Sušení bylinek: chyba, která zničí aroma ještě před uskladněním

Začni tím, že si uděláš přehled o tom, co dítě skutečně sní. Bez tohoto kroku budeš nakupovat potraviny, které se vrací nedotčené. Zapiš si po dobu jednoho týdne, co zůstalo v krabičce a co zmizelo. Here's more on http://britta-merzenich.de/index.php?title=než_vstoupíš_na_vodu:_jak_vybrat_helmu_a_Vestu_podle_řeky look into the web page. Často se ukáže, že dítě nemá problém s ovocem, ale třeba s celozrnným pečivem, nebo naopak. Podle toho uprav skladbu svačin. Vyhýbej se tomu, abys připravoval svačinu „podle sebe". Dítě má jiné chutě i jinou potřebu energie během dne.

Malá ložnice nutí k rozhodnutí, kde vzít místo na věci, které potřebujete mít po ruce, ale nechcete je vidět. Dvě základní cesty vedou buď pod postel, nebo do stěny. Každá má jiná omezení a jiné nároky na instalaci. Než začnete cokoli kupovat nebo vrtat, změřte si ložnici a napište si seznam toho, co v ní skutečně skladujete. Většina lidí zjistí, že polovinu věcí používá dvakrát do roka, a právě ty patří do nejhůře dostupných míst.

Pod schody bývá tma. Bez světla se z výklenku stane sklípek. Nejlepší je denní světlo, ale to tam většinou nepronikne. Řešením je nástěnné svítidlo s teplým světlem namontované nad sedadlem tak, aby nesvítilo přímo do očí. Vyhněte se stropnímu světlu, které by oslňovalo a vrhlo stín na knihu. Pokud nemáte zásuvku, použijte bateriovou lampičku. Větrání je druhý problém: pod schody se drží vlhkost a pachy. Nechte tam alespoň malou mezeru u podlahy, případně mřížku, aby vzduch mohl proudit. Jinak knihy zvlhnou a začnou plesnivět.

Uskladňujte teprve tehdy, když jsou bylinky dokonale suché a vychladlé. Rozdrolte je prsty až před plněním, ne dřív. Použijte malé sklenice s těsným víčkem, naplňte je co nejvíc, aby v nich zbylo minimum vzduchu, a uložte je do tmy a chladu. Světlo a teplo nad sporákem vonné látky ničí během několika týdnů. Každou sklenici podepište názvem a datem — bez toho po půl roce nepoznáte majoránku od oregana.

Hotové balíky ukládejte do přepravních boxů nebo je postavte na výšku, ne naplocho. Naplocho položené sklo se při otřesech ohne a praskne uprostřed, i když jsou rohy v pořádku. Pokud používáte dřevěné bedny, vystelte dno výplní a sklo zajistěte tak, aby se nemohlo posunout ani o centimetr. Mezi sklem a stěnou bedny musí zůstat vrstva tlumicího materiálu. Volný prostor je nepřítel.

Nejčastější důvod, proč doma usušené bylinky voní po seně a ne po tymiánu nebo mátě, není špatná rostlina ani špatné místo. Je to spěch. Lidé sklízejí bylinky v poledne, svazují je do tlustých otýpek a věší nad radiátor, protože chtějí mít hotovo. Aroma se ale ztrácí už během sušení, ne až ve sklenici.

Během prvních dvou týdnů skladování sklenice občas otevřete a přivoňte. Pokud ucítíte zatuchlinu nebo se na víčku objeví vlhkost, bylinky doschly nedostatečně a je lepší je vyhodit. Suché bylinky vydrží plné aroma zhruba rok, pak slábnou. Nejlepší kontrola není datum, ale vůně: když po otevření sklenice ucítíte ostrou, svěží stopu, udělali jste práci správně.

Nezapomínejte na okolní prostor, který stůl po sklopení uvolní. Smysl sklápěcího stolu je v tom, že po něm zůstane volná podlaha – pokud po sklopení zůstane stát židle nebo překážející noha, efekt je poloviční. Zkontrolujte, jestli se sklopená deska nedotýká podlahy, zdi nebo topení a jestli ji nezvlhne od oken. U rohových variant si ověřte, zda se vejdou nohy sedících osob, protože rohové stoly často nutí k nepohodlnému sezení.

Sklízet se má ráno, jakmile oschne rosa, ale ještě než slunce rozpálí listy. V tu dobu drží rostlina nejvíc silice. Stonky stříhejte čistě, nemačkejte je a nestrhávejte listy před sušením. Každé poškození pletiva znamená únik vonných látek a horší výsledek. U dřevitých bylinek, jako je tymián nebo rozmarýn, berte letorosty, ne staré zdřevnatělé větve — ty schnou pomalu a voní málo.

Teplo, které zabíjí chuť Největší chybou je sušení v horku. Silice se odpařují už kolem čtyřiceti stupňů, takže nad topením, v troubě při vysoké teplotě nebo nábytek na míru přímém slunci zůstane v bylinkách jen tráva. Sušte na stinném, suchém a vzdušném místě, ideálně při teplotě do třiceti stupňů. Pokud potřebujete rychlejší postup, použijte sušičku na nízký stupeň a hlídejte, aby se listy nedrolily — jakmile se láme stonek a listy šustí, je hotovo. Přehnané sušení je stejná chyba jako nedosušení.

Svazky dělejte tenké, maximálně o průměru dvou prstů, a při sušení na plachtě bylinky rozprostřete do jedné vrstvy. Tlustá vrstva uvnitř zapaří a začne plesnivět dřív, než uschne. Pokud listy po dvou dnech změknou nebo ztmavnou, vlhkost v nich zůstala a je lepší je vyhodit než skladovat. Plesnivá bylinka znehodnotí i tu, která je v polici vedle.