5 věcí, které rozhodují o křehkém štrúdlovém těstě

Štrúdlové těsto z domácí mouky stojí na dvou věcech: správném poměru tuku a mouky a chladu. Tuk musí být tuhý, ne roztátý. Pokud se vám při zpracování lepí na ruce, je příliš teplý a výsledek bude tvrdý, ne křehký. Domácí mouka má hrubší mletí než ta z obchodu, proto jí budete potřebovat o něco méně, než uvádí běžné recepty. Začněte se 250 g mouky, 200 g tuku a asi 100 ml studené vody. Vodu přidávejte po lžících, těsto by mělo držet pohromadě, ale ne být mokré.

Káva a víno patří k nejhorším skvrnám na čalounění. Mají totiž barvivo, které se váže na vlákna, a pokud se dostane hlouběji do výplně, už ho odtud nedostanete. Rozhoduje proto čas. Čím dřív začnete, tím větší šance, že po skvrně nezůstane ani stopa. První pravidlo zní: nepropadejte panice a hlavně na skvrnu netlačte. Rozetřením ji jen zvětšíte a zatlačíte hlouběji.

Největší problém bývá teplota. V létě se střecha rozpálí a místnost se změní v pec, v zimě naopak rychle vychladne. Izolace střechy musí být silnější než u běžného patra, jinak dítě spí v horku nebo v chladu. Pomůže i stínicí technika na oknech a doplnění izolace mezi krokvemi. Pokud se teploty v podkroví přes den a noc liší o víc než pět stupňů, něco je špatně.

Typická chyba je spoléhat na to, že satan na řezu „nějak zareaguje". On nereaguje modře, ale lidé si modrou barvu často vsugerují, když houbu chtějí zachránit. Další chyba je sušit oba druhy ve stejné sušičce nebo na stejném plechu. I když satan po usušení ztmavne, jeho jed zůstává a může kontaminovat ostatní houby, pokud se dotýkají. Sušte odděleně, ideálně v jiný den a v jiné nádobě.

Hotovou přesnídávku ihned podávejte, nebo ji uložte do čisté sklenice s víčkem a dejte do chladničky. Vydrží tam jeden až dva dny, déle už ne, protože bez konzervace se rychle kazí. Pro delší skladování ji naplňte do malých nádobek a zamrazte; v mrazničce vydrží až tři měsíce. Před podáním nechte porci rozmrazit v chladničce, nikdy ji neohřívejte v mikrovlnce, aby se nepřehřála a nevytvořila horká místa.

Než cokoli vložíte do hrnce, udělejte zkoušku na dvou místech: podélně rozřízněte třeň a klobouk. Modrák zareaguje do několika sekund – dužina nejprve zmodrá, poté může přecházet do šedozelena. Satan zůstane bledý nebo mírně nažloutlý, maximálně zrůžoví. Tato zkouška je spolehlivější než jakékoli určování podle vzhledu z dálky.

V parku se osvědčuje volný pohyb spojený s jednoduchou hrou. Míč, frisbee nebo skákací guma stačí. Děti potřebují hlavně prostor, ne drahé vybavení. Přineste deku, svačinu v krabičce a dost vody. Piknik na dece bývá pro děti silnější zážitek než restaurace, protože si samy vybírají, co si dají, a mohou kdykoli odběhnout. Na uzavřené zahradě naopak využijte menší prostor k činnostem, které vyžadují klid: pozorování hmyzu, kreslení, hry s vodou v misce nebo schovávanou za keři. Menší prostor znamená méně běhání a více soustředění.

Při společném zpracování hrozí, že satan zůstane v hromadě modráků. Proto nikdy nemíchejte houby nasbírané na různých místech do jednoho koše bez předchozí kontroly. Každou houbu před přidáním do hrnce rozřízněte a prohlédněte. Když na řezu není modrá reakce, houbu vyhoďte. Nepomůže odříznout jen třeň – satan má jedovatou celou plodnici.

Modrák a hřib satan rostou ve stejné době a na podobných místech, takže se v košíku snadno potkají. Modrák je jedlý a ceněný, satan je jedovatý. Rozdíl přitom není v barvě klobouku, ale v barvě a struktuře třeně. U modráku má třeň žlutou až okrovou barvu a na řezu i na otlaku se mění v modrou. Satan má třeň výrazně červený, často s nápadnou síťkou, a na řezu ani po otlaku nemodrá.

Co se stane při vaření a sušení Modrák se dá bez obav vařit i sušit. Po povaření ztratí modré zbarvení a získá tmavě hnědou až šedou barvu, chuť je mírně nakyslá, ale příjemná. Sušením modrák ztmavne a zmenší se, po namočení je znovu použitelný do polévek a směsí. Satan se teplem ani sušením jedovatosti nezbaví. Vařením se jeho toxicita nesnižuje, sušením se naopak koncentruje. Sušený satan je proto nebezpečnější než čerstvý, protože ho stačí méně.

Pamatujte, že satan roste především pod duby a buky, modrák pod smrky a borovicemi. Barva klobouku je zavádějící – satan bývá světle šedohnědý až bělavý, modrák mívá klobouk hnědý až olivový. Rozhodující je třeň a řez. Když si nejste jisti, houbu nechte v lese. Žádná chuť ani úspora nestojí za riziko.