Když vybíráte křeslo do obýváku, rozhoduje hloubka sedu

První boty nemusí být nejdražší ani nejlepší. Vyberte takové, které vám sednou na šířku chodidla, mají přesnou patu a umožní vám stát na malých stupech bez bolesti. Pokud si nejste jistí, půjčte si v gymnastickém centru dva až tři modely na jeden trénink a porovnejte je přímo na stěně. Až budete vědět, jestli vám víc vyhovuje měkká nebo tvrdší guma, můžete řešit další parametry. Do té doby platí jednoduché pravidlo: bota, která vás nutí myslet na nohy, vás na stěně zpomalí. Bota, na kterou zapomenete, vás posune dál.

Tvar, podrážka a uzavírání rozhodují víc než znač

Pro kombinaci různých řek v jednom výletu se vyplatí jedna univerzálnější sada, ale vždy s rezervou ve velikosti. Na divoké vodě raději investujte do pevnější helmy a vesty s vyšším vztlakem, než abyste později litovali. Naopak na klidné řece zbytečně těžká výbava snižuje pohyblivost a zvyšuje únavu. Před cestou si zjistěte konkrétní podmínky, půjčte si vybavení na zkoušku a teprve pak se rozhodněte, co si vezmete na vodu.

U helmy platí, že musí sedět na hlavě bez vůle, ale nesmí tlačit. Zkuste ji nasadit, utáhnout pásek a zatřást hlavou – nesmí se posunout ani při prudkém pohybu. Na klidných řekách postačí lehká helma s odnímatelnými vložkami, na divoké vodě potřebujete pevnou skořepinu s krytím uší a delším hledím. Pozor na příliš volný podbradník: při nárazu do skály helma sjede a ztratí smysl. Častá chyba je kupovat helmu podle barvy nebo značky, ne podle obvodu hlavy.

Poslední rada: nekupujte křeslo, které si nemůžete vyzkoušet doma. Pokud to prodejna umožňuje, vezměte si ho na zkoušku alespoň na týden. Teprve po několika večerech poznáte, jestli vám sedí. A když ne, je lepší ho vrátit než ho pak roky odsouvat do rohu.

Světlé dřevo, nízké linie a nohy místo sokl

Křeslo do obýváku není dekorace, ale nábytek, ve kterém strávíte nejvíc času. Proto je potřeba ho vybírat podle toho, jak skutečně sedíte, ne podle toho, jak vypadá v katalogu. Než začnete jezdit po prodejnách, změřte si dvě věci: vzdálenost od podlahy k podkolenní jamce a hloubku sedu, kterou má vaše současná židle nebo křeslo, ve kterém vám je pohodlně. Tyto dva údaje vám ušetří hodiny zkoušení.

Na co se ptát, než si sednete V prodejně si vždy sedněte na minimálně pět minut, ne na pár vteřin. Zkuste si sundat boty, pokud doma sedíte bosí. Sledujte, jestli máte chodidla celou plochou na podlaze, nebo jestli se podsouváte dopředu. Pokud se podsouváte, je sed příliš hluboký a budete mít tlak za koleny. Druhá věc je výška opěradla – měla by podepřít celou bederní část, ne jen část zad. U nízkých opěradel se po hodině začnete hrbit.

Typická chyba je kupovat křeslo podle barvy nebo podle toho, jak ladí s pohovkou. Potah se dá časem vyměnit nebo přečalounit, ale konstrukce a tvar sedu zůstávají. Další častá chyba je příliš měkké sedadlo. Měkké pěny vypadají pohodlně, ale po delším sezení v nich tělo nemá oporu a bolí záda. Hledejte spíš pevnější výplň, která se ohne, ale nepropadne se až na rám.

Zkontrolujte také, jestli se křeslo vejde do dveří a jestli se s ním dá otočit v místnosti. U větších křesel je dobré změřit i úhlopříčku dveřního otvoru. Pokud má křeslo masivní dřevěný rám, bývá těžké a špatně se s ním manipuluje. Lehčí kovová nebo dřevěná konstrukce s látkovým potahem se snadněji přesouvá a lépe se čistí.

Před koupí si zjistěte, jestli jde potah sundat a vyprat. Prach a maz se usazují hlavně na opěradle a na přední hraně sedáku. Pokud potah sundat nelze, počítejte s tím, že budete potřebovat čisticí prostředek na textil nebo na kůži. U kožených křesel se potí záda, u látkových zase drží chlupy. Obě varianty mají svá úskalí a rozhoduje to, jak doma topíte a jak často uklízíte.