Co se stane, když přestanete plýtvat jídlem ve spíži

Doba trvanlivosti se liší podle druhu. Oleje lisované za studena z čerstvých bylin vydrží při správném skladování zhruba rok, někdy i déle, pokud k nim přidáte přírodní antioxidant, například kapku vitaminu E. Tinktury z kořenů a kůry mají nejdelší životnost – klidně pět až deset let. Tinktury z květů a listů si drží kvalitu tři až pět let. Vždy si na etiketu napište datum výroby a surovinu, jinak po půl roce nebudete vědět, co v lahvičce vlastně je.

Než cokoli vyhodíte, zkuste to zachránit. Zvadlá zelenina se hodí do polévky nebo na pekáč, starší ovoce do přesnídávky či koláče. Tvrdý chléb nakrájejte na kostky a usušte, získáte krutony. Když už něco opravdu nejde použít, zapište si to na nákupní seznam jako varování: příště to koupit v menším. Jednou za týden udělejte kratší kontrolu data a hned naplánujte jídlo, které nejdřív spotřebujete.

Nejčastější chyby se opakují stále dokola. Lidé používají mokré byliny, nedostatečně je přikryjí olejem, nechávají macerát na přímém slunci nebo ho filtrují přes kovové síto, které může reagovat s olejem. Další chybou je míchání příliš mnoha bylin najednou – výsledná vůně je pak nečitelná a obtížně se určuje, která složka případně dráždí pokožku. Pro začátek volte jednu bylinu, například levanduli, měsíček nebo rozmarýn, a teprve po zvládnutí základu kombinujte.

Nastavení přívodu vzduchu lidé podceňují nejvíc. Roštové desky a vzduchové kanály bývají ucpané popelem a jemným prachem, který se přes léto spekl. Projděte celou cestu vzduchu od vnější mřížky až po trysky v topeništi. Ucpání jediné štěrbiny znamená, že kamna sice hoří, ale nedosáhnou provozní teploty a spaliny odcházejí příliš chladné. To urychluje usazování dehtu v komíně. Vyjměte rošty, vyberte popel a štěrbiny prošťouchejte měkkým drátem nebo stlačeným vzduchem. Pozor na nastavovací klapky – zkontrolujte, zda se skutečně otevírají a zavírají v celém rozsahu.

Nové Město pražské se na první pohled tváří jako dopravní tepna mezi Václavským a Karlovým náměstím. Jenže právě tady vznikla řada funkcionalistických domů, které se vyplatí hledat cíleně, ne je brát jako kulisu cestou za nákupy. Základní pravidlo: vydejte se pěšky a nechte si na prohlídku alespoň dvě hodiny. Tramvají přeskočíte přesně to, kvůli čemu sem jdete.

Domácí bylinkový olej nevzniká pouhým vsypáním natrhané byliny do lahve s olejem. Rozhoduje o něm především vstupní surovina, obsah vody v rostlině a správně zvolený nosný olej. Pokud některý z těchto kroků podceníte, olej začne hořknout, plesnivět nebo ztratí vůni dřív, než ho stihnete spotřebovat. Následující postup vychází z běžné praxe a je použitelný pro většinu bylin, které se u nás pěstují nebo sbírají ve volné přírodě.

V lednici platí, že každá police má jinou teplotu. Nejchladnější je spodní police nad zásuvkami, tam dávejte syrové maso a ryby, aby nekapaly na ostatní jídlo. Do zásuvek naopak zelenina a ovoce, ale odděleně: jablka a banány uvolňují plyn, který urychluje zrání, takže je nedávejte k listové zelenině. Do dveří patří jen to, co vydrží teplotní výkyvy – hořčice, dresinky, nápoje. Mléko a jogurty mají být hlouběji v chladu, ne ve dveřích. Vařené jídlo zchlaďte do dvou hodin a uložte do uzavřené nádoby, jinak se v lednici šíří pachy a bakterie.

Začněte u nárožních domů kolem původní trasy metra a sledujte, jak funkcionalismus pracuje s úzkým pozemkem. Pásová okna, ustupující podlaží, hladké fasády bez štuku. Typická chyba je dívat se jen do úrovně očí. Zvedněte hlavu do druhého a třetího patra, tam se rozhoduje o proporcích. Druhá častá chyba: fotografovat v poledne, kdy je fasáda přesvícená a ztratí plasticitu. Nejlepší světlo bývá dvě hodiny po východu slunce nebo před soumrakem.

Začněte tím, že si před nákupem projdete, co už doma máte. Otevřete spíž, mrkněte do lednice i do mrazáku a napište si seznam jen toho, co skutečně chybí. Typická chyba je nakupovat podle pocitu a pak objevit tři stejné konzervy vzadu za policí. Další častá chyba: nákup velkého balení jen kvůli nižší ceně za kus. Pokud potravinu nestihnete spotřebovat, je to prodělek, ne úspora.

Základem je suchá bylina. Čerstvá nať obsahuje vodu, a ta v oleji vytváří prostředí pro bakterie a plísně. Bylinu proto nechte den až dva provadnout na papíře ve stínu, případně použijte bylinu už usušenou. Listy, květy i lodyhy předem zkontrolujte – napadené nebo zahnědlé části vyhoďte. Zvolte sklenici s těsným uzávěrem, nejlépe z tmavého skla, a naplňte ji bylinou volně, ne natlačenou. Zalijte ji tak, aby byla celá ponořená a hladina oleje byla alespoň dva centimetry nad rostlinným materiálem. Jinak horní vrstva zoxiduje a začne zapáchat.