Jak vybrat zasklení lodžie, které nebudete muset předělávat

Při výběru botníku si všímejte materiálu a údržby. Lakovaný povrch se snadno otírá od otisků prstů, ale na druhou stranu odolává vlhkosti z deštníků. Matné dřevo zase působí tepleji, ale hůře snáší kontakt s mokrou obuví. Dejte přednost variantě s odnímatelnými policemi, které můžete vyčistit i vyměnit. Co se týče věšákové stěny, zvolte kovové háčky s pryžovou vložkou – nepoškodí ramínka a kabát nesklouzne. Vyhněte se ostrým hranám, které by mohly poškodit jemné tkaniny.

Po zabalení skleněných ploch přijde na řadu samotná přeprava. Desku stolu nikdy nepřevážejte naležato – hrozí, že se ohne a praskne. Vždy ji postavte na hranu, tedy svisle, a to tak, aby byla opřená o pevnou stěnu vozidla. V autě sklo zajistěte popruhy nebo měkkými podložkami tak, aby se nemohlo posunout. U skříněk a vitrín platí, že je přepravujete vždy ve svislé poloze, nikdy je nepokládejte na bok. Vnitřek skříně, pokud se nedá rozebrat, vyplňte měkkým materiálem – dekou nebo bublinkovou fólií – aby se skleněné police a zadní stěna vzájemně nepoškodily.

Po příjezdu na místo určení nechte nábytek před rozbalením chvíli aklimatizovat, aby si sklo zvyklo na novou teplotu. Rozbalování provádějte opatrně, nejprve odstraňte pásku a ochranné vrstvy, a teprve poté sklo očistěte. Pokud budete postupovat podle těchto zásad, skleněný nábytek přežije stěhování bez úhony a vy si ušetříte nejen peníze za opravu, ale i nervy z vyřizování pojistné události.

Dalším častým problémem je, že hráči bez míče stojí a čekají, až se k nim míč dostane. Proti presinku to nefunguje. Každý hráč, který není u míče, by se měl pohybovat – ať už jde o nabíhání do mezer, nebo naopak o odlákání soupeře. Křídla by měla stahovat obránce do strany, čímž vytvářejí prostor pro záložníky. Útočník by měl nabíhat do vápna, ale ne předčasně, aby nezpůsobil ofsajd. Pokud se vám podaří dostat míč za presující řadu, soupeř se musí otočit a běžet zpět – to je moment, kdy máte převahu a můžete udeřit.

Než přijdou první přízemní mrazíky, je čas rozhodnout, které bylinky necháte venku a které si zaslouží útulnější kout. Trvalky jako tymián, šalvěj, levandule, oregano nebo saturejka horská jsou na zimování v truhlíku stavěné, ale potřebují vaši pomoc. Jednoletky — bazalka, majoránka či kerblík — vám v mrazu stejně nepoděkují, takže je klidně přesuňte na parapet nebo je nechte dojít. Základem je vědět, co právě pěstujete, a podle toho přizpůsobit celou přípravu.

Sklo není jen sklo: na tloušťce a výplni záleží Největší chybou bývá podcenit sklo. Jednoduché sklo o tloušťce 4 mm sice ušetří peníze, ale lodžie pak v létě připomíná skleník a v zimě mrazák. Vyžadujte vždy izolační dvojsklo, nejlépe s nízkoemisní vrstvou a argonovou výplní. Pokud chcete lodžii využívat jako pokoj, zvažte i sklo s pokovením, které odráží teplo. Projděte si také možnost tvrzeného skla — pokud je lodžie ve vyšším patře, je to mnohdy povinnost, kterou kontroluje stavební úřad.

Praktickým trikem je využít prostor za dveřmi. Pokud se dveře otevírají dovnitř, připevněte na jejich vnitřní stranu tenký držák na šály nebo kravaty – zabere jen pár centimetrů a uvolní místo na hlavní věšák. Další možností je posuvná zástěna s háčky, kterou lze zatáhnout a skrýt nepořádek. Důležité je také myslet na sezónnost: v létě odstraňte polovinu háčků a nechte chodbu vzdušnější, v zimě naopak přidejte odnímatelné držáky na čepice a rukavice. Tím předejdete pocitu, že je chodba neustále přeplněná.

Praktický tip: hledejte přihrávku do volného prostoru za obranou soupeře, ale ne dloubákem na středního útočníka. Mnohem účinnější je přihrát za obránce na křídlo, které si naběhne z hloubi pole. Tím nutíte soupeře k běhu dozadu, což ho fyzicky ničí. Pokud presink soupeře selže, zůstává za míčem velký prostor, který můžete využít. Pozor ale na to, abyste neztráceli míč při rozehrávce na vlastní polovině – to je nejčastější chyba, když se snažíte hrát příliš složitě. Jednoduchá přihrávka na středního záložníka a okamžitý pohyb do volného prostoru je mnohem bezpečnější než riskantní přihrávka přes tři hráče.

Druhým krokem je vyřešit boty. Klasický botník s policemi je v úzké chodbě často příliš hluboký. Vyzkoušejte variantu s otočnými nebo výklopnými policemi, které se vysunou směrem k vám, a využijete tak každý centimetr. Pokud máte místo jen na 20 centimetrů hloubky, pořiďte si úzkou polici na podpatky – boty do ní uložíte kolmo, špičkou ke stěně. Vyhněte se však tomu, abyste boty nechávali volně na zemi: i dva páry u dveří vytvoří vizuální nepořádek a překážku. Lepší je zavěsit je na kovovou tyč s klipy, kterou připevníte na boční stěnu, nebo zvolit botník se šikmými policemi, který ukrývá obuv za hladkou čelní deskou.