5 kroků, jak zachránit rostlinu s hnilobou kořenů

Klíčové je místo u okna. Nad radiátorem bývá přes den přes 28 °C a v noci teplota spadne klidně o deset stupňů. Takový výkyv zvládne málokterá pokojovka. Studené parapety u starších oken zase v zimě klesají k 12 °C a kořeny v květináči chladnou. Řešením je podložit květináč dřevěnou deskou nebo polystyrenem a rostlinu umístit dál od přímého zdroje tepla. Průvan z otevíraných dveří a ventilaček působí podobně škodlivě jako mráz — listy pak hnědnou a opadávají během několika dní.

Hnědé skvrny na listech po zálivce nejsou známkou toho, že rostlina pije, ale že jí voda způsobila šok. Nejčastěji jde o kombinaci nevhodné teploty vody, přemokření substrátu a nedostatečného odtoku. Rostlina v reakci na přebytek vláhy v kořenové zóně odumírá část pletiva, které se projeví jako suché, tmavé nebo hnědé skvrny. Prvním krokem je přestat zalévat a zkontrolovat, zda voda skutečně odtéká z květináče.

Co dávat na dno a co rozhodně

Jak zastavit tvorbu skvrn: praktický postup Vyjměte rostlinu z květináče a prohlédněte kořeny. Zdravé kořeny jsou světlé a pevné, napadené jsou tmavé, měkké a zapáchají. Pokud najdete poškozené kořeny, odstřihněte je čistými nůžkami a přesazte do čerstvého, vzdušného substrátu. Smíchejte rašelinu s perlitem nebo hrubým pískem v poměru 3:1. Na dno květináče dejte drenážní vrstvu z keramzitu nebo hrubého štěrku. Zalévejte pouze tehdy, když vrchní 2–3 cm substrátu proschly. Vodu nechte odstát přes noc, aby měla pokojovou teplotu a odpařil se z ní chlór.
Hniloba kořenů se neprojeví přes noc. Rostlina nejdřív vadne, i když je substrát vlhký, listy žloutnou odspodu a nové výhony zakrňují. Teprve při přesazení je vidět skutečná příčina: kořeny jsou měkké, tmavé a zapáchají. Čím dřív zasáhnete, tím větší šance, že rostlina přežije. Rozhodující je rychlost a důslednost, ne drahé přípravky.

Nejjednodušší a nejbezpečnější způsob je kompostování. Sedlinu vysypte na kompost nebo do uzavíratelné nádoby s víkem, promíchejte s dalším organickým materiálem a nechte přeměnit. Získáte tak vyzrálý kompost, který se hodí k přesazování i k přihnojování. Pokud kompost nemáte, dejte sedlinu do mikrotenového sáčku, přidejte trochu zeminy a nechte několik týdnů fermentovat. Teprve pak ji použijte jako příměs do substrátu, maximálně jednu desetinu objemu květináče.

Vyhněte se zalévání na listy. Voda, která zůstane v paždí listů nebo na čepeli, vytváří ideální podmínky pro množení plísní a bakterií. Zalévejte přímo ke kořenům, nejlépe ráno, aby rostlina stihla přebytečnou vlhkost odpařit ještě před večerem. Pokud máte rostlinu na podmisce, nikdy v ní nenechávejte stát vodu. Po 15 minutách od zálivky přebytečnou vodu vylijte. Tento krok je nejčastější chybou, která vede k hnědým skvrnám.

Přesazení provádějte do lehkého substrátu, který dobře odvádí vodu. Květináč zvolte malý, jen o málo větší než kořenový systém. Po přesazení zalijte vydatně a rostlinu umístěte na týden do polostínu, If you beloved this article and you would like to obtain more info pertaining to Http://Torrentik.Net/User/Wfrkristal/ nicely visit our own website. aby si zvykla. Během této doby nehnojte. První hnojení zařaďte až po dvou až třech týdnech, kdy rostlina prokazatelně roste. Pokud listy žloutnou nebo opadávají, není to důvod k panice, ale k omezení zálivky.

Při hnojení dodržujte dávkování na obalu a nikdy nehnojte do suchého substrátu. Nejprve rostlinu zalijte čistou vodou a teprve potom přidejte hnojivo. Nadbytek solí se ukládá v substrátu a při každé zálivce se uvolňuje do kořenů, což způsobuje popálení a následné hnědé skvrny. Jednou za měsíc proveďte proplach: pomalu prolijte květináč dvojnásobným objemem vody, než je objem substrátu, a nechte vodu volně odtéct.
Klíčové je rozlišit, Barvy StěN Do ObýVáKu zda skvrny vznikají na okrajích listů, uprostřed čepele, nebo na řapících. Okrajové nekrózy bývají způsobené nahromaděnými solemi z hnojiva nebo tvrdou vodou. Skvrny uprostřed listu často signalizují bakteriální nebo houbovou infekci, které se daří právě ve vlhkém prostředí. Pokud se skvrny objevují do 24 hodin po zálivce, s vysokou pravděpodobností jde o fyziologickou reakci na studenou vodu nebo přemokření, nikoli o chorobu.

Pokud se skvrny objevují i po nápravě zálivky, zkontrolujte světlo a vzdušnou vlhkost. Rostliny v příliš tmavém a vlhkém prostředí hůře transpiraují, voda se v pletivech hromadí a vznikají nekrózy. Přesuňte rostlinu na světlejší místo, ale ne na přímé slunce. U citlivých druhů udržujte vzdušnou vlhkost kolem 50–60 %, nikoli však neustálým mlžením listů. Postupně odstraňujte silně poškozené listy, aby se infekce nešířila dál. Nové listy by měly být bez skvrn do dvou až tří týdnů.