Podkrovní pokoj pro děti: chytrá řešení do každého koutu

Druhá věc, kterou je nutné prověřit, je stav elektroinstalace a rozvodů. Pod sádrokartonem skončí kabely, případně i vzduchotechnika. Naplánujte si trasy kabelů tak, abyste je později nemuseli hledat – vyfoťte si nebo si zakreslete průběh každého vedení. Zkontrolujte, jestli jsou spoje v krabicích, zda jsou kabely v chráničkách, a hlavně to, jestli vám po osazení sádrokartonu zůstanou přístupné revizní otvory. Dobrá rada: udělejte si je i tam, kde si myslíte, že nebudou potřeba – po montáži se přístup k vodovodnímu nebo elektrickému vedení hodí víc, než si dokážete představit.

Na závěr si pohlídejte dvě věci. Za prvé, zbytečně nezasvětávejte parapety – vysoké rostliny v malém obýváku blokují světlo a opticky snižují strop. Zvolte nižší sukulenty nebo závěsné květináče. Za druhé, barevné ladění textilií podřiďte stěnám: pokud mají stěny teplý tón, volte závěsy a koberec ve stejném barevném spektru, ne v kontrastní studené šedi. Tím zajistíte, že místnost bude působit celistvě a vzdušně, ne rozpadle. S těmito úpravami získáte obývák, který vypadá větší, aniž byste museli bourat příčky.

Dalším krokem je samotná montáž nosné konstrukce pro sádrokarton. Ta by měla být od stávajícího dřeva oddělená tak, aby nedocházelo k přenosu hluku a k případným pohybům v důsledku změn vlhkosti. Použijte roštové profily s dostatečným odstupem od základu, a pokud to půdorys dovolí, vyplňte dutiny akustickou izolací. Nezapomeňte ani na předvrtání otvorů pro elektroinstalaci – pokud byste vrtali až po přiložení desek, riskujete poškození parozábrany nebo kabelu.

Izolaci ukládejte tak, aby se nikde netvořily studené mosty. To znamená, že jednotlivé pásy nebo desky musí na sebe přesně navazovat a neměly by zůstat žádné mezery. Stejně důležité je i provedení parozábrany – ta se umisťuje na vnitřní stranu izolace, tedy směrem do místnosti. Každý její spoj musí být dokonale přelepený, jinak vlhkost z interiéru pronikne do izolace a začne se srážet. Většina lidí parozábranu podcení, a pak se diví, proč jim plesniví stěny. Prolepte nejen spoje, ale i místa, kudy procházejí kabely. Řiďte se pravidlem: čím víc pásky, tím menší riziko.

Materiály a barvy hrají u šikmin zásadní roli. Syté, tmavé barvy místnost opticky zmenšují a podtrhují nerovnost stropu. Naopak světlé odstíny – bílá, pastelová šedá nebo světlá dřevěná dlažba – rozptylují světlo a šikminu „rozpouštějí". Pokud chcete dodat prostoru hloubku, natřete stěnu pod šikminou o dva odstíny světlejší než ostatní stěny. Velkým pomocníkem je také zrcadlo umístěné na protější stěnu – odrazí světlo a místnost se zdá vyšší.

Co umístit do nízkého rohu a co do světlé výšky Do nejnižšího místa pod šikminu patří prvky, u kterých se nepředpokládá stání – postel, pohovka, čtecí koutek nebo dlouhá nízká polička na boty či knihy. V ložnici se vyplatí umístit postel podélně pod šikmou stěnu tak, aby hlava směřovala k nejnižšímu bodu; vstávání pak není omezeno. V pracovně zase pod šikminu můžete vsadit úložný box na kolečkách nebo kontejner na dokumenty, který se snadno vysune.

Důležité je také správné osvětlení. Podkroví mívá často jen jedno centrální světlo, což je málo. Kombinujte stropní svítidlo s lampičkami u postele a na hrací ploše. Používejte LED zdroje s dostatečným indexem podání barev, aby barvy v pokoji působily přirozeně. Vyhněte se zářivkám, které mohou nepříjemně blikat. Světla umístěte tak, aby si děti při hraní nestínily a aby nebyla oslňována přímo do očí.

Vyšší část šikminy (od 150 cm výše) už umožňuje zavěsit police, skříňky nebo pracovní desku. Klasický pracovní stůl pod oknem ve špici místnosti je funkční, pokud máte desku dostatečně hlubokou a nad ní volný prostor pro monitor. Pozor na špatné osvětlení – šikmý strop vrhá stín, takže kombinujte přímé světlo na pracovní plochu s bodovkami zabudovanými do stropu. Vyhněte se závěsným lampám, které by visely příliš nízko.

Při zařizování pamatujte na přístup k oknu a ventilaci. Šikmina často znamená střešní okno, které potřebuje volný prostor před sebou. Nezakládejte ho nábytkem ani rostlinami; pokud je pod ním postel, použijte nízký rám a matraci, aby šlo okno snadno otevřít a vyvětrat. U pracovny dbejte na to, aby pod oknem nebyl vysoký regál, který by bránil výhledu i přirozenému světlu – to je častá chyba, která dělá z jinak pěkné místnosti tmavý kumbál.

Co s koutem, kam nedosáhnete? Místo, kde strop klesá pod úroveň 80 centimetrů, není vhodné ani pro skladování těžkých věcí. Využijte ho pro něco, co dítě používá jen občas – třeba pro sezónní oblečení, spacáky nebo staré hračky, které zatím nechcete vyhodit. Nainstalujte tam hluboké police na kolejnici, které se vysunou ven, a vy tak nemusíte lézt do temného kouta po kolenou. Pokud je to technicky možné, udělejte do šikminy malé úložné niky přímo ve zdivu – přijdete o pár centimetrů izolace, ale získáte praktické police, které nepřekáží v pohybu.