jde ztuha – obvykle to znamená, že jste vynechali jeden krok.

Důležité je i každodenní větrání. Po probuzení matraci nezakrývejte přikrývkou ani povlečením. Nechte ji dvacet až třicet minut volně na vzduchu, ideálně s otevřeným oknem. Pokud to prostor dovolí, postavte matraci na hranu nebo ji nakloňte, aby vlhkost mohla unikat z obou stran. Tento jednoduchý návyk udělá pro životnost víc než sebelepší otáčení. Stejně tak se vyhněte spaní na mokré matraci po mytí – povrch musí před navlečením chrániče dokonale uschnout.

Matrace nepotřebuje jen suchý vzduch, ale i pevnou a prodyšnou podložku. Rošt s příliš širokými latěmi nebo měkká postel způsobují, že se matrace prohýbá a pěna se láme. Ideální je rošt s latěmi vzdálenými maximálně pět centimetrů. Stejně důležité je prostěradlo – používejte bavlněné nebo prodyšné, ne plastové chrániče, které zabraňují odparu vlhkosti. Vlhkost je největší nepřítel; pokud se drží uvnitř, vzniká plíseň a rozpad materiálu.

Závěsy a rolety: dlouhé látky visící k zemi děti stahují a mohou se do nich zamotat. Kratší závěsy nebo rolety bez šňůr jsou bezpečnější. Elektronika v otevřených policích přitahuje ruce i nápoje – kabely svažte do lišty a zařízení dejte výš, než kam dítě dosáhne. Knihovna musí být ukotvená ke zdi, i když se to zdá zbytečné. Nábytek, který není připevněný, se při šplhání převrhne.

Typické chyby se opakují. Lidé tahají za opěradlo místo za sedák, čímž vytrhnou úchyt. Nebo rozkládají pohovku na koberci s dlouhým vlasem, kde se mechanismus zasekne a nohy se prohnou. Další častou chybou je nechat na sedáku polštáře a deky – ty se při sklápění zachytí a roztrhnou potah. Vždy před rozložením odstraňte vše, co na pohovce leží, včetně přehozů.