Co se stane, když psovi nečistíte zuby

Prevence je jednoduchá, ale musí být důsledná. Kartáčkujte psovi zuby denně, ideálně enzymatickou pastou určenou pro psy. Nikdy nepoužívejte lidskou pastu – obsahuje xylitol a fluorid, které jsou pro psy toxické. Pokud pes kartáček nesnese, zkuste prstový kartáček nebo gázu namotanou na prst. Existují také speciální žvýkací doplňky a hračky, které pomáhají snižovat plak, ale nenahradí kartáček. Pravidelné kontroly u veterináře jednou ročně odhalí problém dřív, než se zubní kámen rozroste. Čím dřív začnete, tím méně bolesti a komplikací psa čeká.

Květináč vybírejte podle kořenového systému, ne podle vzhledu parapetu. Druhy s tlustými zásobními kořeny (sansevieria, zamiokulkas, tlustice) chtějí těsný květináč jen o dva až tři centimetry větší než byl předchozí. Druhy s jemnými vlásečnicovými kořeny (maranta, fíkus, kapradiny) snesou o něco větší, ale nikdy ne skok do květináče dvakrát většího. Ve velkém objemu substrátu se voda drží mimo dosah kořenů a začne zahnívat.

Typická chyba je koupit měkkou roštovou konstrukci k tuhé matraci. Matrace se pak neprohne tam, kde má, tlak se rozloží nerovnoměrně a ráno bolí ramena nebo kyčle. Druhá častá chyba je opačná: pevný rošt pod měkkou pěnovou matrací. Matrace ztratí pružnost, spáč se do ní boří a rošt zbytečně tvrdne. Vždy porovnávej tuhost roštu s tuhostí matrace, ne jen s cenou.

Pokud chcete odhadnout stáří povrchu, spočítejte krátery na jednotce plochy. Čím více kráterů, tím starší povrch. Je to stejné jako počítat důlky na ementálu – čím více děr, tím déle sýr ležel. Na Měsíci ale platí, že velké krátery jsou starší než malé, protože menší dopady přicházejí častěji a rychleji zaplňují prostor. Nejstarší oblasti jsou světlé vysočiny, nejmladší jsou tmavá moře. Když si to zapamatujete, přestanete Měsíc vnímat jako náhodnou změť děr a začnete v ní číst historii sluneční soustavy.

Prostor pod schody do podkroví bývá nepravidelný, nízký a často přehlížený. Přesto se v něm dá vytvořit čtenářské místo, které využije jinak mrtvý kout. Rozhodující není velikost, ale orientace podle sklonu konstrukce. Než začnete cokoli kupovat, změřte si výšku v nejnižším a nejvyšším bodě, šířku u podlahy a hloubku. Zjistíte, zda se vejde křeslo, nebo jen polštář a police.

Při mytí tuhý šampon nejprve navlhčete ve vodě a poté s ním krouživými pohyby přejíždějte po vlasové pokožce. Nepřikládejte ho přímo na konečky, stačí, když pěna steče. Po umytí vlasy důkladně propláchněte vodou s trochou jablečného octa (1 lžíce na 500 ml vody), který odstraní zbytky tuků a uzavře vlasovou kutikulu. Pokud máte velmi tvrdou vodu, přidejte do oplachu i špetku jedlé sody.

Zubní kámen u psů vzniká mineralizací plaku, který se hromadí na povrchu zubů. Zpočátku měkký povlak se během několika dní mění na tvrdý, pevně lpící kámen. Ten už kartáčkem neodstraníte. Pokud ho necháte být, dráždí dáseň, způsobuje zánět a postupně ničí závěsný aparát zubu. Mnoho majitelů si toho všimne, až když pes začne mít problémy s příjmem potravy nebo zapáchá z tlamy.

Mezi typické chyby patří spoléhání na to, že pes má „přirozeně čisté zuby", protože jí kosti nebo suché granule. Ty mohou plak částečně mechanicky setřít, ale rozhodně ho neodstraní ze všech ploch, zejména u kořene zubu a na vnitřní straně. Další častou chybou je čištění zubů jen jednou za čas – plak se mineralizuje během 24 až 48 hodin, takže nepravidelné čištění nestačí. A konečně, mnoho lidí si myslí, že zubní kámen je jen kosmetická vada. Není – je to chronické onemocnění, které bolí a zkracuje psovi život.

Substrát kupujte podle nároků rostliny, ne univerzální ze supermarketu. Pro většinu pokojovek se hodí směs rašeliny, kompostu a perlitu v poměru zhruba 2:1:1. Pro sukulenty a kaktusy přidejte hrubý písek nebo pemzu a rašelinu uberte. Pro orchideje použijte kůru, nikdy běžný substrát. Rašelina ztvrdne a zhutní, proto ji před použitím navlhčete a promíchejte, aby se hrudky rozpadly.

Základem je pevný podíl kokosového oleje, který drží tvar, a tekutého oleje, který změkčuje. Osvědčený poměr je 60 % tuhého tuku (kokosový olej, případně kakaové máslo) a 40 % tekutého oleje (olivový, mandlový, jojobový). Na 100 g této směsi přidejte 2–3 lžíce hustého bylinkového odvaru. Odvar připravte z kopřivy, přesličky, rozmarýnu nebo heřmánku – stačí 2 lžíce sušené bylinky přelít 200 ml vroucí vody a nechat 20 minut louhovat. Poté ho scedte a nechte vychladnout. Nikdy nepoužívejte odvar horký, jinak se tuky rozpadnou a směs se nespojí.

Drenáž a materiál rozhodují víc než barva Keramický neglazovaný květináč dýchá a přebytečnou vlhkost odvádí stěnami. Plastový drží vodu, což je výhoda pro žíznivé druhy, ale past pro ty, které přeléváte. Skleněné a betonové nádoby bez otvoru na dně jsou nejčastější příčina uhnívání. Pokud už takový květináč máte, použijte vložku s otvory a po zálivce z ní vylijte přebytečnou vodu. Vrstva keramzitu na dně sama o sobě nestačí, voda se v ní jen zdrží a postupně stoupá zpět.