Co udělá stín a průvan s letním vedrem v bytě

Užitečná je i jednoduchá mechanická pomoc. Střešní okna s klapkou na větrací štěrbinu umožní výměnu vzduchu i při dešti. Ventilátor umístěný u podlahy pomůže dostat chladnější vzduch nahoru, ale nesmí foukat přímo na lidi. Pokud se vám v podkroví sráží voda na sklech, je to signál, že vlhkost odchází pomalu. Tehdy je čas přidat přívod vzduchu, ne jen otevírat okna víc.

Praktický postup: vezměte vlhkoměr, změřte vlhkost vzduchu v podkroví ráno a večer. Hodnoty nad 60 % při pokojové teplotě naznačují problém. Zkontrolujte, zda je půdní prostor odvětrán – stačí malé větrací otvory ve štítu, ale musí být průchozí. Pokud jsou ucpané izolací nebo pavučinami, profouknou se kompresorem. Dále projděte potrubí od digestoře a ventilátoru v koupelně: When you loved this informative article and you would like to receive more information about zdroj generously visit our web site. musí vést ven, ne do podkroví. To je častá chyba při rekonstrukcích.

Zvuk a vzduch oddělíte snáz, než si myslíte. Mezi pracovnou a ložní část dejte těžký závěs nebo akustickou desku, která pohltí klepání klávesnice i telefonáty. Vzduchotechniku nepodceňujte: v podkroví se teplo drží pod střechou a bez přívodu čerstvého vzduchu se obě funkce budou dusit. Okno na jedné straně a střešní okno na straně druhé vytvoří přirozené proudění. Pokud to jde, oddělte i teplotní režim — v pracovní zóně stačí o dva stupně nižší teplota než v ložnici.

Základní pravidlo vychází z normy pro denní osvětlení a z definice obytné místnosti. Do plochy okna se nezapočítává část, která je níž než 900 mm nad podlahou, a naopak část nad 1800 mm se obvykle považuje za plnohodnotnou. U šikmých oken se proto měří pouze průmět do svislé roviny, nikoli skutečná plocha skla. To je první místo, kde lidé chybují: změří délku a šířku okna podél střechy a výsledek vydají za plochu. Takové číslo je nadhodnocené a při kontrole neprojde.

Na závěr: rozdíl není v tom, že by podkrovní okna byla jiná, ale v tom, že podkroví má jinou geometrii. V běžném patře je okno svislé a sahá od parapetu do zárubně. V podkroví je okno součástí šikmé roviny a jen část jeho plochy skutečně osvětluje obytný prostor. Kdo to pochopí, ušetří si opravy projektu i zbytečné dohadování na stavebním úřadě.

Plocha oken v podkroví se počítá jinak než v běžném patře především proto, že podkroví není pravoúhlý prostor. Okna jsou často vsazená do šikmé střechy nebo do svislých štítových barvy stěn do obýváku s omezenou výškou. Zatímco v běžném patře se plocha okna měří jako prostý součin šířky a výšky, v podkroví se do obytné plochy započítává jen ta část okna, která leží v dostatečné světlé výšce místnosti. Pokud to pominete, dostanete číslo, které neodpovídá realitě a může vám zkomplikovat stavební povolení i kolaudaci.

Kdy se otevření vyplatí a co si pohlídat Otevření se vyplatí, když je za šikminou suchý a temperovaný prostor. Typicky jde o půdu nad obytným podlažím, kde je střecha zateplená a podlaha únosná. Naopak nechat být ho můžete, když jde o nevytápěnou část pod střechou s pronikající vlhkostí nebo když by zásah narušil parozábranu a izolaci. V takovém případě je riziko plísní a tepelných mostů vyšší než zisk z metrů navíc.
V letních dnech se teplota v bytě neřídí jen tím, jak je horko venku. Rozhoduje hlavně to, kolik slunce pustíte dovnitř a jestli má vzduch kudy proudit. Stínění a průvan nejsou totéž a každé řeší jiný problém. Když je zkombinujete správně, dokážou srazit pocitovou teplotu i o několik stupňů. Když je použijete špatně, horko naopak uzamknete uvnitř.

Typická chyba je zaměnit plochu zasklení za plochu okenního otvoru. Ve střeše se do otvoru ve skládané krytině vejde i rám a izolace, takže čistá plocha skla je menší. Další častá chyba je ignorovat orientaci ke světovým stranám. Okno na severní straně šikmé střechy propustí méně světla než stejně velké okno na jihu, a proto se někdy požaduje větší plocha. Pokud stavíte podkroví, počítejte s tím, že celková plocha oken má tvořit alespoň jednu osminu podlahové plochy místnosti, ale u šikmých oken se tento poměr může změnit podle sklonu a umístění.
Jak správně změřit a co si pohlídat Postupujte takto: nejprve si změřte světlou výšku místnosti v místě okna. Potom určete, jaká část okna leží mezi 900 a 1800 mm nad podlahou. Právě tuto část započítejte do plochy pro výpočet denního osvětlení. Zbytek okna, tedy parapetní část a případně horní část nad 1800 mm, se do celkové plochy zasklení nezahrnuje, i když sklo fyzicky existuje. U střešních oken se navíc odečítá rám a křídlo, které zabírají několik centimetrů po obvodu. V běžném patře se rám do plochy okna také nepočítá, ale rozdíl je v tom, že tam se měří celá světlá výška od parapetu, kdežto v podkroví se horní i dolní hranice posouvají podle sklonu střechy.