Než sklo opustí byt, musí projít touto přípravou

Sklo nejdřív zkontrolujte za studena a při denním světle. Hledejte praskliny, ale i jemné mapky a zákaly, které vznikají vypalováním sazí. Pokud je sklo zamlžené zevnitř a nejde umýt, je nejspíš vypálené natrvalo. Běžné čištění dělejte měkkým hadrem a vlažnou vodou s trochou saponátu, nikdy ne drátěnkou – poškrábaný povrch se znovu zašpiní rychleji. Na pevné usazeniny použijte pastu z jedlé sody, nechte působit a opláchněte. Chemické čističe na trouby na kamenné sklo nepatří, mnohé z nich leptají povrch. Prasklé sklo se nevyplatí lepit, protože tepelná roztažnost ho stejně rozlomí.

Vyhněte se i přehnanému praní. Pokud věc není viditelně špinavá ani zapáchá, stačí ji vyvětrat a přežehlit párou. Nadměrné praní je pro starší textil stejně škodlivé jako nošení. U fleků postupujte opatrně: nejdřív vyzkoušejte šetrný prostředek na malém místě, ať barvu nevyblednete. Agresivní odstraňovače skvrn mohou poškodit strukturu látky víc než samotná skvrna.

Největší chybu dělá ten, kdo se snaží malou ložnici zaplnit nábytkem, protože „se to musí někam vejít". Opak je pravdou. Čím méně předmětů v místnosti stojí na podlaze, tím větší prostor mozek vnímá. Začněte tím, že z ložnice odstraníte vše, co tam nepatří: žehlicí prkno, rotoped, hromady papírů, sezónní oblečení. Než koupíte cokoli nového, projděte místnost s metrem a zapište si skutečné rozměry. Teprve pak rozhodujte, co kam umístit.

Nejčastější chyba při zařizování dětského pracovního místa je představa, že stačí přidat malý stůl do rohu obývacího pokoje a dítě se začne soustředit. Jenže koutek, který sousedí s televizí, kuchyňským provozem nebo průchozí chodbou, nikdy nebude fungovat. Mozek dítěte zpracovává každý pohyb a zvuk v okolí, i když se zdá, že si toho nevšímá. Rozhodující tedy není barva stolu ani počet pastelek, ale to, co se děje za židlí.

Udržet paletu znamená i hlídat materiály a vzory. Vzory jsou další barvy navíc. Pokud máš v kapsli proužky, káro a květiny, barevná paleta se rozpadne. Drž se maximálně jednoho vzoru, ideálně v neutrálních barvách. Materiály sladit nemusíš, ale je dobré mít na paměti, že lesklé a matné látky se v jedné barevné rodině chovají jinak. Hedvábná halenka v tmavě zelené vypadá jinak než bavlněné tričko ve stejné barvě. To není chyba, jen to chce vědět.

Skleněný nábytek snese velké zatížení, ale špatně snáší nárazy a nerovnoměrný tlak. Přeprava se proto neobejde bez přípravy, která zabere půl hodiny až hodinu. Začni tím, že stůl, police nebo vitrínu úplně vyprázdníš. Odstraň všechny odnímatelné části – police, zásuvky, dvířka, podložky. Každou zvlášť zabal, protože volně ložené díly se při jízdě rozkmitají a snadno rozbijí hlavní desku.

Sušení a žehlení rozhoduje o trvanlivosti Sušička je pro starší oblečení často horší než praní. Vysoká teplota a otáčení způsobují srážení, vytahování a lámání vláken. Pokud můžete, sušte volně na vzduchu, ideálně ve stínu, protože přímé slunce bledne barvy. Trička a pletené věci sušte vodorovně, aby se nepřetáhly. Žehlete po rubu a u syntetických materiálů nastavte nižší teplotu, jinak látku spálíte nebo vytvoříte lesklé skvrny.

Častou chybou je také skladování. Oblečení namačkané v přeplněné skříni se mačká, vlákna se lámou a látka ztrácí tvar. Větrejte, skládejte do kompaktních hromádek a těžší kusy věšte na ramínka, která unesou jejich váhu. Drobné opravy dělejte hned: uvolněný knoflík, protržený šev nebo vytažená nitka se za pár dní změní ve velkou díru. Základní jehla a nit zabere pár minut a prodlouží životnost o měsíce.

Oblečení z druhé ruky má za sebou už nějaký život a často i několik praní. Právě proto potřebuje jinou péči než nové kousky. Nejčastější chybou je prát všechno dohromady na vysokou teplotu a cpát plný buben. Starší tkaniny ztrácejí pevnost, vlákna se mechanicky namáhají a oblečení se rychleji vytahuje, žmolí nebo trhá. Vždy si nejdřív přečtěte štítek a rozdělte prádlo podle barvy, materiálu a stupně znečištění.

Když budete prát šetrně, sušit volně a včas opravovat, oblečení z druhé ruky vydrží klidně několik dalších sezón. Nejde o složitou vědu, ale o pár návyků, které se vyplatí dodržovat od prvního dne.

Před prvním nošením věc vyperte nebo alespoň vyvětrejte. Většina second handů skladuje oblečení dlouho a látka nasákne pachy i prach. Praní na nízkou teplotu, obvykle 30 stupňů, stačí na běžné osvěžení a zároveň nepoškodí vlákna. U vlněných a hedvábných kousků použijte program pro jemné prádlo nebo ruční praní. Aviváž raději vynechejte, usazuje se ve vláknech a snižuje savost i prodyšnost materiálu.