Rozdělit, nebo přesadit: kdy trs potřebuje zásah

Před samotným dělením připravte místo. Nachystejte si dopředu květináče nebo jamky, substrát a nůžky. Trs nejprve ze země vyjměte celý, ne jen jeho část. Kořenový bal zbavte přebytečné zeminy jen zlehka, ať vidíte strukturu. Pokud je substrát příliš suchý, zalijte rostlinu den předem. Suché kořeny se lámou, vlhké se ohýbají. U menších rostlin stačí trs rozlomit rukama. U větších a dřevnatých je potřeba ostrý nůž nebo rýč. Nástroj předem očistěte a otřete lihem.

První pravidlo zní: hnojte jen tehdy, když rostlina roste. Od listopadu do února většina pokojovek odpočívá a živiny nepotřebuje. Kdo hnojí i v zimě, doslova je nutí do růstu, který nemají sílu utáhnout. Druhé pravidlo se týká koncentrace – vždycky ředí hnojivo víc, než uvádí výrobce. Poloviční dávka aplikovaná častěji udělá méně škody než plná dávka jednou za měsíc. Třetí pravidlo: nikdy nehnojte do suchého substrátu. Nejdřív zalijte čistou vodou, počkejte hodinu a teprve pak přidejte živiny. Jinak se kořeny spálí.

Typické chyby, které rostliny ničí: zalévání podle kalendáře bez kontroly půdy, ponechání vody v podmisce, kde stojí kořeny, a zalévání malým množstvím vody často. Při malých dávkách se voda dostane jen do svrchní vrstvy a kořeny ve spodní části květináče zůstanou suché. Lepší je zalít pořádně, dokud voda neproteče dnem, a přebytek po chvíli vylít. Kvalita vody také hraje roli — tvrdá voda s vysokým obsahem vápníku může postupně zasolovat substrát. Pokud můžete, používejte vodu odstátou přes noc nebo dešťovou.

Jak poznat žízeň dřív, než rostlina uschne Kromě prstu pomůže váha květináče. Lehký květináč znamená suchou půdu, těžký znamená vlhkou. Dalším signálem jsou listy: měkké, svěšené nebo stočené listy ukazují na nedostatek vody, ale stejně tak se chovají rostliny přelité, kterým uhnívají kořeny. Rozdíl je v půdě — u přelité je mokrá a zapáchá, u přesušené je suchá a odchlipuje se od okraje květináče.

Nejčastější chybou při pěstování pokojových rostlin není málo vody, Http://Sitamge.Ru/ ale příliš mnoho. Většina druhů pochází z prostředí, kde střídají období dešťů a sucha, a trvalé vlhko osvětlení v obýváku květináči je pro ně horší než občasné vyschnutí. Proto je lepší zalévat méně a kontrolovat stav půdy, než se řídit pevným rozvrhem.

Při přesazování drenáž obnovte, protože se časem zanese jemnými částicemi substrátu a přestane fungovat. Starý keramzit propláchněte a použijte znovu. U rostlin v nádobách bez otvoru pěstujte raději vnitřní květináč s otvory a ten vkládejte do ozdobného obalu – drenáž v uzavřené nádobě problém s vodou nevyřeší.

Padlí je houba, která se nejčastěji objevuje na pokojových rostlinách v zimě a na jaře, kdy je v místnosti málo světla a vzduch je příliš suchý. Projevuje se jako jemný bílý nebo šedavý prášek na listech, stoncích a někdy i na poupatech. Ze začátku vypadá jako prach, ale při dotyku se nerozpadne – naopak se rozmázne a zanechá na prstu špinavou stopu. Poznáte ho také podle toho, že se objevuje nejdřív na spodní straně listů a na mladých výhonech, které jsou nejcitlivější.

Nakonec záleží na druhu rostliny. Kaktusy a sukulenty snesou sucho lépe než kapradiny nebo fíkusy. Rostliny s tlustými listy si vodu ukládají, ty s tenkými a jemnými listy ji rychle ztrácejí. Když budete sledovat půdu, váhu květináče a stav listů, přestanete řešit, jak často zalévat, a začnete zalévat tehdy, když to rostlina skutečně potřebuje.

Frekvence zalévání se mění podle ročního období. V zimě, kdy rostliny odpočívají a světla je málo, zalévejte zhruba jednou za deset až čtrnáct dní, některé sukulenty i méně. Na jaře a v létě, kdy rostliny aktivně rostou, zalévejte vydatněji, ale vždy až po proschnutí svrchní vrstvy. V horkých dnech může být potřeba zálivka i dvakrát týdně, v chladných místnostech naopak vydrží půda vlhká déle.

Dělení trsu je nejspolehlivější způsob, jak z jedné zdravé rostliny získat několik stejně kvalitních. Nejde přitom o množení ze semen, kde potomstvo nikdy není identické s rodičem. U trvalek, okrasných trav, kapradin nebo bylinek se kořenový bal jednoduše rozřízne a každá část se osadí samostatně. Rostlina tak zůstává geneticky totožná a většinou mnohem rychleji roste než řízky.

Prvním krokem je zapíchnout prst do substrátu do hloubky asi dvou až tří centimetrů. Pokud je na dotek vlhký a lepí se, zalévání odložte. Pokud je suchý a sypký, je čas. U velkých květináčů nestačí kontrolovat jen povrch, protože uvnitř může být půda stále mokrá a kořeny začnou hnít. U malých květináčů naopak voda rychleji prosychá, zvláště v topné sezóně.

Here is more info in regards to http://www.elektrozavod.com.ua/user/michaelag03/ check out the webpage.