Když mšice zůstanou na pokojovkách, rostliny přestanou růst

Od poloviny listopadu do konce února se dusíkatá hnojiva nepoužívají, pokud teplota půdy v hloubce 10 cm neklesne trvale pod 5 °C. To poznáte spolehlivě jen půdním teploměrem, ne podle vzduchu. Výjimku tvoří jen pozdě na podzim seté ozimé obiloviny nebo řepka, a to pouze v dávce, kterou rostlina stihne do mrazu přijmout – obvykle do 20 kg N na hektar.

Kdy má drenáž smysl a kdy

Mezi rostliny, které zimní přihnojení snášejí, patří ovocné stromy a keře vysazené na podzim. Pokud jste je nestihli vyhnojit při výsadbě, použijte pomalu rozpustné hnojivo s fosforem a draslíkem a zapravte je mělce do půdy kolem obvodu koruny. Dále je to česnek, cibule a ozimý salát – ty ocení dávku draslíku na konci února, kdy začnou rašit. Naopak trvalky, skalničky, růže, hortenzie a většina okrasných trav by v zimě hnojení dostat neměla. Jejich kořeny jsou v útlumu a přebytek solí je spálí. Stejně tak nehnojte mladé stromky v prvním roce po výsadbě – jejich kořenový systém ještě není dostatečně vyvinutý.

Mšice na pokojových rostlinách nepoznáte podle toho, že by vám něco ohlodaly před očima. Pracují tiše. Nejprve si všimnete lepkavých skvrn na parapetu nebo na listech pod rostlinou. Ta lepkavá hmota je medovice, kterou mšice vylučují. Teprve potom začnete hledat a najdete drobný hmyz, obvykle zelený, černý nebo žlutý, nahloučený na spodní straně listů a na vrcholcích mladých výhonů. Často je doprovázejí mravenci, kteří si mšice chrání kvůli medovici.

Koupelna bez okna je pro rostliny tvrdý test. Světlo chybí, vlhkost je vysoká a teploty kolísají podle toho, jak dlouho teče sprcha. Většina běžných pokojovek to nezvládne. Existuje ale skupina druhů, které snesou i umělé osvětlení, pokud jim dáte alespoň deset hodin denně a nebudete je přelévat.

1. Kupovaný substrát nikdy nenasazujte přímo z pytle. Bývá přesušený a hydrofobní — voda po něm steče po okraji květináče, aniž by pronikla ke kořenům. Před použitím ho v míse lehce navlhčete a promíchejte, dokud nedrží tvar, ale neteče z něj voda. 2. Květináč musí mít drenážní vrstvu i otvor. Keramzit nebo hrubý písek na dně nezachrání přemokření, pokud květináč nemá odtok. Bez otvoru je jakákoli drenáž jen odkládání problému.

Prevence je jednodušší než likvidace. Rostliny nepřehnojujte dusíkem, protože měkké a rychle rostoucí výhony mšice přitahují. Udržujte listy čisté a jednou za čas je prohlédněte ze spodní strany. Nově koupenou rostlinu vždy postavte na dva týdny stranou od ostatních. Když se mšice přesto objeví, jednejte hned — čím dřív zasáhnete, tím menší je riziko, že přijdete o celou sbírku.

Nejčastější chyba je ošetřit jen viditelně napadené listy a zapomenout na okolí. Mšice přežívají v paždí listů, v záhybech nových výhonů a často i na květináči zvenčí. Proto otřete i okraj květináče a podložku. Druhá častá chyba je vracet rostlinu k ostatním příliš brzy. Karanténa má trvat alespoň dva až tři týdny po posledním výskytu. Třetí chybou je ponechat mravence — dokud je neodstraníte, mšice se budou vracet.

Prvním krokem není chemie, ale izolace. Napadenou rostlinu okamžitě přemístěte mimo ostatní. Mšice se šíří kontaktem a přesunem rostlin, ale i tím, že je mravenci přenášejí dál. Zkontrolujte i sousední květináče, zvlášť ty, které mají jemné a šťavnaté listy. Zjistíte-li mšice i tam, izolujte i je. Pokud je rostlina silně napadená a jde o běžný druh, který snadno zakoření z řízku, je praktičtější vzít si zdravý řízek a zbytek vyhodit než měsíce bojovat.

U vytrvalejšího výskytu se používá postřik. Ať už zvolíte mýdlový roztok, nebo přípravek na bázi oleje, vždy stříkejte na spodní stranu listů, protože tam mšice sedí nejčastěji. Aplikujte večer, kdy rostliny nejsou na přímém slunci, aby listy nepopálily. Postup opakujte po sedmi až deseti dnech, dokud se mšice neobjeví. Pozor na přemokření substrátu při častém sprchování — přidáte tím rostlině jiný problém.

Jak zasáhnout, když už mšice vidíte U slabšího napadení pomůže mechanické odstranění. Rostlinu vezměte do sprchy a listy i stonky opláchněte proudem vlažné vody, a to hlavně ze spodní strany. Potom každý list otřete vlhkým hadříkem nebo vatovým tamponem namočeným v mýdlovém roztoku. Na tvrdé listy se osvědčilo setřít mšice prstem nebo štětečkem. Po zásahu rostlinu na několik dní umístěte do karantény a kontrolujte ji každý druhý den. Mšice se líhnou z vajíček, takže jedna očista nestačí.

Větrání je nutné, ale krátké. Otevřete okno na pět minut po sprchování, aby odešla pára. Průvan ale rostlinám škodí, proto je při větrání přesuňte jinam. Hnojení omezte na polovinu běžné dávky, protože rostliny v šeru nerostou rychle a přebytek solí je spálí. Ideální je tekuté hnojivo pro zelené rostliny jednou za měsíc od března do září.