5 zásad, díky nimž ekokůže vydrží roky jako nová

Světlo řešte ve dvou vrstvách. Stropní svítidlo rozptýlené, nikdy ne bodové přímo do očí. Druhé světlo umístěte nad zrcadlo nebo podél stěny tak, aby osvětlovalo prostor, ne návštěvníka. Teplá bílá barva světla v malé předsíni působí útulněji než studená, ale příliš žlutá zkresluje barvy. Ideál je neutrální bílá kolem 4000 K.

Ekokůže není přírodní useň, ale polymerní materiál s polyuretanovou nebo polyamidovou vrstvou. Právě tenká svrchní vrstva rozhoduje o tom, zda výrobek vydrží roky, nebo se do půl roku oloupe. Nejčastější chybou je ošetřovat ekokůži stejně jako pravou useň – tedy mazat ji tuky a vosky, které se do ní nevstřebají a jen na povrchu lepí prach. Pokud chcete, aby vám ekokůže sloužila co nejdéle, potřebuje jiný režim než kůže.

Ekokůže nejvíc trpí třemi věcmi: teplem, sluncem a otěrem. Nenechávejte tašku nebo sedačku dlouho na přímém slunci za oknem auta – teplota přes 30 °C zrychluje stárnutí vrstvy a ta začne praskat. Nepokládejte výrobky na radiátor ani na horké povrchy. U oděvů a doplňků dávejte pozor na ostré předměty, zipy, klíče a spony, které dělají rýhy a trhlinky. Malé škrábnutí se dá zamaskovat, ale jakmile se vrstva protrhne až na textilní podklad, oprava je jen kosmetická. Také se vyhněte tření o hrubé materiály, například o režné látky nebo kovové přezky.

Nakonec si dejte pozor na dvě časté chyby: příliš mnoho nábytku a příliš mnoho dekorací. Každý předmět navíc ubírá prostor, i když je hezký. Než něco koupíte, zkuste nejdřív uklidit a přemístit to, co už máte. Často stačí otočit pohovku, odstranit jednu polici a pověsit zrcadlo na správné místo – a malý obývák najednou dýchá.

Základem je správně provařená mouka. Vodu s tukem přiveďte k varu, aby se tuk skutečně rozpustil a tekutina se vařila. Pak vsypte mouku najednou a míchejte. Směs se musí na dně hrnce vytvořit souvislou hmotu, která se odlepuje od stěn. Tato fáze se nesmí uspěchat – pokud mouka zůstane syrová, těsto při pečení neudrží vzduch a věnečky se scvrknou.

Větrání je nejčastější chyba domácích saun. Horký vzduch potřebuje odvod nahoře a přívod dole u podlahy. Bez toho se pára sráží na studených zdech, oknech a v rozích. Instalujte dvě protilehlé mřížky, jednu nízko u země, druhou pod stropem. Po saunování nechte dveře i mřížky otevřené alespoň hodinu, dokud prostor nevychladne a neoschne. Vlhkost nad sedmdesát procent v místnosti mimo saunu znamená, že větráte málo.

Před prvním použitím saunu vyhřejte na prázdno a vyvětrejte. Teprve pak zkuste krátký pobyt. Během saunování nepřekračujte teplotu, kterou tělo snese, a nikdy nespěte v uzavřeném prostoru. Po každém použití otřete lavice a nechte prostor doschnout. Kdo tohle dodrží, vydrží mu provizorní sauna roky bez plísně i bez oprav.

Saunu lze provozovat i bez hotové kabiny. Stačí oddělit roh v koupelně nebo v komoře a postavit provizorní prostor, který udrží teplo a páru. Rozhodující není vzhled, ale materiál, odvod páry a schopnost místnosti vydržet střídání vlhkosti a sucha. Bez toho se dřív nebo později objeví plíseň nebo popraskané obklady.

Začněte výběrem místa. Potřebujete prostor alespoň dva metry čtvereční, pevnou podlahu se spádem do odpadu a stěny, které unesou teplotu kolem devadesáti stupňů. Ideální je roh s dlažbou a s přístupem k vodě. Kolem vybraného prostoru postavte rám z impregnovaných latí a obložte jej dřevem určeným pro sauny – nejčastěji smrkem, osikou nebo cedrem. Smrk je levný, ale pryskyřičnatý, proto ho nedávejte přímo nad topidlo.

Jaký materiál a topidlo zvolit, aby sauna fungovala Jako topidlo poslouží elektrický saunový ohřívač s kamenem, případně kamna na dřevo s odtahem. Elektrický ohřívač je jednodušší na obsluhu a neprodukuje kouř, ale vyžaduje samostatný jištěný přívod. Kamna na dřevo potěší atmosférou, jen musejí mít komín a dostatečný přísun vzduchu. Výkon volte podle objemu prostoru, ne podle ceny. Příliš slabé topidlo se přetěžuje, příliš silné rychle spálí vlhkost a dřevo vysuší.

Podlaha musí být protiskluzná a snadno omyvatelná. Dřevěné rošty se hodí na odkapávání vody, ale nesmějí ležet přímo na dlažbě, jinak pod nimi zůstává mokro. Lavice umístěte ve dvou úrovních, aby se dalo sedět i ležet. Všechny spoje dělejte tak, aby se daly rozebrat – saunové dřevo pracuje a pevné spoje praskají.