Když rostliny uhnívají: chyby, které zabíjejí i nenáročné pokojovky

Mezi další signály patří zastavený růst i přes pravidelné hnojení, žloutnutí listů odspodu, které nelze připsat přelití, a sesychání okrajů listů u druhů, které obvykle drží turgor. Pozor ale na záměnu: stejné příznaky může způsobit i přemokření, průvan nebo škůdci. Než sáhnete po novém květináči, zkontrolujte rub listů a vlhkost substrátu dva centimetry pod povrchem. Přesazení totiž problém s přelitím nevyřeší, spíš ho prohloubí.

Začátečníci nejčastěji zabíjejí pokojové rostliny přeléváním, ne podlitím. osvětlení v obývákuětšina druhů, které se prodávají jako odolné, pochází ze suchých oblastí a stojatou vodu v květináči nesnáší. Než tedy vyberete konkrétní rostlinu, zkontrolujte, zda má květináč odtokový otvor. Bez něj se voda drží u kořenů a ty začnou hnít během několika dní. Pokud otvor chybí, použijte vnitřní květináč a přebytečnou vodu po zalití vylijte.
První pravidlo zní: hnojte jen tehdy, když rostlina roste. Od listopadu do února většina pokojovek odpočívá a živiny nepotřebuje. Kdo hnojí i v zimě, doslova je nutí do růstu, který nemají sílu utáhnout. Druhé pravidlo se týká koncentrace – vždycky ředí hnojivo víc, než uvádí výrobce. Poloviční dávka aplikovaná častěji udělá méně škody než plná dávka jednou za měsíc. Třetí pravidlo: nikdy nehnojte do suchého substrátu. Nejdřív zalijte čistou vodou, počkejte hodinu a teprve pak přidejte živiny. Jinak se kořeny spálí.

Živný roztok nevydrží věčně. Měňte ho celý zhruba jednou za dva až tři týdny, u rychle rostoucích druhů častěji. Mezi výměnami jen dolévejte čistou vodou, protože odpařováním se koncentrace živin zvyšuje. Na hnojení používejte dvousložková nebo jednosložková hnojiva určená pro hydroponii, nikdy ne univerzální na pokojovky do zeminy – ta obsahují jiné poměry a v roztoku se chovají nevyzpytatelně. Řiďte se vodivostí (EC) nebo alespoň doporučeným dávkováním na obalu a raději uberte než přidejte.

Místo řezu hledejte tam, kde jsou přirozené mezery mezi růstovými body. Každý oddělený kus musí mít vlastní kořeny a alespoň dva až tři živé výhony. Když oddělíte jen kus s listy a bez kořenů, nepřežije. Řežte jedním plynulým tahem, ne pilováním. Trhavý řez rozdrolí kořenový krček a otevře cestu hnilobě. Po rozdělení zkontrolujte každý kus: odstřihněte měkké, tmavé nebo zapáchající kořeny. Zdravé kořeny jsou pevné a světlé. Příliš dlouhé kořeny zkraťte asi o třetinu, aby se vešly do nové jamky a lépe se rozvětvily.
Mezi osvědčené metody patří knotová zálivka. Do květináče zapíchněte látkový provaz nebo silnější bavlněnou šňůru, druhý konec ponořte do nádoby s vodou postavené výš, než je květináč. Voda pak stoupá kapilárně podle potřeby. Funguje to u menších rostlin, ale pozor na příliš dlouhý knot – voda může vytéct příliš rychle a substrát přemokřit. Další možností je láhev s vodou. Naplňte skleněnou láhev, zacpěte prstem hrdlo, otočte dnem vzhůru a zapíchněte do hlíny. Voda odtéká pomalu, jak substrát vysychá.

If you have any kind of questions concerning where and how to use zde, you could call us at our own web-page.