Které zelené rostliny zvládnou stín a které ne

Než rostlinu přesadíte, blok nejprve rozdrobte a zalijte vodou. Lisovaný kokos nasákne několikanásobek své hmotnosti. Nechte ho nabobtnat, pak ho rukama rozmělněte, aby nezůstaly suché hrudky. Vzniklou hmotu přesypete do nádoby a teprve potom sázíte. Suchý kokos při zalévání odtéká po okrajích a rostlina zůstává v suchu, i když jste právě zalili.
Typická chyba je zalévat rostlinu ještě víc, protože „opadává, tak jí chybí voda". Opak je pravdou. Další častá chyba je zalévat podle kalendáře místo podle stavu substrátu. Sáhněte prstem dva až tři centimetry pod povrch; teprve když je tam sucho, zalijte. U malých květináčů to bývá po třech až pěti dnech, u velkých klidně po dvou týdnech. V zimě, kdy rostliny téměř nerostou, zálivku výrazně omezte.

Nejprve rozeznejte spálení od jiných problémů. Spálená místa bývají na části listu, která byla nejvíc vystavená slunci, často na horní straně a na okrajích. Skvrny mají nejdřív světle zelenou až bělavou barvu, pak přecházejí do hnědé a suché konzistence. Pletivo je na dotek tenké, papírové a nedrží tvar. Kdežto nedostatek vody způsobuje měknutí a svěšení celého listu, spálení zasáhne jen exponovanou plochu. U přehnojení se objevují spálené špičky a okraje rovnoměrně po celé rostlině, ne jen na osluněné straně.

Hydroponie se hodí pro druhy, které mají rády stálou vlhkost a snášejí přesazení – například monstery, filodendrony, maranty nebo některé kapradiny. Naopak sukulenty a kaktusy v ní trpí, protože potřebují mezi zálivkami proschnout. Přechod ze zeminy do keramzitu dělejte postupně: kořeny důkladně omyjte od substrátu, odstraňte odumřelé části a první dva týdny zalévejte jen slabým roztokem. Pokud rostlina shodí listy, není to nutně konec – často jen reaguje na změnu a za pár týdnů obrazí.

Pozor na častý mýtus, že drenáž nahrazuje správnou zálivku. Ani s dokonalou drenáží nezalévejte „pro jistotu" každý den. Voda má po zálivce odtéct, ale substrát nemá být trvale promočený. If you cherished this short article and you would like to acquire a lot more information concerning Http://Torrentik.Net/User/Randallrickel/ kindly pay a visit to our own site. Pokud po hodině od zálivky vytéká voda z podmisky, vylijte ji. Stojící voda v podmisce je stejně škodlivá jako voda v květináči bez drenáže.

Spálení od slunce nevzniká jen na jižním okně v červenci. Rostlina se může spálit i po přesazení na zahradu, po náhlém přesunu z pokojových podmínek ven, nebo když voda na listech působí jako lupa. Škoda se neprojeví okamžitě — listy reagují během několika hodin až dvou dnů. Právě proto je důležité vědět, co hledat, a nezasahovat zbytečně brzy.

Když rostlina shodí listy během jednoho nebo dvou dnů po zalití, není to náhoda ani rozmarnost. Je to akutní reakce na nerovnováhu mezi vodou a kořeny. Nejčastější příčinou je takzvané přelití: substrát zůstane dlouho mokrý, kořeny přestanou přijímat kyslík a rekonstrukce koupelny krok za krokemčnou odumírat. Rostlina se pak zbavuje listů, aby snížila výpar, protože poškozený kořenový systém už nezvládá zásobovat celou korunu. Opadané listy jsou tedy zoufalý pokus přežít, ne signál, že rostlina „nemá ráda vodu".

Pokud i po těchto opatřeních rostlina po třech měsících žloutne a opadává, není to vaše chyba. Některé druhy prostě potřebují více světla, než jim tmavá místnost může dát. Vyměňte je za odolnější a zbytek nechte na přirozeném úbytku. Zeleň v šeru je vždy kompromis – nejde o bujný růst, ale o přežití. A to je přesně to, co od těchto sedmi druhů čekat můžete.
Další chybou je příliš silná drenážní vrstva. Když zabere polovinu květináče, zbývá kořenům málo prostoru pro růst a rostlina v malém objemu substrátu rychleji vysychá. U malých květináčů do průměru deseti centimetrů stačí opravdu tenká vrstva. U velkých nádob na balkoně naopak drenáž podceňovat nevyplácí, protože tam se při dešti dostane vody mnohem víc.

Většina pokojových rostlin uhyne na přelití, ne na sucho. Voda, která zůstane stát u dna květináče, vytlačí z půdy vzduch a kořeny se doslova udusí. Drenážní vrstva na dně je jednoduché řešení, ale jen tehdy, když ji uděláte správně. Mnoho lidí si myslí, že stačí nasypat na dno pár kamenů a problém je vyřešený. Opak bývá pravdou.
Po týdnu sledujte, zda se objevují nové výhonky. Pokud ano, rostlina přežila a můžete ji pomalu vracet na světlo — ale vždy postupně. První den hodinu, druhý dvě, třetí čtyři. Zvyšujte expozici podle reakce listů. U pokojových rostlin stačí přesunout květináč metr od okna a použít záclonu. U venkovních rostlin pomůže bílá netkaná textilie jako dočasný stín. Trvalé poškození poznáte podle toho, že do dvou týdnů neroste nic nového a stonek u špičky měkne.
Prevence je jednodušší než záchrana. Rostliny na jaře otužujte postupně, nikdy je nepřesouvejte z interiéru přímo na přímé slunce. Zalévejte ráno nebo večer, nikdy ne na listy. Pokud používáte keramické nebo plastové nádoby, postavte je tak, aby na ně slunce dopadalo hlavně z boku. A pamatujte, že i sklo okna může spálení urychlit — zejména na jižní a západní straně stačí i krátký úpal během poledne.