Když mšice zůstanou na pokojovkách, rostliny přestanou růst

Prvním krokem je poloha skvrn. Pokud jsou měkké, tmavě hnědé a objevují se uprostřed listu nebo na okrajích, které byly při zálivce přímo zasaženy vodou, jde téměř jistě o spálení kapkou. Kapka funguje jako čočka, soustředí světlo a pletivo pod ní se poškodí. Řešení je jednoduché: zalévejte ke kořenům, ne na listy, a to ideálně ráno, aby případná vlhkost do večera uschla. Večerní zálivka je jedna z nejčastějších chyb, protože voda zůstává na listech celou noc.

U vytrvalejšího výskytu se používá postřik. Ať už zvolíte mýdlový roztok, nebo přípravek na bázi oleje, vždy stříkejte na spodní stranu listů, protože tam mšice sedí nejčastěji. Aplikujte večer, kdy rostliny nejsou na přímém slunci, aby listy nepopálily. Postup opakujte po sedmi až deseti dnech, dokud se mšice neobjeví. Pozor na přemokření substrátu při častém sprchování — přidáte tím rostlině jiný problém.

Prvním krokem není chemie, ale izolace. Napadenou rostlinu okamžitě přemístěte mimo ostatní. Mšice se šíří kontaktem a přesunem rostlin, ale i tím, že je mravenci přenášejí dál. Zkontrolujte i sousední květináče, zvlášť ty, které mají jemné a šťavnaté listy. Zjistíte-li mšice i tam, izolujte i je. Pokud je rostlina silně napadená a jde o běžný druh, který snadno zakoření z řízku, je praktičtější vzít si zdravý řízek a zbytek vyhodit než měsíce bojovat.

Kávová sedlina je nejdostupnější zdroj. Obsahuje dusík, draslík a fosfor, ale také třísloviny, které ve větším množství okyselují půdu. Pro pokojovky, které mají rády kyselejší substrát — kapradiny, africké fialky, hortenzie — je ideální. Sedlinu z jedné kávy rozmíchejte ve dvou litrech odstáté vody a nechte dva dny louhovat. Přelijte přes jemné sítko a zalijte. Jednou za dva až tři týdny stačí. Čerstvou sedlinu nehnojte přímo do květináče, plesniví a láká smutnice.

Hniloba kořenů se neprojevuje přes noc. Rostlina nejdřív přestane přirůstat, listy ztrácejí barvu, začnou opadávat nebo měknout. Když ji vytáhnete z květináče, zdravé kořeny jsou pevné a světlé, napadené jsou tmavé, kašovité a zapáchají. Často je celý kořenový bal slepený do mokré hroudy, která drží vodu jako houba. Právě v tom okamžiku rozhodujete, jestli rostlinu zachráníte, nebo přijde o všechno.

Seskupování rostlin do menších skupin funguje překvapivě dobře. Rostliny společně vytvářejí mikroklima – výparem z listů a substrátu zvyšují vlhkost ve svém okolí. Stejný efekt má i umístění několika rostlin na společný podnos s vlhkým keramzitem. Naopak samostatně stojící rostlina uprostřed suché místnosti bude trpět vždy, i když ji budete rosit několikrát denně.

Jak zasáhnout, když už mšice vidíte U slabšího napadení pomůže mechanické odstranění. Rostlinu vezměte do sprchy a listy i stonky opláchněte proudem vlažné vody, a to hlavně ze spodní strany. Potom každý list otřete vlhkým hadříkem nebo vatovým tamponem namočeným v mýdlovém roztoku. Na tvrdé listy se osvědčilo setřít mšice prstem nebo štětečkem. Po zásahu rostlinu na několik dní umístěte do karantény a kontrolujte ji každý druhý den. Mšice se líhnou z vajíček, takže jedna očista nestačí.

Trvalky, ovocné stromy a keře v zimě nehnojte. Mají jiný režim než trávník. Stromy vstupují do dormance a jakýkoli dusík je nutí k předčasnému rašení, které je pak zničí při prvním mrazu. Výjimkou je zimní ochranný postřik proti přezimujícím škůdcům, ale to není hnojení. Pokud jste na podzim zapomněli dodat draslík nebo fosfor, udělejte to až v březnu, kdy půda rozmrzne a začne se prohřívat.

Mšice na pokojových rostlinách nepoznáte podle toho, že by vám něco ohlodaly před očima. Pracují tiše. Nejprve si všimnete lepkavých skvrn na parapetu nebo na listech pod rostlinou. Ta lepkavá hmota je medovice, kterou mšice vylučují. Teprve potom začnete hledat a najdete drobný hmyz, obvykle zelený, černý nebo žlutý, nahloučený na spodní straně listů a na vrcholcích mladých výhonů. Často je doprovázejí mravenci, kteří si mšice chrání kvůli medovici.

Nejčastější chyba je ošetřit jen viditelně napadené listy a zapomenout na okolí. Mšice přežívají v paždí listů, v záhybech nových výhonů a často i na květináči zvenčí. Proto otřete i okraj květináče a podložku. Druhá častá chyba je vracet rostlinu k ostatním příliš brzy. Karanténa má trvat alespoň dva až tři týdny po posledním výskytu. Třetí chybou je ponechat mravence — dokud je neodstraníte, mšice se budou vracet.

Prevence je jednodušší než likvidace. Rostliny nepřehnojujte dusíkem, protože měkké a rychle rostoucí výhony mšice přitahují. Udržujte listy čisté a jednou za čas je prohlédněte ze spodní strany. Nově koupenou rostlinu vždy postavte na dva týdny stranou od ostatních. Když se mšice přesto objeví, jednejte hned — čím dřív zasáhnete, tím menší je riziko, že přijdete o celou sbírku.