Když zavařovací hrnec šetří čas, dvoufázová sterilace sklenic

Po vyjmutí sklenice postavte na dřevěnou podložku, ne na studený kovový stůl, a přikryjte je čistou utěrkou, aby chladly pomalu. Víčko musí po vychladnutí držet pevně a při poklepu znít dutě. Pokud po dvou dnech víčko povolí nebo se pod ním objeví plíseň, obsah nekonzumujte. Běžná chyba je, že lidé sklenice v první fázi povaří příliš dlouho a pak je ještě jednou vaří v druhé fázi, čímž zbytečně zničí strukturu ovoce i zeleniny.

Před plněním sklenice důkladně umyjte a nechte okapat. Víčko nikdy neponořujte do vroucí vody – stačí ho přelít horkou vodou nebo krátce ponořit do vody o teplotě do 80 °C. Příliš horká voda naruší těsnicí vrstvu a víčko pak netěsní. Sklenici plňte maximálně 1 cm pod okraj, u sladkých džemů a marmelád stačí 5 mm. Hrdlo musí zůstat čisté, jinak se na závitu zachytí cukr a víčko se nepřitáhne rovnoměrně. Víčko utáhněte rukou, ne silou – příliš utažené víčko se při ohřevu neprohřeje a po vychladnutí se nechytne podtlak.

Druhá častá chyba je plnění sklenic až po okraj. Nechte vždy asi dva centimetry volného prostoru, jinak obsah při varu přeteče, víčko se znečistí a sterilace ztratí smysl. Stejně tak nepoužívejte poškozená víčka s promáčknutým středem, i když po vychladnutí drží. U masa a ryb raději sterilujte dvakrát po sobě s odstupem 24 hodin, což spolehlivě zničí i spory, které první fáze přežily. Hrnec po každém použití vylijte, otřete do sucha a nechte otevřený, aby osvětlení v obýváku něm nezůstala vlhkost a nepáchl.

Důležitý je také tvar a průměr hrnce. Úzký a vysoký hrnec pojme méně sklenic na dně, ale voda se v něm rychleji ohřeje. Široký a nízký hrnec je stabilnější, informace ale na sporáku zabírá více místa. Pro malé dávky se osvědčily spíše užší a vyšší nádoby, které se vejdou na běžný sporák a rychleji dosáhnou varu. Pokud máte indukční desku, ověřte, že dno hrnce je vhodné pro indukci – jinak vám bude k ničemu.

Nejčastější chyby: Jak ZaříDit Malou Kuchyni málo soli, které vede k měkkému a nahnilému zelí; příliš mnoho soli, které kvašení zpomalí nebo zastaví; špatně umyté nádoby s zbytky mastnoty; zelí nedostatečně ponořené ve šťávě. Také nepoužívejte chlorovanou vodu – chlor zabíjí kvasné bakterie. Pokud zelí po týdnu zapáchá po hnilobě, vyhoďte ho. Správné kysané zelí voní kysele, ne zatuchle.

Kysané zelí vzniká mléčným kvašením. Hlavní roli hrají bakterie rodu Leuconostoc a později Lactobacillus, které mění cukry ze zelí na kyselinu mléčnou. Ta konzervuje, dodává typickou chuť a chrání zelí před plísněmi. Aby proces proběhl správně, potřebujete jen zelí, sůl, čisté nádoby a trochu trpělivosti. Žádné zázračné přísady nejsou potřeba.

Teplota rozhoduje o chuti i bezpečnosti. Ideální rozmezí je 18 až 22 °C. Při vyšší teplotě kvašení proběhne rychle, ale vzniká měkká, rozbředlá zelenina a větší riziko, že se objeví nežádoucí mikrobi. Při nižší teplotě se proces táhne a zelenina může zůstat slaná a tvrdá. První dny sklenici kontrolujte každý den, ochutnejte šťávu a podle potřeby dolijte solanku. Po týdnu až dvou už stačí kontrola obden.

Druhá fáze rozhoduje o tom, zda obsah vydrží Do hrnce nalijte čistou vodu, vložte rošt a sklenice postavte dnem vzhůru tak, aby se nedotýkaly. Voda nemá sahat výš než do dvou třetin výšky sklenic, jinak se při varu přelévá a špiní víčka. Přiveďte k varu a teprve od okamžiku, kdy teploměr ukáže 100 °C, počítejte čas. Pro běžné kompoty stačí 20 minut, pro maso, houby nebo zeleninu s nízkou kyselostí 40 až 60 minut. Po uplynutí času hrnec odstavte a nechte tlak i teplotu klesnout samovolně. Náhlé otevření poklopu způsobí, že sklenice popraskají nebo se víčka zvrásní.

Dvoufázová sterilace znamená, že sklenice nejprve prohřejete a zbavíte hrubých nečistot, a teprve potom je vystavíte plnému sterilizačnímu režimu. Zavařovací hrnec k tomu potřebujete jen jeden, In the event you loved this article and you wish to receive much more information about https://Www.ancienttypewriters.de/index.php?Title=5_kroků,_jak_zavařit_meruňky_na_kompot_i_džem_bez_chyb please visit the web-site. ale musí mít poklop, rošt nebo síto a teploměr, který ukazuje skutečnou teplotu uvnitř. Bez teploměru seřiďte alespoň dobu podle varu, ale spoléhat na něj je slabší než měřit. První fáze není sterilace, jen příprava: sklenice musí být čisté, suché a bez zbytků etiket.

První fázi naplňte vodou po rošt, vložte sklenice dnem vzhůru a nechte je prohřát při 70 až 80 °C po dobu deseti minut. Víčka do vody neházejte, ta se v této fázi jen opláchnou a nechají uschnout na čisté utěrce. Po prohřátí sklenice vyjměte, vylijte vodu a nechte je okapat. Tato fáze odstraní prach, zbytky mycího prostředku a vosk z okrajů, který by ve druhé fázi vytvořil na víčku mastný film a pod ním se držela vlhkost.