Kvašení, které zničí víno: kde se nejčastěji chybuje

Typická chyba je koupit hrnec přesně na míru jedné vrstvě sklenic. Jakmile přidáte o jednu sklenici navíc, už se nevejde. Lepší je mít rezervu na jednu řadu navíc, ale ne o mnoho větší objem. Další častá chyba je ignorovat tvar dna. Hrnce s úzkým dnem a širokým hrdlem se špatně pokládají na plotýnku a hůř se v nich sklenice stabilizují. Před koupí si vezměte do obchodu vlastní sklenici a zkuste, jak by v hrnci seděla. Pokud to nejde, alespoň si doma změřte vnitřní průměr a hloubku a porovnejte s parametry.

Jednou za čtvrt roku projděte celou spíž. Vyřaďte sklenice s nafouklým víčkem, zákalem nebo neobvyklým zápachem. Obsah nikdy neochutnávejte, i malé množství botulotoxinu stačí k vážným potížím. Spotřebu plánujte podle data výroby a nové zavařeniny dávejte dozadu. Starší kusy použijte do pečení, omáček nebo jako základ dresinku. Tím se zásoba přirozeně obměňuje a ve spíži nezůstávají zapomenuté sklenice z minulých let.

Aby broskve v kompotu nezhnědly, pracujte rychle a oloupané plody házejte do vody s trochou kyseliny citronové. Na litr vody stačí lžíce, více kyseliny by změnilo chuť. Nálev na kompot připravte z vody a cukru v poměru, který odpovídá sladkosti ovoce. Kyselé broskve snesou více cukru, ty sladké méně. Do každé sklenice pak přidejte hřebíček nebo kousek skořice, případně vanilkový lusk. Koření dejte střídmě, aby nepřebilo chuť ovoce.

Když kvašení usne, nešlapej na plyn Zastavené kvašení se neřeší přidáním dalšího cukru. Nejprve změř hustotu moštu nebo si změř teplotu a zkontroluj, zda vůbec uniká oxid uhličitý. Častou příčinou je málo živin, zejména dusíku, který chybí v ovocných šťávách i v medu. Pomůže malá dávka kvasničné výživy nebo rozvařená rozinka, ne hrst cukru. Pokud je problém v teplotě, přemísti nádobu a kvasinky znovu rozmnož v malém množství vlažné vody s trochou cukru a pak je přidej.

Hotový kompot poznáte podle toho, že osvětlení v obývákuíčko drží pevně a po otevření se ozve tupé cvaknutí. Slupka je měkká, ale nerozpadá se a nálev zůstává čirý. Takový kompot se hodí k masu, do koláčů i jen tak k lžíci. Když se držíte pevného ovoce, správného poměru cukru a krátké sterilace, máte jistotu, že vydrží celou zimu.

Základem je suché a chladné místo s teplotou mezi 5 a 15 °C. Kolísání teploty škodí víc než trvale vyšší teplota. Vlhkost by neměla přesáhnout 70 procent, jinak začnou rezavět víčka a plíseň se objeví i na suchých zásobách. Spíž proto nevětrejte prudce v zimě, ale krátce a pravidelně. Přímé sluneční světlo znehodnotí barvu i chuť marmelád během několika týdnů, takže regály umístěte mimo okna a zdroje tepla.

Po vychladnutí zkontrolujte, zda víčka drží a zda se nálev nezakalil. Zakalený nálev nebo stoupající bublinky znamenají, že sterilace neproběhla správně a kompot se nehodí k dlouhému skladování. Skladujte v temnu, při stabilní teplotě a bez otřesů. Pokud plody i po měsíci drží tvar a nálev je čirý, postup byl správný.
Teplota rozhoduje víc než druh kvasinek. Pro ovocná a medová kvašení drž 18 až 22 stupňů Celsia. Při vyšší teplotě vznikají vyšší alkoholy, které pálí v krku a bolí z nich hlava; při nižší se kvašení zpomalí a snadno se zastaví. Nádobu postav na stabilní místo, kde netopí a kde není průvan. Kolísání teplot o pět stupňů během dne udělá víc škody než trvalejší chlad.

Nejčastější chyba, Proměna Bytu která se opakuje pořád: špinavé nádobí a ruce. Vše, co přijde do styku s moštem, musí být vydezinfikované, a to i naběračka a hadice na stočení. Mytí vodou nestačí. Další opakovanou chybou je příliš mnoho cukru na začátku. Vysoká koncentrace cukru kvasinky vysuší a ty pak nedokvasí. Přidej cukr nejvýše v jedné dávce na začátku a zbytek řeš až po ochutnání. A hlavně: neotevírej nádobu každý den na kontrolu. Každé otevření pustí dovnitř vzduch a s ním i mikroby.

Cider a medovina mají jednu zrádnou vlastnost: chutnají dobře už po pár týdnech, ale skutečně se vyplatí po dvou až třech měsících. Po dokvašení je stoč do čisté nádoby bez usazeniny a nech dozrát. Vína z bílých hroznů a z jablek potřebují delší dobu, medovina klidně půl roku. Během zrání udržuj nádobu plnou až po hrdlo, aby nad hladinou nezůstal kyslík, který způsobuje octovatění.

Největší rozdíl mezi pitelným a nepitelným domácím nápojem nebývá v surovině, ale v prvních dvou dnech kvašení. Kvasinky potřebují kyslík, aby se namnožily, a teprve pak začnou pracovat bez přístupu vzduchu. Kdo je hned na začátku uzavře do těsné nádoby, dostane pomalý, často zastavený start a prostor pro octové bakterie. První fázi proto nech otevřenou, jen zakrytou plátnem nebo víkem s vodním uzávěrem, který ještě netěsní.

If you have any concerns relating to where and how you can utilize více na webu, you can contact us at our webpage.