Rovnatka elektrickým kartáčkem: tlak, který ničí dásně

Ortodont nejdřív prohlédne obličej, profil a pohyb dolní čelisti. Pak následuje vyšetření dutiny ústní, změření skusu a zhotovení otisků nebo digitálního skenu. Rentgen se dělá proto, aby byly vidět kořeny zubů, stav čelistní kosti a případné retinované zuby. Fotografie obličeje a chrupu slouží jako výchozí stav pro srovnání v průběhu léčby. Nic z toho nebolí, If you loved this information and you would certainly such as to obtain more info regarding Www.Adpost4U.com kindly go to the web page. jen sken může být nepříjemný pro ty, kdo mají silný dávivý reflex.

Rozhodující je takzvaná indikace. Ortodontista posoudí, zda jde o vadu, barvy stěn do obýváku která má zdravotní dopad, nebo o estetickou úpravu. Pojišťovny hradí léčbu u dětí, kde je prokázána funkční porucha – například nesprávný skus, který způsobuje bolesti hlavy, problémy s dýcháním nebo s kousáním. Naopak čistě kosmetické rovnání, kdy zuby jen mírně nesedí, si rodiče platí sami. Lékař sepíše návrh na léčbu a ten putuje ke schválení pojišťovně. Bez tohoto schválení nemáte nárok na úhradu.

Rovnatka se čistí dvěma nástroji, které se nesmějí zaměňovat. Elektrický kartáček s jemnou hlavicí odstraní povlak z okolních zubů a z horní hrany drátku. Mezizubní kartáček nebo jednosvazkový kartáček se dostane pod drátek a mezi zuby, kam se hlavice nevejde. Typická chyba je cpát elektrickou hlavici pod drátek silou – to dásni škodí a drátek ohne. Pod drátek patří jen tenký nástroj, vedený rovnoběžně s dásní, ne kolmo do ní.

Ústní hygienu nevzdávejte ani při bolesti. Čistěte zuby měkkým kartáčkem, ideálně dvakrát denně, a používejte mezizubní kartáček. Vyhněte se agresivnímu výplachu, který by ranku dále dráždil. Pokud máte nasazenou gumičku, sundejte ji na dobu čištění a poté ji nasaďte zpět. Pravidelné čištění snižuje riziko, že se otlak zanítí a budete muset návštěvu ordinace řešit akutně.

Kdy použít rovnatku a kdy mezizubní kartáč

Jak kartáček skutečně vést podél rovnátek Nepřejíždějte kartáčkem po bracketech sem a tam. Nasměrujte štětiny tak, aby svíraly s povrchem zubu přibližně čtyřicet pět stupňů a mířily k okraji dásně. Nechte kartáček pracovat na jednom místě dvě až tři sekundy a teprve pak se posuňte na další zub. U rovnátek to znamená dvě až tři zastavení na každý zub: jedno nad bracketem, jedno pod ním a jedno přímo na něm. Tento postup je pomalejší, ale právě v tom je rozdíl mezi čištěním a škrábáním dásní.

Elektrický kartáček slibuje méně práce a čistší zuby, ale u rovnátek se z něj snadno stane nástroj, který dásně ničí. Nejčastější chyba není v kartáčku, nýbrž v tom, že ho lidé používají stejně jako s rovnými zuby: tlačí, přejíždějí přes drát a spěchají. Rovnátka mění geometrii úst. Drát, bracket a gumičky vytvářejí místa, kam se štětinky nedostanou přirozeně, a tlak, který jinde nevadí, tady působí přímo na okraj dásně.

Základem je zvolit hlavici s měkkými štětinami a malým průměrem. Tvrdé štětiny se u rovnátek nevyplácí, i když se zdá, že lépe odstraní plak. Malá hlavice se lépe vejde mezi bracket a dáseň. Pokud kartáček nabízí více režimů, použijte ten nejjemnější a snižte intenzitu na minimum. Některé typy mají snímač tlaku, který vás zastaví, když tlačíte příliš. Pokud ho nemáte, hlídejte si to sami: štětinky se mají sotva dotýkat, ne se ohýbat.

Gumičky a dráty zachytávají zbytky jídla, které se z běžného pohledu zdají neviditelné. Proto se po každém čištění vyplatí projít mezizubní kartáček nebo jednosvazkový kartáček kolem bracketů. Tlak zde musí být ještě menší než u hlavního kartáčku. Pokud k tomu používáte stejný elektrický kartáček s nástavcem, nepřitlačujte ho na drát. Drát se ohne a pak už nepruží správně.

Nakonec si hlídejte byt v panelákuýměnu hlavice. Ohnuté a rozvětvené štětiny ztrácejí jemnost a nutí ruku tlačit víc, aby výsledek vypadal stejně. Uživatelé s rovnými zuby to poznají pozdě a dásně to odnesou. Vyměňte hlavici vždy, když začne mít tvar, ne až když vypadá opotřebeně. Stejně tak po každém utažení rovnátek několik dní snižte tlak a zkraťte dobu čištění na menší úseky. Zubní lékař vám řekne, co je pro vaše dásně únosné, ale rozhodnutí netlačit je vždy nábytek na míru vás.

Dásně krvácejí nejčastěji proto, že se na okraji hromadí plak a tkáň je zánětlivá. Krev tedy není důvodem přestat čistit, ale zpomalit a být přesnější. Pokud krev přetrvává déle než týden i při jemném postupu, patří to k zubaři nebo ortodontistovi. Rovněž není normální, když se po čištění objeví ostrá bolest u kořene zubu nebo když se gumička uvolní. Tyto věci se neřeší silnějším kartáčkem.