Než koupíte povlečení, změřte si matraci i peřinu

Horká voda se saponátem se nastříkne do vláken pod tlakem a ihned se vysaje zpět. Rozhoduje poměr vody a prostředku, teplota a počet tahů. Příliš mnoho saponátu je častější chyba než jeho nedostatek. Zbytek prostředku ve vláknech lepí a přitahuje nový prach, takže kobereček vypadá špinavý už po pár dnech. Do nádržky proto dejte méně prostředku, než udává výrobce, a po vyčištění přejeďte stejnou plochu ještě jednou pouze s čistou vodou.

Sušení rozhoduje o výsledku stejně jako praní. Záclony věšejte mokré přímo na garnýž nebo na sušák, nikdy ne do sušičky na vysoký stupeň. Přímé slunce je v pořádku, ale jen krátce – dlouhodobé sušení na slunci bílou látku postupně zažloutne. Pokud záclona i po vyprání jeví šedé pruhy, problém není v praní, ale v prasklém filtru pračky nebo v přílišném množství pracího prostředku, který se nevyplavil.

Bílý ocet místo aviváže a proč na chlor poz

U garnýže nad oknem vždy měřte její skutečnou délku, ne šířku okna. Garnýž bývá přesazena přes okraj okna o 10 až 20 cm na každou stranu, aby záclona po zatažení okno zakryla i s rámem. Pokud si nejste jistí, zda bude záclona zavěšená na kroužcích, háčcích, nebo na tyči provlečené tunýlkem, změřte i vzdálenost od vrcholu garnýže dolů. Tato hodnota se odečítá od požadované délky, protože kroužky a háčky záclonu podstatně zkrátí. Typická chyba je naměřit délku od oka a pak zjistit, že záclona visí pět centimetrů nad podlahou nebo se válí po zemi.

Jak číst rozměry na obalu povlečení Údaj 140×200 cm znamená šířku a délku povlaku na peřinu, nikoli rozměr postele. U povlaku na polštář se setkáte se dvěma čísly, například 70×90 cm. Pokud kupujete sadu, zkontrolujte, zda poměr stran odpovídá vaší peřině. Čtvercová peřina 200×200 cm potřebuje jiný povlak než obdélníková 140×200 cm, i když mají stejnou plochu. Záměna těchto tvarů je nejčastější chyba při nákupu přes internet.

Před praním si změřte, jak moc se látka sráží. Bavlna se po prvním vyprání zkrátí o několik procent, směsi s polyesterem téměř ne. Pokud koupíte povlečení přesně na míru z čisté bavlny, po vyprání může být těsné. Řešením je koupit o jeden rozměr větší, nebo zvolit tkaninu s předepranou úpravou. Vždy se řiďte údajem na visačce, ne zvykem z předchozí sady.

Klasická bílá může být podpořena kyslíkovým bělidlem, nikdy však chlorem. Chlorové bělidlo bílou nejprve zvýrazní, ale vlákno oslabí a po čase zežloutne. Kyslíkové bělidlo rozpustíte ve vodě ještě před vložením záclon a nechte působit alespoň hodinu. U skvrn od kávy nebo čaje pomůže předpírka v teplé vodě s trochou prostředku na nádobí, poté teprve běžné praní.

Dejte pozor na rozdíl mezi rozměrem prostěradla a rozměrem postele. Výrobci uvádějí buď rozměr látky, nebo rozměr ložné plochy, kterou má prostěradlo pokrýt. U napínacího prostěradla je rozhodující výška rohu. Pokud má matrace 25 cm a prostěradlo je určené do 20 cm, guma se přetrhne nebo povolí. U peřin sledujte také gramáž výplně, protože objemnější peřina potřebuje povlak s delším zapínáním nebo větším prostorem v rozích.

Změřte matraci krejčovským metrem, ne odhadem. Uveďte šířku, délku a hlavně výšku. Standardní délka 200 cm platí jen pro část matrací, běžně se prodávají i 190, 210 nebo 220 cm. U prostěradla s gumou potřebujete navíc výšku matrace plus rezervu asi 10 cm, aby guma držela pod rohy. Prostěradlo bez gumy musí přes matraci přečnívat alespoň 20 cm na každou stranu, jinak se při otáčení vyvlékne.

Velikost povlečení se neřídí jen tím, jakou má postel šířku. Rozhoduje skutečný rozměr matrace, výška peřiny a způsob, jakým ji skládáte. Pokud tyto tři údaje nesedí, povlečení bude plandat, nebo se naopak nenašoupne. Proto je první krok vždy měření, ne výběr vzoru.

Nejlepší je vzít metr, změřit matraci, peřinu i polštář a teprve pak hledat. Rozměry si zapište a noste u sebe. Ušetříte tím cestu zpět do obchodu a vyhnete se povlečení, které sice vypadá dobře, ale na postel prostě nepatří.